<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    <p><font face="Arial">Pokud jde o nové články, souhlasím s
        rozhodnutím počkat. To by se týkalo i eventuelního
        elektromobilu, když je v létě proud z FVE zadarmo.</font></p>
    <p><font face="Arial">Já se taky snažil udělat BMS, protože mi jich
        prošlo rukama několik a všechny stály za .... Poslední JKBMS se
        mi zdá docela slušná, umí až 24 článků, takže kdybyste použil 3
        s tím, že dva články se vždy překrývají, je to těch 3x22. Sice
        to nebude balancovat přes celou baterii, ale ono to asi nebude
        zase až tak kritické.</font></p>
    <p><font face="Arial">U té JKBMS byl zásadní problém s komunikací.
        Ona má UART (nelogicky označený RS485), Použil jsem proto
        izolační převodník, který mi to současně převádí z 3,3V na 5V
        logiku. Výrobce samozřejmě neuvádí popis komunikace, naivně jsem
        si myslel, že je to modbus-rtu, ale není. Nakonec jsem našel
        hrůzně napsaný program ale s popisem komunikace, který funguje.
        Většinu nesmyslů jsem z něj odstranil a předělávám ho do rozumné
        podoby. Zatím data odesílá na virtuální sériový port USB, ale
        chci udělat komunikaci přes ethernet. Připojoval by se k našemu
        serveru, takže by si server myslel, že je to řídící jednotka
        tepelného čerpadla. Pokud byste chtěl, udělám Vám zdarma
        přístup. Samozřejmě šlo by i udělat jednoduchý webový server,
        ale myslím,že to není rozumné, protože buď to bude chodit jen v
        lokální síti a nebo budete potřebovat veřejnou IP, ať už pro
        přímý přístup nebo pro WireGuard. Takto se jen připojíte k IP
        našeho serveru odkuďkoli a data si také můžete prohlížet
        odkuďkoli a na čemkoli, co má webový prohlížeč.<br>
      </font></p>
    <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 12:45 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:97cfde50-9c3d-23a6-ebb3-0020209f358b@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      Výrobci uvádějí vnitřní odpor jako jeden ze základních parametrů v
      datasheetu.<br>
      Třeba 105Ah LFP články EVE (které si zrovna asi plánuju koupit)
      uvádí <0.5mR.<br>
      A píšou to dokonce pro dynamický odběr, jako AC Impedance
      resistance (1KHz).<br>
      Takže ta Vaše hodnota asi celkem sedí.<br>
      <br>
      Odbočka bokem: plánuju si postavit vysokonapěťovou baterku, něco
      kolem 200V.<br>
      Takže buď 64s (4 moduly po 16 článcích) nebo 72s (3 moduly po 22
      článcích).<br>
      Kdyby tu byl někdo, kdo by se chtěl případně přidat (fyzicky či
      intelektuálně),<br>
      tak je vítán.<br>
      Chci vyrobit distribuovanou BMS vlastní konstrukce s malým STM32
      na každém<br>
      článku se společným řízením a silovým odpínáním.<br>
      <br>
      Trochu duševní problém mám s tím, že ceny baterek jdou dost dolů.
      Navíc<br>
      výrobci (teď nově CATL) oznamují různé celkem průlomové výrobky,
      které<br>
      snad jdou už skutečně do výroby. Tak mě to odrazuje od nějakého
      většího<br>
      nákupu (třeba 305Ah články místo 105Ah), který by by šel jinak
      cenově líp.<br>
      <br>
      PL<br>
      <br>
      ******************<br>
      <br>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 8:12 Martin Záruba
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:65c148a2-3252-4257-b714-ebb25758a775@volny.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type"
          content="text/html; charset=UTF-8">
        <p><font face="Arial">Zkusil jsem do programu pro čtení z BMS
            udělat výpočet vnitřního odporu podle dU/dI. Samozřejmě při
            obvyklých proudech FVE, což u mě u článku LiFePo 205Ah je
            cca -70A až +60A. Všechny (24 kusů) články vykazují téměř
            stejný  vnitřní odpor 0.45mO. </font></p>
        <p><font face="Arial">Odpovídá to hodnotám, které jste naměřil
            Vy? </font></p>
        <p><font face="Arial">Má na velikost vnitřního odporu vliv
            odebíraný/dodávaný proud?</font></p>
        <p><font face="Arial">Zjistil jsem že docela významné bylo
            počlivé odmaštění propojovacích pásků i svorek článků před
            sestavením. Jsou i jiné kroky, které je rozumné udělat?<br>
          </font></p>
        <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 13.4.2024 v 14:33 Vláďa Anděl
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
cite="mid:f218f003-8ab7-4f5d-aa19-4e493b676909@vaelektronik.cz">Záleží,
          co od toho bočníku chcete. Tady <a
            class="moz-txt-link-freetext"
            href="http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg"
            moz-do-not-send="true">http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg</a>
          je na té levé fotce bočník 400A, je to zátěž pro vybíjení
          jednoho NiCd článku. Když bylo potřeba pro měření vnitřního
          odporu článku dodatečně zvednout krátkodobě (max. 30 s) proud
          na 800A, přidala se tam ta destička nahoře. Tranzistory se
          chladí jen tepelnou kapacitou hliníkového hranolku a ani
          bočník se při tom nepřehřívá. Ale je tam jiný problém, který
          nevadí ani tak při normálním provozu, ale při kalibraci. Pokud
          bočník zatěžuju např. jmenovitým proudem, ohřeje se. Jenže
          každý jeho konec se chladí tou měděnou pásovinou jinak. Pokud
          pak přejdu ze 400A třeba na 40, začne vadit termoelektrické
          napětí a už to může být mimo tolerance. Takže jsme museli
          opustit ten pohodlnější postup, který říká, že dokud je článek
          plně nabitý, zvládá i ty velké proudy a ten malý proud pak dá
          vždycky. Holt se musí kalibrovat od těch menších. Při provozu
          se nastaví proud podle toho, jaký článek měříte a pro přechod
          z velkého proudu na malý tam není důvod. <br>
          <br>
          Anděl <br>
          <br>
          Dne 12.04.2024 v 20:43 Petr Simek napsal(a): <br>
          <blockquote type="cite">On Fri, 12 Apr 2024, Pavel Hudeček
            wrote: <br>
            <br>
            <blockquote type="cite">Dobrý den všem, <br>
              mějme bočník jako: <br>
              <a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/"
                moz-do-not-send="true">https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/</a>
              <br>
              <br>
              2. Jaké řádově vydrží I2T? <br>
            </blockquote>
            <br>
            Pisou tam pretizeni jmenoviteho proudu 120% na dve hodiny. <br>
            <br>
            <br>
            <blockquote type="cite">PH <br>
            </blockquote>
            <br>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
      <br>
      <br>
      <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
      <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
  </body>
</html>