Diky, uz jsem dostal fotokopii z nejake knihy, kde je v podstate to , co jsem pptreboval. <div>Bohuzel trafa je hotova, neda se nic motat, neznam pocty zavitu, zadny udany vykon, jen mohu merit ..</div><div><br></div><div>U toho toroidu versus C, zmeril jsem odpory a je fakt, ze se lisi stejnosmerne odpory vinuty, byt maji trafa stejne vykony. To mě nějak nenapadlo...</div><div><br><br>středa 14. února 2024 Petr Simek <<a href="mailto:psimek@jcu.cz">psimek@jcu.cz</a>> napsal(a):<br><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">On Tue, 13 Feb 2024, Jan Kuba wrote:<br>
<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
Dobrý den, ten klasický výpočet pro EI tráfko, kde druhá mocnina<br>
průřezu prostředního sloupku v cm2 nejde použít...neboť mi to vůbec<br>
nevychází.<br>
Hledal jsem na webu, ale našel jen nějaké teoretické úvahy o větším sycení<br>
atd..<br>
Sycení neznám..<br>
Mám dva C TR průřez je u jednoho 2x1,5cm - 3cm2<br>
u druhého 2x3 cm = 6cm2<br>
<br>
Asi se to C jádro počítá jako toroid, nemá někdo prosím nějaký obecný (<br>
přibližný ) vztah?<br>
</blockquote>
<br>
Jestli je C jadro preriznuty toroid tak se to pocita jako toroid.<br>
<br>
Potrebujete znat Al jadra, prurez a syceni. Trafoplechy mivaly tak 1T,<br>
lepsi trafoplechy i 1.4T , zelezoprach 0.8T a ferit tak 0.25-0.3T .<br>
Z toho se to da vypocitat.<br>
<br>
Nebo si to muzete zmerit. Postavte si spinac napr z NE555 kde na vystup<br>
pridate NPN tranzistor aby to davalo Amperove proudy. Nezapomnout rychlou<br>
rekuperacni diodu na vystup aby se spinac neprorazil. Spinac by mel mit<br>
regulovanou sirku pulsu - pro zacatek desitky mikrosekund az milisekundy<br>
a dlouhou mezeru stovky milisekund aby se civka stihla vybijet.<br>
Na jadro namotate treba 100 zavitu a tuhle civku pripojite na vystup<br>
spinace a na GND ji pripojite pres snimaci odpor s malou indukcnosti.<br>
<br>
Pak zacnete poustet pulsy a osciloskopem se divate na odporu na proud.<br>
Overite si napeti na spinaci pri sepnuti a podle toho jak roste proud<br>
v case spocitate indukcnost L = U * dt/dI . Proud by mel rust v case<br>
linearne. Taky uvidite jestli se civka stiha vybijet - proud se vraci<br>
zpet do nuly. Al jadra je pak L / (zavity^2 * 10^-9) .<br>
<br>
Pak zacnete protahovat delku pulsu a zacne se objevovat koleno a pak<br>
zacne proud rust rychleji - to je moment kdy se jadro presyti. Proud<br>
pred 'kolenem' krat pocet zavitu vam pak da maximalni magnetomotoricke<br>
napeti jadra v Amperzavitech.<br>
<br>
No pak se pocita pocet zavitu primaru aby se jadro nepresytilo.<br>
Klasicke komercni trafo je pocitane na ctvrtperiody - 5 miliseknd, coz<br>
u vetsich traf vede k vyrazeni jisticu, ale maximalne vyuziva jadro.<br>
<br>
Neni na to prima rovnice - v podstate si reknete - dam 100 zavitu<br>
a vypocitate indukcnost. Pak vypocitate proud I = (U * t) /L =<br>
(230V * 5ms) / L . A pak zkontrolujete jestli proud krat zavity<br>
neni vetsi nez Amperzavity ktere odpovidaji max syceni co jste<br>
zmeril. Kdyz je, prihodite zavity a opakujete vypocet az se trefite.<br>
<br>
<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
Další věc, co mi nejde do hlavy: Mám dvě trafa, jedno toroidní,<br>
druhé C jádro ( průřez nejde změřit ).<br>
Obě mají údaj 300VA. Když je zapínám ( naprázdno ) u toroidu je to šleha,<br>
opaluje to kontakty, při zapnutí to v trafu slabě lupne.<br>
U toho C jádra to vůbec nic nedělá, nic nehoří, kontakty při sepnutí<br>
nejiskří.<br>
</blockquote>
<br>
Zmerte odpor primaru - pokud je navinute tencim dratem tak ten vetsi<br>
odpor to ochrani, ale trafo je pak mekci.<br>
<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
Klidová spotřeba je u toroidu 1,3W u toho C trafa 2,8W ( lidlmetr s 10x<br>
zmenšeným rozsahem výkonu )<br>
</blockquote>
<br>
Ty ztraty dela odpor primaru a magnetizacni ztraty jadra.<br>
<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
Když jsem měřil krátkodobě proud nakrátko na výstupu, tak ten toroid je<br>
mnohem tvrdší, teče tam 62A u toho Céčka jen cca 35A. Výstupní napětí i<br>
výkony mají shodná.<br>
</blockquote>
<br>
Zmerte odpor primaru a sekundaru u obou traf - ten limituje zkratovy<br>
proud.<br>
<br>
<br>
<br>
*-----------------------------<wbr>------------------------------<wbr>-------------*<br>
| Petr Simek APS JU |<br>
| <a href="mailto:psimek@jcu.cz" target="_blank">psimek@jcu.cz</a> |<br>
*-----------------------------<wbr>------------------------------<wbr>-------------*</blockquote></div>