<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<p><font face="Arial">Nooo... Na měničích, které mám já, kde je
analogově připojen proudový snímač to funguje opravdu s velkou
rezervou. Ale (alespoň co jsem se doslechl od těch, co to tak
nemají) na těch co přenášejí snímač přes 485 to funguje mnohem
hůř. Asi se taky vejdou do limitu, takže z tohoto pohledu OK a
proto pro mě to tedy bylo trošku duševní cvičení. </font></p>
<p><font face="Arial">Ale mě z principu štve, že jim mám něco dávat
zadarmo, oni by mě rádi buzerovali a NAVÍC pokud je to přetok,
který vytvořil nějaký třífázový stroj, tak ho navíc zaplatím v
odběru z ostatních fází. To je ta naše úžasná zvláštnost
počítání "po fázích". Patří to do stejné kategorie jako
skutečnost, která mě přiměla k tomu, že nechci proud prodávat:
Nechápu, proč jestliže vyrobím proud a dodám ho legálně do sítě,
tak za něj v nejlepším případě dostanu cenu za silovou
elektřinu, ale soused, který ten proud odebere a bydlí hned
vedle, takže proud neprojde ani místním transformátorem, za něj
zaplatí navíc distribuční poplatky. To mi připadá jako lumpárna.
<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 29.2.2024 v 23:23 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:bf62ac78-7717-ae36-4455-8345440b8cdb@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
A co je cílem?<br>
Vždyť hlídání přetoků na běžných měničích celkem funguje, ne?<br>
Do limitu globálně povolených technických přetoků to většina z
nich zvládá myslím celkem s rezervou.<br>
A navíc je tady vždy možnost použít měnič ala King 1, kde se výkon
panelů a gridu sčítá na DC straně.<br>
<br>
PL<br>
<br>
*****************<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 29.2.2024 v 22:43 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:fd1fabdf-f9fa-4cc0-8cf2-35cc43878320@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Asi by to tak fungovalo. Účinnost
usměrňovače bude velmi vysoká, ale u toho střídače, protože
má dělat alespoň trochu přijatelný sinus to bude horší.</font></p>
<p><font face="Arial">Stále si myslím, že by neměl být problém
udělat analogový násobič napětí x proud a v okamžiku
průchodu napětí nulou vyhodnotit, zda došlo k přetoku a
kolik. A pokud ano, tak na základě toho v další půlperiodě
připnout triakem těleso v bojleru tak, aby výkon, který dodá
do okamžiku průchodu nulou, (kdy triak vypne) odpovídal
vypočtenému přetoku v předchozí půlperiodě. Takže uhlídat
nulu za dobu jedné periody by mělo být možné. A líp to
určitě elektroměr nevyhodnotí. Výhoda tohoto principu jsou
mnohem menší ztráty a výkon střídače FVE může být bez
problému menší, než příkon zátěže, rozdíl dodá grid. On
třeba jednofázový motor o výkonu 1kW klidně při zapnutí bere
jednu, dvě periody 50A a to by střídač musel mít výkon 10kW.<br>
</font></p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 29.2.2024 v 20:32 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:fd19a75d-0369-5b25-5be5-c246a766dac7@volny.cz">Proč
by to mělo být něco tak chytrého, jako ty filtry atomové
energie? <br>
<br>
Podle popisu to funguje jako běžný frekvenční měnič. <br>
Usměrňovač, za ním DC meziobvod s velkými kondenzátory, na
konci střídač. <br>
A solární měnič pak jako vstup bude používat výstup toho
střídače. <br>
<br>
Pokud solár nebude stíhat, docucne si z toho frekvenčního
měniče (který to primárně vezme z kondezátorů DC meziobvodu).
<br>
Pokud solár nestačí uregulovat přetok, tak ten zvýší napětí na
výstupu toho frekvenčního měniče, a ten do buď pošle do
kondenzátorů DC meziobvodu, nebo když budou už příliš plané,
tak sepne brzdový odpor. <br>
<br>
Podle mě je to docela jednoduchá technika. A zřejmě by se na
to skutečně dal použít i běžný frekvenční měnič. <br>
<br>
PL <br>
<br>
****************** <br>
<br>
Dne 29.2.2024 v 20:22 AZe napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Napětí ze sítě se usměrní a opět sinus
střídačem nastřídá a pošle do <br>
domu. <br>
Jak si to mám představit? Kam se to pošle? Přijde mi to
silně přitažené za vlasy, asi jako zázračný filtr atomové
energie z Temelína. <br>
aze <br>
<br>
-----Původní zpráva----- From: Jaroslav Lukeš <br>
Sent: Thursday, February 29, 2024 10:17 AM <br>
To: HW-news <br>
Subject: Re: Jak vyhodnocuje elektroměr přetok? <br>
<br>
Přetoku lze zabránit tzv. energetickou bariérou, ale je
drahá a má blbou <br>
účinnost. <br>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="http://www.vawt.om2cm.sk/?q=node/743"
moz-do-not-send="true">http://www.vawt.om2cm.sk/?q=node/743</a>
<br>
<br>
Napětí ze sítě se usměrní a opět sinus střídačem nastřídá a
pošle do <br>
domu. Pak obrácená energie nemůže ven projít. <br>
<br>
<br>
Wattrouter, bojler a elektrický radiátor hozený venku by měl
dělat něco <br>
takového co potřebujete, ale tu energii maří, tedy měniče
jsou zatížené <br>
na max a to jim taky neprospívá. <br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Martin Záruba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite"> <br>
I když odpovídáte panu Lukešovi, přidám svůj názor,
protože jsem to <br>
vlákno vyvolal. Mě prostě z principu zajímá, jak to je a
zda v případě <br>
4Q elektroměru (ten nemám) je možné technickým řešením
(pokud hrozí <br>
přetok, připnout na chvilku těleso v bojleru) přetoku
zabránit. <br>
<br>
a) zcela <br>
<br>
b) aby to elektroměru nevadilo <br>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</body>
</html>