<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<div class="moz-cite-prefix">Je krásné, že se tím tak zabýváte. Já
topím vodou ze studně
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://www.vaelektronik.cz/tepcerp/vodavoda.html">https://www.vaelektronik.cz/tepcerp/vodavoda.html</a> Po 7 letech
teprv začínám chápat jak se to dá jednoduše vyčistit - zanáší se
to jílem z vody. Nejdřív jsem výměník TČ čistil bazénovým
čerpadlem a bylo okolo toho spousta bordelu. Pak jsem si udělal
přípravek s expanzkou, kterou natlakuju z vodovodu,
elektromagnetickým ventilem to do výměníku najednou vyprsknu a na
druhé straně to chytím do kýblu. Až teď jsem zjistil, že to stačí
nechat chvíli volně vytékat do kýblu a vypláchne se to taky :-) </div>
<div class="moz-cite-prefix">Těch 7 let tam mám namontovaný výměník,
přes který jsem chtěl z TČ ohřívat bojler, ale jak jsem začal
bydlet a topit, lenost byla silnější... a hlavně jsem se upnul na
řešení, které jsem nedokázal dát dohromady. Nemám výměník v
bojleru, ale externí. Logické by bylo ohřívat v bojleru vodu tak,
že jí dole čerpadlem beru a nahoru ukládám. Dal jsem tam zpětnou
klapku a čerpadlo a očekával jsem, že síla pružiny té klapky
udrží, aby tam nešla voda (ve směru, kdy je klapka propustná)
vlivem tlakové ztráty bojleru, když z něj vodu beru. Nefungovalo
to, v půlce sprchování mi z toho začala téct studená a bojler byl
plný horké vody :-( Tak jsem dlouho vymýšlel, jak klapku
rozebrat, kde si nechat na zakázku udělat nerezovou pružinu, až
jsem si nakonec koupil elektromagnetický ventil a už to jen udělat
:-) Pak tam mám na té 40 mm trubce třícestný ventil na přepínání
do topení a do výměníku k bojleru a po těch 7 letech, kdy jsem s
ním nehýbal, jsem zjistil, že už s ním nehnu. Takže to bude taky
složitější.<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Mám krbová kamna a problém je, když
začnu topit v kamnech, že nemají výměník a je všude zima. Zaujalo
mě, jak máte na komínové trubce namotanou měděmou trubku. Výměník
v kamnech jsem nechtěl, protože se musí čistit a dělejte to v
obyváku ... ale tohle by mohlo být bezúdržbové. Tah v komíně mám
zbytečně velký a trochu ochladit spaliny by mi nevadilo. Kamna mám
malá, 7 KW. Kolik výkonu se tím asi dá přenést? Mělo by význam
pouštět to do podlahovky?</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Anděl<br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 11.01.2024 v 9:50 Jan Půhoný
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAEwSxSELFxK60m=_+cH_NUbmPgejGNOY0G6qjKX1=3VRKWhkCw@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
<div dir="ltr">Dobré ráno,
<div><br>
</div>
<div>tady si dovolím několik poznámek, které jsem nasbíral za
posledních pár let, pokusím se to zhruba seřadit od
nejdůležitějšího k méně důležitému. Provozuji krbovou vložku
Banador Aquador LSO 24kW s teplovodním výměníkem a vlastními
úpravami. Mám ji v obýváku, který je naštěstí dost velký s
vysokými stropy, takže ten výkon celkem pojme. Přesto bych
řadu věcí dělal jinak.</div>
<div><br>
</div>
<div>1) Bezpečnost</div>
<div>Uvědomte si, že teplovodní výměník je prakticky tlaková
nádoba a při přetopení to může být životu nebezpečné. Několik
případů výbuchu už bylo i v ČR. Je potřeba primárně řešit:</div>
<div>- Přetlakový ventil.</div>
