<div dir="ltr">Dobré ráno,<div><br></div><div>tady si dovolím několik poznámek, které jsem nasbíral za posledních pár let, pokusím se to zhruba seřadit od nejdůležitějšího k méně důležitému. Provozuji krbovou vložku Banador Aquador LSO 24kW s teplovodním výměníkem a vlastními úpravami. Mám ji v obýváku, který je naštěstí dost velký s vysokými stropy, takže ten výkon celkem pojme. Přesto bych řadu věcí dělal jinak.</div><div><br></div><div>1) Bezpečnost</div><div>Uvědomte si, že teplovodní výměník je prakticky tlaková nádoba a při přetopení to může být životu nebezpečné. Několik případů výbuchu už bylo i v ČR. Je potřeba primárně řešit:</div><div>- Přetlakový ventil.</div><div>- Nezávislá dochlazovací smyčka v případě výpadku napájení nebo zaseknutí čerpadla - napájeno z vodovodního řadu nebo alespoň nějakého zálohovaného zdroje studené vody.</div><div>- Samotížný systém zde moc nefunguje, je to pomalé, alespoň v mém případě. Jde to přetopit velmi snadno.</div><div>- Pokud to budete ovládat nějakou svoji automatizací, je dobré tam dát ještě třeba havarijní bimetalové termostaty, které třeba alespoň spustí čerpadlo naplno v případě, že by primární regulace selhala. Dobré je také zavřít externí vzduch (ale pochopitelně jen v případě, že je ohniště dostatečně těsné).</div><div>- Výměníky jsou ocelové, je to prostě nádrž na vodu nad topeništěm a pár tlustých trubek nad topeništěm. Občas to je potřeba očistit od popílku, který se na trubkách zvrchu usazuje, saze odhoří, to není problém.</div><div><br></div><div>2) Přívod externího vzduchu</div><div>Většina moderních krbových vložek má už uzavřené topeniště s přípravou na přívod externího vzduchu. Je potřeba to stavebně připravit. Já tam mám trubku 160mm s osazenou vzduchovou klapkou a servem. Když se netopí, zavírá se úplně, při topení tím lze dobře regulovat hoření. Výhodou externího vzduchu je lepší hoření a také to, že si nespalujete už ohřátý vzduch.</div><div><br></div><div>3) Regulace teploty vratné vody</div><div>U vložek s teplovodním výměníkem a průhledným sklem je to docela důležitá věc, pokud chcete mít sklo alespoň trochu čisté a vidět oheň. Ohřevem vody dochází k celkem slušnému ochlazovaní topeniště. Mě se osvědčila vratná teplota 60-65°C. Využívá se trojcestný ventil, obvykle ESSBE LTC, je v tom vosková patrona, která to reguluje. Vosková patrona lze vyměnit. Experimentoval jsem s 55°C, 60°C, 65°C. Celkem to funguje.Po roztopení to jede do zkratu a potom se to pomalu otevírá do okruhu, který odebírá teplo.</div><div><br></div><div>4) Čistota skla</div><div>Ve všech marketingových materiálech uvidíte nádherný oheň za čistým sklem. Ve většině případů je to lež. Obzvlášť u teplovodních vložek.</div><div>Konkrétně Banador Aquador LSO 24kW má absolutně nedořešenou čistotu skla. Vydrží to tak pár hodin a pak to celé zčernalo. Konzultoval jsem to s několika odborníky a dosáhl jsem uspokojivých výsledků až za cenu řady úprav.</div><div>- Nejvíce pomohlo dvojité zasklení, dnes už jsou běžně na trhu dostupné vložky s dvojitým zasklením, když jsem to kupoval já před 10-ti lety nebylo to běžné. Teplota v topeništi se díky dvojitému zasklení zvýší, zvětší se také výkon předávaný do vody na úkor výkonu do místnosti, což je většinou výhoda. Důležité je, že na vnitřní straně skla je po dvojitém zasklení výrazně vyšší teplota a i když se sklo zakouří, po najetí na provozní teplotu saze částečně nebo úplně odhoří a oheň je krásně vidět. Koupil jsem sklo na míru s kovovou