<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Ano, jalový proud tou indukčností limituje max. U, přesně jak jsem
    psal. Čili chci-li vyšší P, musím udělat vyšší U, ale indukčnost
    musí stačit na to, aby jalový I moc neužíral I.<br>
    <br>
    Ve finále je to triviální paralelní kombinace magnetizační L a
    spotřebiče. Jen si buď musíme představit buď obojí na sekundáru,
    nebo obojí na primáru. Prostě klasický základní náhradní schéma
    trafa, kde se obojí převede na 1 stranu a dá paralelně.<br>
    <br>
    Takže když budu chtít v mém původním příkladu 1 kV na sekundáru,
    můžu zjistit, že U naprázdno je 500 V, tedy tehdy celý I prochází
    indukčností a U vzroste jedině tehdy, když spotřebitelé zapnou víc
    rychlovarných konvic:-)<br>
    Nebo zjistím, že už při 150 se jádro tím jalovým polem přesytí a U
    naopak spadne třeba na 5 a nevrátí se dokud to nezkratnu.<br>
    <br>
    A klasické proudové trafo prostě není dělané na přenášení výkonu,
    jeho indukčnost je malá, jen taková, aby nevadila při zanedbatelném
    U. Dělat větší L by znamenalo zbytečně větší, těžší a dražší trafo.<br>
    <br>
    Větší vzdálenost od jádra, alias vnitřní poloměr jádra, vede při
    stejné požadované L k většímu objemu jádra. Prostě z L a µ dostaneme
    S/l, kde malé L je střední délka siločáry a ta je zas u toroidu
    geometrický průměr z vnitřního a vnějšího O.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 09.04.2024 v 7:23 Petr Simek
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:Pine.WNT.4.64.2404090718540.3260@oleum">On Tue, 9 Apr
      2024, Jaroslav Buchta wrote:
      <br>
      <br>
      <blockquote type="cite">Maximalni napeti bude zalezet na
        indukcnosti toho dratu pri danem proudu, cili se da asi zvysit
        delkou pouziteho dratu a jeho obalenim feritem nebo zelezem...
        Zase se s tim musi tahat dron tak to bude mit nejake limity.
        <br>
      </blockquote>
      <br>
      Jo tak nejak to asi bude - indukcnost vytvorena obalenim dratu
      <br>
      magnetickym vodicem da nejakou impedanci pro 50Hz a podle proudu
      <br>
      dratem to da napeti primaru. Bude tam hrat roli ze ten drat je
      <br>
      pomerne daleko od jadra nebo ne kdyz je uzavreny jadrem dokola ?
      <br>
      Bude to trvrdy zdroj jako normalni trafo nebo spis mekky ?
      <br>
    </blockquote>
    <blockquote><br>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 09.04.2024 v 7:05 Petr Simek
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:Pine.WNT.4.64.2404090659020.3260@oleum">On Mon, 8 Apr
        2024, Pavel Hudeček wrote: <br>
        <br>
        <blockquote type="cite">Prostě je to trafo napájené proudovým
          zdrojem.
          <br>
          <br>
          Takže máme trafo třeba 1:1000, zatížíme úbytkem třeba 100 V a
          na primáru vznikne zátěž 0,1 V. Pokud drátem teče třeba 0,5
          kA, na sekundáru máme 0,5A*100V=50W.
          <br>
        </blockquote>
        <br>
        Podle tehle logiky kdyz si zvolim napeti na sekundaru 1000V tak
        na <br>
        primaru bude 1V a vykon mi vzroste na 500W. Coz je zjevne
        nesmysl. <br>
        Kdyz mrknu na youtube na experimety s proudovymi trafy tak
        nejvetsi <br>
        vykon davaji nekde na zacatku kdyz je na vystupu par voltu.
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>