<div>- Nezávislá dochlazovací smyčka v případě výpadku napájení
nebo zaseknutí čerpadla - napájeno z vodovodního řadu nebo
alespoň nějakého zálohovaného zdroje studené vody.</div>
<div>- Samotížný systém zde moc nefunguje, je to pomalé, alespoň
v mém případě. Jde to přetopit velmi snadno.</div>
<div>- Pokud to budete ovládat nějakou svoji automatizací, je
dobré tam dát ještě třeba havarijní bimetalové termostaty,
které třeba alespoň spustí čerpadlo naplno v případě, že by
primární regulace selhala. Dobré je také zavřít externí vzduch
(ale pochopitelně jen v případě, že je ohniště dostatečně
těsné).</div>
<div>- Výměníky jsou ocelové, je to prostě nádrž na vodu nad
topeništěm a pár tlustých trubek nad topeništěm. Občas to je
potřeba očistit od popílku, který se na trubkách
zvrchu usazuje, saze odhoří, to není problém.</div>
<div><br>
</div>
<div>2) Přívod externího vzduchu</div>
<div>Většina moderních krbových vložek má už uzavřené topeniště
s přípravou na přívod externího vzduchu. Je potřeba to
stavebně připravit. Já tam mám trubku 160mm s osazenou
vzduchovou klapkou a servem. Když se netopí, zavírá se úplně,
při topení tím lze dobře regulovat hoření. Výhodou externího
vzduchu je lepší hoření a také to, že si nespalujete už ohřátý
vzduch.</div>
<div><br>
</div>
<div>3) Regulace teploty vratné vody</div>
<div>U vložek s teplovodním výměníkem a průhledným sklem je to
docela důležitá věc, pokud chcete mít sklo alespoň trochu
čisté a vidět oheň. Ohřevem vody dochází k celkem slušnému
ochlazovaní topeniště. Mě se osvědčila vratná teplota 60-65°C.
Využívá se trojcestný ventil, obvykle ESSBE LTC, je v tom
vosková patrona, která to reguluje. Vosková patrona lze
vyměnit. Experimentoval jsem s 55°C, 60°C, 65°C. Celkem to
funguje.Po roztopení to jede do zkratu a potom se to pomalu
otevírá do okruhu, který odebírá teplo.</div>
<div><br>
</div>
<div>4) Čistota skla</div>
<div>Ve všech marketingových materiálech uvidíte nádherný oheň
za čistým sklem. Ve většině případů je to lež. Obzvlášť u
teplovodních vložek.</div>
<div>Konkrétně Banador Aquador LSO 24kW má absolutně nedořešenou
čistotu skla. Vydrží to tak pár hodin a pak to celé zčernalo.
Konzultoval jsem to s několika odborníky a dosáhl jsem
uspokojivých výsledků až za cenu řady úprav.</div>
<div>- Nejvíce pomohlo dvojité zasklení, dnes už jsou běžně na
trhu dostupné vložky s dvojitým zasklením, když jsem to
kupoval já před 10-ti lety nebylo to běžné. Teplota v
topeništi se díky dvojitému zasklení zvýší, zvětší se také
výkon předávaný do vody na úkor výkonu do místnosti, což je
většinou výhoda. Důležité je, že na vnitřní straně skla je po
dvojitém zasklení výrazně vyšší teplota a i když se sklo
zakouří, po najetí na provozní teplotu saze částečně nebo
úplně odhoří a oheň je krásně vidět. Koupil jsem sklo na míru
s kovovou vrstvou určené pro krby. Kovová vrstva se dává
směrem ven. Udělal jsem nerezové vedení a musel
odříznout trochu plechu, ale povedlo se. </div>
<div><br>
</div>
<div>- Potřebujete absolutně suché dřevo - pokud chcete mít
čisté sklo, budete muset topit absolutně suchým dřevem,
nejlépe bukem. Docela dobrá je také bříza. Já suším dřevo 3
roky, pak je to to správné. Pochopitelně dřeva budete
potřebovat polovinu pokud ho budete sušit 3 roky místo 1 roku.