vrstvou určené pro krby. Kovová vrstva se dává směrem ven. Udělal jsem nerezové vedení a musel odříznout trochu plechu, ale povedlo se. </div><div><br></div><div>- Potřebujete absolutně suché dřevo - pokud chcete mít čisté sklo, budete muset topit absolutně suchým dřevem, nejlépe bukem. Docela dobrá je také bříza. Já suším dřevo 3 roky, pak je to to správné. Pochopitelně dřeva budete potřebovat polovinu pokud ho budete sušit 3 roky místo 1 roku. Osvědčilo se také mít zásobu dřeva třeba na týden v pokojové teplotě. Špalek se pak v krbu chová úplně jinak (lépe) než když ho přinesete studený zvenku.</div><div><br></div><div>5) Čidlo teploty spalin</div><div>Komínové čidlo teploty - podle toho se dá zhruba řídit otevření serva na externí vzduch. Čidla z Hadexu nebo Ali vydrží tak měsíc, osvědčilo se mi SENS-TP9 z TME. Mám ho v nerezové jímce v kouřovodu a už drží 4 tou sezónu. Dnes už jsou dostupné lambda sondy pro kotle, podle toho se to řídí líp. To asi dodělám. Nejvíc mě štve, že to tady řídím na neviditelný kouř pomocí složité techniky a dvojitého spalování a realita české vesnice je taková, že v okolí se tady topí vším možným a je tady vzduch horší než ve městě.</div><div><br></div><div>6) Obložení krbu a využití ohřátého vzduchu</div><div>Pro obložení jsem použil nějaké bílé desky na to určené, vím že je několik typů. Pokud to budete obkládat, hledejte ty zdravotně bezpečné. Hezky to šlo řezat pilkou, izolačně výborné, nijak to neakumuluje ani se neprohřívá. Je potřeba tam udělat větrací mřížky. Nechte si tam dostatečně velký revizní vstup, je tam potřeba občas vlézt a minimálně to vysát. Obecně ten prach uvnitř se mi nelíbí. Asi bych to řešil tak, že by se v prostoru krbu vytvořil podtlak a ohřátý vzduch by se odsával do rekuperační jednotky a přes výměník by šel ven. Teplo by se využilo a prach z okolí krbu by šel přímo ven. Třeba to časem dodělám. </div><div><br></div><div>7) Čistota provozu</div><div>Na romantické nošení dřeva v proutěném koši zapomeňte. Padá z toho všude bordel. Já na to mám systém průmyslových plastových přepravek (takové ty pevné co používají řezníci) a výtah (krb mám v <a href="http://1.NP">1.NP</a>). Dnes bych už hledal krb se zadním přikládáním a měl na to speciální místnost se zásobou dřeva). </div><div><br></div><div>8) Komínový ventilátor</div><div>Dobrá věc, výrazně zlepšuje čistotou provozu, především když ten krb čistíte nebo vymetáte. Dobré na roztápění. Dnes už se dá koupit i s elektrostatickým odlučovačem pevných částic, myslím že v Německu to je povinné od příštího roku.</div><div><br></div><div>9) Rozvod tepla po domě</div><div>Počítejte s tím, že v místnosti kde topíte bude velké teplo a v ostatních místnostech bude pocitově chladno, i když tam bude třeba 21°C. Pochopitelně pokud venku mrzne, je to lepší, ale v přechodných obdobích to přetopení místnosti s umístěním krbu je dost znát. Já dělal dodatečně průduch z prostoru krbu do vedlejší místnosti s pomaloběžným ventilátorem, který napájím peltierem přiloženým na kouřovod. Až budu dělat rekuperaci, předpokládám, že to teplo budu nasávat a využívat ve výměníku a tak předávat do dalších místností. Přímý teplovodní rozvod se mi nelíbí kvůli prašnosti a kvalitě vzduchu v krbovém prostoru. Přece jen jsou tam různé kabely, izolace potrubí atd a když se topí naplno může tam být asi trochu vyšší koncentrace škodlivých látek. Také kde jsem viděl rozvod vzduchu přímo od krbu, výduchy v dalších místnostech jsou očouzené (ne od kouře, s tím problém není pokud je vše dobře udělané, ale od prachu který to tahá po domě).