<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Na 64 znaků na řádek (v matici 4x8 bodů) byl šikovný editor Tasword.<br>
V něm jsem psal diplomku. Ale používal jsem ho normálně na televizi
přes anténní vstup, na kolejích jsem nic jiného neměl k dispozici.<br>
<br>
Pak přes emulátor čtečky děrné pásky přenesl na počítač ADT4500,
zpracoval programem Man (jednoduché "skoro DTP", co napsali kluci z
VÚMSu, vznikl původně jako diplomka) a vytiskl pomocí přetisku na
jehličkové tiskárně ve VÚMSu, což byla tehdy vzácnost.<br>
Diakritika se tiskla přetiskem, napřed se na jeden průchod vytiskla
diakritika, pak válec o kousek odjel a na druhý průchod se pod to
vytiskly znaky bez diakritiky.<br>
Čeština se zadávala jako dvojznaky, třeba dlouhé á se zadalo jako
a', č jako c". Man z toho pak udělal jeden znak v nějaké jeho
interní znakové sadě.<br>
A umělo to formátovat odstavce, dokonce i dělit slova. V té době
bomba.<br>
<br>
Byl jsem jeden z velmi mála, co neměl diplomku napsanou na psacím
stroji, jak velel tehdejší zvyk, ale měl ji úžasně krásně vytištěnou
na jehličkové tiskárně.<br>
Tak jsem u státnic na to hned dostal jednu z otázek, jak to vzniklo.<br>
Komisi se to líbilo, což mě zachránilo, protože v otázce z politiky
jsem zcela vybouchl. Dostal jsem otázku "vysvětlete teze a přínos
dokumentu Poučení z krizového vývoje", což je věc, která mi není
jasná doteď.<br>
Lidi z odborné části komise se pak za mě prý přimluvili, aby mi dáma
za politiku nezhoršila celkovou známku, i když nade mnou lomila
rukama.<br>
Docela by mě zajímalo, jestli je ten přínos někomu opravdu jasný.<br>
<br>
PL<br>
<br>
**********************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 24.3.2024 v 7:43 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:54b39253-d0fb-415d-b74f-be049a917145@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Jojo, já zase sehnal 8kByte CMOS statickou
RAM, kterou jsem na ZX-Spectrum zapojil paralelně k původní
ROM, pouze CS obou byly vyvedeny na přepínač. Počítač se
spustil z ROM, z magnetofonu se zavedl program, kde byl obraz
té CMOS, přepnul se přepínač, program to překopíroval do CMOS
a skokem na adresu 0 se spustil nový systém. Ten jednak uměl
číst a zapisovat z pásky dvojnásobnou rychlostí, což cívkový
magnetofon zvládal, ale především neměl BASIC, ale kompilátor
PASCALu a generoval na monitor (musel to být opravdu monitor a
ne televize, aby se vyloučila Vf část) 64 znaků na řádku.
Nebyly moc pěkné, ale BYLY. No a s tím Pascalem to byl výrazně
rychlejší počítač, než s interpretem Basicu. Pak jsem ještě
sehnal naprostý unikát.... CR2032, která udržela přes diodu
obsah CMOS i když se počítač vypnul. Za celou dobu, co jsem
jej měl se nikdy nevybila...</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
</blockquote>
</body>
</html>