<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Já jsem si představoval distribuovanou BMS, něco ve smyslu jako je
to tady:<br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://shop.gwl.eu/index.php?force_sid=muni4lfgqquv3ojrd26vbel1rp&cl=details_disc&anid=7512">https://shop.gwl.eu/index.php?force_sid=muni4lfgqquv3ojrd26vbel1rp&cl=details_disc&anid=7512</a><br>
Nemají tam bohužel nějaký přehledný obrázek. Funguje to tak, že na
každém článku je tento modul, který měří a balancuje tento konkrétní
článek.<br>
Navzájem jsou spojené přes optronem oddělenou jednosměrnou sběrnici.<br>
Na začátku a konci té sběrnice jsou silové prvky a datové připojení
k měniči/nabíječi.<br>
<br>
Něco podobného dělá i firma Batrium.<br>
Mají to obě postavené s ATtiny, já bych to chtěl postavit s něčím
trochu víc současným, konkrétně se STM32C nebo STM32G.<br>
<br>
A protože jsem strašpytel, tak přes to ještě překrýt druhou
(tentokrát už levnou komerční) BMS, které ale bude mít nezapojené
silové části.<br>
Ty silové části na jednotlivých BMS by společně budily výstup, který
by zatáhl za Total Stop.<br>
Prostě jako systém poslední záchrany, kdyby zklamala moje
distribuovaná BMS, tak kterákoli z těch dodatečných by dokázala
odstavit panely (v případě nebezpečí přebití) nebo měnič (v případě
nebezpečí podvybití).<br>
<br>
K tomu Vašemu řešení: Vy asi nepotřebujete komunikaci s měničem pro
řízení nabíjení, že? Protože máte nabíjení udělané jinak, přímým
připojením k panelům.<br>
Já bych to ale chtěl a potřeboval připojit dálkově k měniči, aby
řídil nabíjení.<br>
<br>
Mně se líbil nápad protáhnout komunikaci přes MQTT server. Baterky
by reportovaly svůj stav na ten MQTT server, nabíječka (nebo u mě
měnič kombinovaný s nabíječkou) by si bral data z něho.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*****************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 13:27 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:9bfbf1e3-2447-45fc-bb22-d8cba7752451@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Pokud jde o nové články, souhlasím s
rozhodnutím počkat. To by se týkalo i eventuelního
elektromobilu, když je v létě proud z FVE zadarmo.</font></p>
<p><font face="Arial">Já se taky snažil udělat BMS, protože mi
jich prošlo rukama několik a všechny stály za .... Poslední
JKBMS se mi zdá docela slušná, umí až 24 článků, takže
kdybyste použil 3 s tím, že dva články se vždy překrývají, je
to těch 3x22. Sice to nebude balancovat přes celou baterii,
ale ono to asi nebude zase až tak kritické.</font></p>
<p><font face="Arial">U té JKBMS byl zásadní problém s komunikací.
Ona má UART (nelogicky označený RS485), Použil jsem proto
izolační převodník, který mi to současně převádí z 3,3V na 5V
logiku. Výrobce samozřejmě neuvádí popis komunikace, naivně
jsem si myslel, že je to modbus-rtu, ale není. Nakonec jsem
našel hrůzně napsaný program ale s popisem komunikace, který
funguje. Většinu nesmyslů jsem z něj odstranil a předělávám ho
do rozumné podoby. Zatím data odesílá na virtuální sériový
port USB, ale chci udělat komunikaci přes ethernet. Připojoval
by se k našemu serveru, takže by si server myslel, že je to
řídící jednotka tepelného čerpadla. Pokud byste chtěl, udělám
Vám zdarma přístup. Samozřejmě šlo by i udělat jednoduchý
webový server, ale myslím,že to není rozumné, protože buď to
bude chodit jen v lokální síti a nebo budete potřebovat
veřejnou IP, ať už pro přímý přístup nebo pro WireGuard. Takto
se jen připojíte k IP našeho serveru odkuďkoli a data si také
můžete prohlížet odkuďkoli a na čemkoli, co má webový
prohlížeč.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 12:45 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:97cfde50-9c3d-23a6-ebb3-0020209f358b@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Výrobci uvádějí vnitřní odpor jako jeden ze základních parametrů