</div><div><br></div><div>10) Ukládání do akumulační nádrže a TUV</div><div>Především v přechodných obdobích je dobré mít akumulační nádrž. Mám 1000l, dnes bych dal trojnásobek. Ale to je potřeba spočítat na konkrétní dům. Natápění TUV krbem je také dobré. Mám to nakombinované s krbem a soláry a v zimě když nesvítí je dobré, že krbem se TUV dá ohřát třeba na 85°C (mám za zásobníkem mixovací ventil proti opaření) a není pak problém s bakteriemi nebo legionelou.</div><div><br></div><div>11) Regulace teploty topné vody do radiátorů podle ekvitermní křivky pomocí trojcestného ventilu.</div><div><br></div><div>12) Komínový výměník</div><div>Původní myšlenka byla snížit komínovou ztrátu a zmenšit teplo předávané do místnosti. Omotat kouřovod topnou vodou před vstupem do krbu a celé to zaizolovat. Pokud se slušně topí rozdíl na vstupu a výstupu jednoduchého komínového výměníku bez izolace je cca 2°C. Původně jsem to oizoloval, ale bohužel jsem tu izolaci musel dát pryč. Přestože jsem vybíral izolační materiál s teplotní odolností na to určenou, při řádném topení to smrdělo. Předpokládám že byl problém v lepidle mezi vatou a hliníkovou fólií. Toto bych už nedělal.</div><div><br></div><div>Na závěr ještě poznámka k regulaci. Provozuji plynový kotel, posanou krbovou vložku a přebytky ze solárů ukládám přes wattrouter do aku nádrže a nádrže TUV. Před 10-ti lety, když jsem to začal řešit, neexitoval na trhu hotový systém smysluplné ceny, který by to nějak smysluplně zreguloval. Začal jsem to řídit Arduinem, pak jsem přešel na ESP-32. Dnes bych to samozřejmě dal do nějakého velkého rozvaděče a dal tam třeba nějaké malé PLC, ale ten vývoj byl jaký byl a zatím to slouží dobře. V případě poruchy řízení tam mám nějaké kritické věci řiditelné ručně a předpokládám, že plynový kotel bude fungovat pořád. I když jediná porucha hardware za posledních 10 let byla právě na plynovém kotli (VIESSMAN, řídicí deska, 12000 CZK). </div><div>Celé jsem se to snažil navrhnout zodpovědně s galvanickým oddělením všeho včetně onewire a hw watchdogu, ale původně zvolená koncepce a velikost je prostě malá a cable management není úplně optimální. Nicméně komplexnost a možnosti které to má mě celkem baví.</div><div><br></div><div>Na závěr přidám pár fotek. Třeba tam najdete nějakou inspiraci. Není to učesané, je to živý organismus a některé fotky jsou už staré, něco jsem vyfotil dnes. Na hodně míst jsem musel dát servoventily (motorové, 9-24V, řízení CR03 z ebay/ali) a pak lze krásně krbem natopit TUV nebo naopak vše dát do aku nádrže bez toho aby se někde přetahovala čerpadla atd ...</div><div><br></div><div><a href="https://photos.app.goo.gl/AiniyDdABhfK8LY7A">https://photos.app.goo.gl/AiniyDdABhfK8LY7A</a></div><div><br></div><div>Tak ať se daří.</div><div><br></div><div>Honza Půhoný</div><div><br></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">st 10. 1. 2024 v 22:08 odesílatel Petr Labaj <<a href="mailto:labaj@volny.cz" target="_blank">labaj@volny.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">No možná kecám (z neznalosti problematiky).<br>
Viděl jsem nějaké krbovky za nějakých cca 19 tis. Kč, které se mi <br>
vzhledově dost líbily.<br>
A čouhaly z toho měděné trubky.<br>
Tak jsem si myslel (možná naivně), že to má i vevnitř měděný vlnovec.<br>
Nebo to tak nebývá a z měděných trubek venku se to nedá usoudit?<br>
<br>
PL<br><br>
</blockquote></div></div>