Osvědčilo se také mít zásobu dřeva třeba na týden v pokojové
teplotě. Špalek se pak v krbu chová úplně jinak (lépe) než
když ho přinesete studený zvenku.</div>
<div><br>
</div>
<div>5) Čidlo teploty spalin</div>
<div>Komínové čidlo teploty - podle toho se dá zhruba řídit
otevření serva na externí vzduch. Čidla z Hadexu nebo Ali
vydrží tak měsíc, osvědčilo se mi SENS-TP9 z TME. Mám ho v
nerezové jímce v kouřovodu a už drží 4 tou sezónu. Dnes už
jsou dostupné lambda sondy pro kotle, podle toho se to řídí
líp. To asi dodělám. Nejvíc mě štve, že to tady řídím na
neviditelný kouř pomocí složité techniky a dvojitého spalování
a realita české vesnice je taková, že v okolí se tady topí
vším možným a je tady vzduch horší než ve městě.</div>
<div><br>
</div>
<div>6) Obložení krbu a využití ohřátého vzduchu</div>
<div>Pro obložení jsem použil nějaké bílé desky na to určené,
vím že je několik typů. Pokud to budete obkládat, hledejte ty
zdravotně bezpečné. Hezky to šlo řezat pilkou, izolačně
výborné, nijak to neakumuluje ani se neprohřívá. Je potřeba
tam udělat větrací mřížky. Nechte si tam dostatečně velký
revizní vstup, je tam potřeba občas vlézt a minimálně to
vysát. Obecně ten prach uvnitř se mi nelíbí. Asi bych to řešil
tak, že by se v prostoru krbu vytvořil podtlak a ohřátý vzduch
by se odsával do rekuperační jednotky a přes výměník by šel
ven. Teplo by se využilo a prach z okolí krbu by šel přímo
ven. Třeba to časem dodělám. </div>
<div><br>
</div>
<div>7) Čistota provozu</div>
<div>Na romantické nošení dřeva v proutěném koši zapomeňte. Padá
z toho všude bordel. Já na to mám systém průmyslových
plastových přepravek (takové ty pevné co používají řezníci) a
výtah (krb mám v <a href="http://1.NP" moz-do-not-send="true">1.NP</a>).
Dnes bych už hledal krb se zadním přikládáním a měl na to
speciální místnost se zásobou dřeva). </div>
<div><br>
</div>
<div>8) Komínový ventilátor</div>
<div>Dobrá věc, výrazně zlepšuje čistotou provozu, především
když ten krb čistíte nebo vymetáte. Dobré na roztápění. Dnes
už se dá koupit i s elektrostatickým odlučovačem pevných
částic, myslím že v Německu to je povinné od příštího roku.</div>
<div><br>
</div>
<div>9) Rozvod tepla po domě</div>
<div>Počítejte s tím, že v místnosti kde topíte bude velké teplo
a v ostatních místnostech bude pocitově chladno, i když tam
bude třeba 21°C. Pochopitelně pokud venku mrzne, je to lepší,
ale v přechodných obdobích to přetopení místnosti s umístěním
krbu je dost znát. Já dělal dodatečně průduch z prostoru krbu
do vedlejší místnosti s pomaloběžným ventilátorem, který
napájím peltierem přiloženým na kouřovod. Až budu dělat
rekuperaci, předpokládám, že to teplo budu nasávat a využívat
ve výměníku a tak předávat do dalších místností. Přímý
teplovodní rozvod se mi nelíbí kvůli prašnosti a kvalitě
vzduchu v krbovém prostoru. Přece jen jsou tam různé kabely,
izolace potrubí atd a když se topí naplno může tam být asi
trochu vyšší koncentrace škodlivých látek. Také kde jsem viděl
rozvod vzduchu přímo od krbu, výduchy v dalších místnostech
jsou očouzené (ne od kouře, s tím problém není pokud je vše
dobře udělané, ale od prachu který to tahá po domě).</div>
<div><br>
</div>
<div>10) Ukládání do akumulační nádrže a TUV</div>
<div>Především v přechodných obdobích je dobré mít akumulační
nádrž. Mám 1000l, dnes bych dal trojnásobek. Ale to je potřeba
spočítat na konkrétní dům. Natápění TUV krbem je také dobré.
