<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Ano, jalový proud tou indukčnostà limituje max. U, přesně jak jsem
psal. ÄŚili chci-li vyššà P, musĂm udÄ›lat vyššà U, ale indukÄŤnost
musĂ staÄŤit na to, aby jalovĂ˝ I moc neuĹľĂral I.<br>
<br>
Ve finále je to triviálnà paralelnà kombinace magnetizačnà L a
spotĹ™ebiÄŤe. Jen si buÄŹ musĂme pĹ™edstavit buÄŹ obojĂ na sekundáru,
nebo obojà na primáru. Prostě klasický základnà náhradnà schéma
trafa, kde se obojà převede na 1 stranu a dá paralelně.<br>
<br>
TakĹľe kdyĹľ budu chtĂt v mĂ©m pĹŻvodnĂm pĹ™Ăkladu 1 kV na sekundáru,
mĹŻĹľu zjistit, Ĺľe U naprázdno je 500 V, tedy tehdy celĂ˝ I procházĂ
indukÄŤnostĂ a U vzroste jedinÄ› tehdy, kdyĹľ spotĹ™ebitelĂ© zapnou vĂc
rychlovarných konvic:-)<br>
Nebo zjistĂm, Ĺľe uĹľ pĹ™i 150 se jádro tĂm jalovĂ˝m polem pĹ™esytĂ a U
naopak spadne třeba na 5 a nevrátà se dokud to nezkratnu.<br>
<br>
A klasické proudové trafo prostě nenà dělané na přenášenà výkonu,
jeho indukčnost je malá, jen taková, aby nevadila při zanedbatelném
U. DÄ›lat vÄ›tšà L by znamenalo zbyteÄŤnÄ› vÄ›tšĂ, těžšà a dražšà trafo.<br>
<br>
Většà vzdálenost od jádra, alias vnitřnà poloměr jádra, vede při
stejnĂ© poĹľadovanĂ© L k vÄ›tšĂmu objemu jádra. ProstÄ› z L a µ dostaneme
S/l, kde malé L je střednà délka siločáry a ta je zas u toroidu
geometrickĂ˝ prĹŻmÄ›r z vnitĹ™nĂho a vnÄ›jšĂho O.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 09.04.2024 v 7:23 Petr Simek
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:Pine.WNT.4.64.2404090718540.3260@oleum">On Tue, 9 Apr
2024, Jaroslav Buchta wrote:
<br>
<br>
<blockquote type="cite">Maximalni napeti bude zalezet na
indukcnosti toho dratu pri danem proudu, cili se da asi zvysit
delkou pouziteho dratu a jeho obalenim feritem nebo zelezem...
Zase se s tim musi tahat dron tak to bude mit nejake limity.
<br>
</blockquote>
<br>
Jo tak nejak to asi bude - indukcnost vytvorena obalenim dratu
<br>
magnetickym vodicem da nejakou impedanci pro 50Hz a podle proudu
<br>
dratem to da napeti primaru. Bude tam hrat roli ze ten drat je
<br>
pomerne daleko od jadra nebo ne kdyz je uzavreny jadrem dokola ?
<br>
Bude to trvrdy zdroj jako normalni trafo nebo spis mekky ?
<br>
</blockquote>
<blockquote><br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 09.04.2024 v 7:05 Petr Simek
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:Pine.WNT.4.64.2404090659020.3260@oleum">On Mon, 8 Apr
2024, Pavel HudeÄŤek wrote: <br>
<br>
<blockquote type="cite">Prostě je to trafo napájené proudovým
zdrojem.
<br>
<br>
TakĹľe máme trafo tĹ™eba 1:1000, zatĂĹľĂme Ăşbytkem tĹ™eba 100 V a
na primáru vznikne zátěž 0,1 V. Pokud drátem teče třeba 0,5
kA, na sekundáru máme 0,5A*100V=50W.
<br>
</blockquote>
<br>
Podle tehle logiky kdyz si zvolim napeti na sekundaru 1000V tak
na <br>
primaru bude 1V a vykon mi vzroste na 500W. Coz je zjevne
nesmysl. <br>
Kdyz mrknu na youtube na experimety s proudovymi trafy tak
nejvetsi <br>
vykon davaji nekde na zacatku kdyz je na vystupu par voltu.
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>