v datasheetu.<br>
Třeba 105Ah LFP články EVE (které si zrovna asi plánuju koupit)
uvádí <0.5mR.<br>
A píšou to dokonce pro dynamický odběr, jako AC Impedance
resistance (1KHz).<br>
Takže ta Vaše hodnota asi celkem sedí.<br>
<br>
Odbočka bokem: plánuju si postavit vysokonapěťovou baterku, něco
kolem 200V.<br>
Takže buď 64s (4 moduly po 16 článcích) nebo 72s (3 moduly po 22
článcích).<br>
Kdyby tu byl někdo, kdo by se chtěl případně přidat (fyzicky či
intelektuálně),<br>
tak je vítán.<br>
Chci vyrobit distribuovanou BMS vlastní konstrukce s malým STM32
na každém<br>
článku se společným řízením a silovým odpínáním.<br>
<br>
Trochu duševní problém mám s tím, že ceny baterek jdou dost
dolů. Navíc<br>
výrobci (teď nově CATL) oznamují různé celkem průlomové výrobky,
které<br>
snad jdou už skutečně do výroby. Tak mě to odrazuje od nějakého
většího<br>
nákupu (třeba 305Ah články místo 105Ah), který by by šel jinak
cenově líp.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 8:12 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:65c148a2-3252-4257-b714-ebb25758a775@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Zkusil jsem do programu pro čtení z BMS
udělat výpočet vnitřního odporu podle dU/dI. Samozřejmě
při obvyklých proudech FVE, což u mě u článku LiFePo 205Ah
je cca -70A až +60A. Všechny (24 kusů) články vykazují
téměř stejný vnitřní odpor 0.45mO. </font></p>
<p><font face="Arial">Odpovídá to hodnotám, které jste naměřil
Vy? </font></p>
<p><font face="Arial">Má na velikost vnitřního odporu vliv
odebíraný/dodávaný proud?</font></p>
<p><font face="Arial">Zjistil jsem že docela významné bylo
počlivé odmaštění propojovacích pásků i svorek článků před
sestavením. Jsou i jiné kroky, které je rozumné udělat?<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 13.4.2024 v 14:33 Vláďa Anděl
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:f218f003-8ab7-4f5d-aa19-4e493b676909@vaelektronik.cz">Záleží,
co od toho bočníku chcete. Tady <a
class="moz-txt-link-freetext"
href="http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg"
moz-do-not-send="true">http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg</a>
je na té levé fotce bočník 400A, je to zátěž pro vybíjení
jednoho NiCd článku. Když bylo potřeba pro měření vnitřního
odporu článku dodatečně zvednout krátkodobě (max. 30 s)
proud na 800A, přidala se tam ta destička nahoře.
Tranzistory se chladí jen tepelnou kapacitou hliníkového
hranolku a ani bočník se při tom nepřehřívá. Ale je tam jiný
problém, který nevadí ani tak při normálním provozu, ale při
kalibraci. Pokud bočník zatěžuju např. jmenovitým proudem,
ohřeje se. Jenže každý jeho konec se chladí tou měděnou
pásovinou jinak. Pokud pak přejdu ze 400A třeba na 40, začne
vadit termoelektrické napětí a už to může být mimo
tolerance. Takže jsme museli opustit ten pohodlnější postup,
který říká, že dokud je článek plně nabitý, zvládá i ty
velké proudy a ten malý proud pak dá vždycky. Holt se musí
kalibrovat od těch menších. Při provozu se nastaví proud
podle toho, jaký článek měříte a pro přechod z velkého
proudu na malý tam není důvod. <br>
<br>
Anděl <br>
<br>
Dne 12.04.2024 v 20:43 Petr Simek napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">On Fri, 12 Apr 2024, Pavel Hudeček
wrote: <br>
<br>
<blockquote type="cite">Dobrý den všem, <br>
mějme bočník jako: <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/"
moz-do-not-send="true">https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/</a>
<br>
<br>
2. Jaké řádově vydrží I2T? <br>
</blockquote>
<br>
Pisou tam pretizeni jmenoviteho proudu 120% na dve hodiny.
<br>
<br>
<br>
<blockquote type="cite">PH <br>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>