<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Výrobci uvádějí vnitřní odpor jako jeden ze základních parametrů v
datasheetu.<br>
Třeba 105Ah LFP články EVE (které si zrovna asi plánuju koupit)
uvádí <0.5mR.<br>
A píšou to dokonce pro dynamický odběr, jako AC Impedance resistance
(1KHz).<br>
Takže ta Vaše hodnota asi celkem sedí.<br>
<br>
Odbočka bokem: plánuju si postavit vysokonapěťovou baterku, něco
kolem 200V.<br>
Takže buď 64s (4 moduly po 16 článcích) nebo 72s (3 moduly po 22
článcích).<br>
Kdyby tu byl někdo, kdo by se chtěl případně přidat (fyzicky či
intelektuálně),<br>
tak je vítán.<br>
Chci vyrobit distribuovanou BMS vlastní konstrukce s malým STM32 na
každém<br>
článku se společným řízením a silovým odpínáním.<br>
<br>
Trochu duševní problém mám s tím, že ceny baterek jdou dost dolů.
Navíc<br>
výrobci (teď nově CATL) oznamují různé celkem průlomové výrobky,
které<br>
snad jdou už skutečně do výroby. Tak mě to odrazuje od nějakého
většího<br>
nákupu (třeba 305Ah články místo 105Ah), který by by šel jinak
cenově líp.<br>
<br>
PL<br>
<br>
******************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 14.4.2024 v 8:12 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:65c148a2-3252-4257-b714-ebb25758a775@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Zkusil jsem do programu pro čtení z BMS
udělat výpočet vnitřního odporu podle dU/dI. Samozřejmě při
obvyklých proudech FVE, což u mě u článku LiFePo 205Ah je cca
-70A až +60A. Všechny (24 kusů) články vykazují téměř stejný
vnitřní odpor 0.45mO. </font></p>
<p><font face="Arial">Odpovídá to hodnotám, které jste naměřil
Vy? </font></p>
<p><font face="Arial">Má na velikost vnitřního odporu vliv
odebíraný/dodávaný proud?</font></p>
<p><font face="Arial">Zjistil jsem že docela významné bylo počlivé
odmaštění propojovacích pásků i svorek článků před sestavením.
Jsou i jiné kroky, které je rozumné udělat?<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 13.4.2024 v 14:33 Vláďa Anděl
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:f218f003-8ab7-4f5d-aa19-4e493b676909@vaelektronik.cz">Záleží,
co od toho bočníku chcete. Tady <a
class="moz-txt-link-freetext"
href="http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg"
moz-do-not-send="true">http://piknymburk.cz/obrazky/vyb400.jpg</a>
je na té levé fotce bočník 400A, je to zátěž pro vybíjení
jednoho NiCd článku. Když bylo potřeba pro měření vnitřního
odporu článku dodatečně zvednout krátkodobě (max. 30 s) proud na
800A, přidala se tam ta destička nahoře. Tranzistory se chladí
jen tepelnou kapacitou hliníkového hranolku a ani bočník se při
tom nepřehřívá. Ale je tam jiný problém, který nevadí ani tak
při normálním provozu, ale při kalibraci. Pokud bočník zatěžuju
např. jmenovitým proudem, ohřeje se. Jenže každý jeho konec se
chladí tou měděnou pásovinou jinak. Pokud pak přejdu ze 400A
třeba na 40, začne vadit termoelektrické napětí a už to může být
mimo tolerance. Takže jsme museli opustit ten pohodlnější
postup, který říká, že dokud je článek plně nabitý, zvládá i ty
velké proudy a ten malý proud pak dá vždycky. Holt se musí
kalibrovat od těch menších. Při provozu se nastaví proud podle
toho, jaký článek měříte a pro přechod z velkého proudu na malý
tam není důvod. <br>
<br>
Anděl <br>
<br>
Dne 12.04.2024 v 20:43 Petr Simek napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">On Fri, 12 Apr 2024, Pavel Hudeček
wrote: <br>
<br>
<blockquote type="cite">Dobrý den všem, <br>
mějme bočník jako: <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/"
moz-do-not-send="true">https://www.hadex.cz/r015d-bocnik-fl-2-2000a75mv-doprodej/</a>
<br>
<br>
2. Jaké řádově vydrží I2T? <br>
</blockquote>
<br>
Pisou tam pretizeni jmenoviteho proudu 120% na dve hodiny. <br>
<br>
<br>
<blockquote type="cite">PH <br>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</body>
</html>