Mám to nakombinované s krbem a soláry a v zimě když nesvítí je
dobré, že krbem se TUV dá ohřát třeba na 85°C (mám za
zásobníkem mixovací ventil proti opaření) a není pak problém s
bakteriemi nebo legionelou.</div>
<div><br>
</div>
<div>11) Regulace teploty topné vody do radiátorů podle
ekvitermní křivky pomocí trojcestného ventilu.</div>
<div><br>
</div>
<div>12) Komínový výměník</div>
<div>Původní myšlenka byla snížit komínovou ztrátu a zmenšit
teplo předávané do místnosti. Omotat kouřovod topnou vodou
před vstupem do krbu a celé to zaizolovat. Pokud se slušně
topí rozdíl na vstupu a výstupu jednoduchého komínového
výměníku bez izolace je cca 2°C. Původně jsem to oizoloval,
ale bohužel jsem tu izolaci musel dát pryč. Přestože jsem
vybíral izolační materiál s teplotní odolností na to určenou,
při řádném topení to smrdělo. Předpokládám že byl problém v
lepidle mezi vatou a hliníkovou fólií. Toto bych už nedělal.</div>
<div><br>
</div>
<div>Na závěr ještě poznámka k regulaci. Provozuji plynový
kotel, posanou krbovou vložku a přebytky ze solárů ukládám
přes wattrouter do aku nádrže a nádrže TUV. Před 10-ti lety,
když jsem to začal řešit, neexitoval na trhu hotový systém
smysluplné ceny, který by to nějak smysluplně zreguloval.
Začal jsem to řídit Arduinem, pak jsem přešel na ESP-32. Dnes
bych to samozřejmě dal do nějakého velkého rozvaděče a dal tam
třeba nějaké malé PLC, ale ten vývoj byl jaký byl a zatím to
slouží dobře. V případě poruchy řízení tam mám nějaké kritické
věci řiditelné ručně a předpokládám, že plynový kotel bude
fungovat pořád. I když jediná porucha hardware za posledních
10 let byla právě na plynovém kotli (VIESSMAN, řídicí deska,
12000 CZK). </div>
<div>Celé jsem se to snažil navrhnout zodpovědně s galvanickým
oddělením všeho včetně onewire a hw watchdogu, ale původně
zvolená koncepce a velikost je prostě malá a cable management
není úplně optimální. Nicméně komplexnost a možnosti které to
má mě celkem baví.</div>
<div><br>
</div>
<div>Na závěr přidám pár fotek. Třeba tam najdete nějakou
inspiraci. Není to učesané, je to živý organismus a některé
fotky jsou už staré, něco jsem vyfotil dnes. Na hodně míst
jsem musel dát servoventily (motorové, 9-24V, řízení CR03 z
ebay/ali) a pak lze krásně krbem natopit TUV nebo naopak vše
dát do aku nádrže bez toho aby se někde přetahovala čerpadla
atd ...</div>
<div><br>
</div>
<div><a href="https://photos.app.goo.gl/AiniyDdABhfK8LY7A"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">https://photos.app.goo.gl/AiniyDdABhfK8LY7A</a></div>
<div><br>
</div>
<div>Tak ať se daří.</div>
<div><br>
</div>
<div>Honza Půhoný</div>
<div><br>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">st 10. 1. 2024 v 22:08
odesílatel Petr Labaj <<a href="mailto:labaj@volny.cz"
target="_blank" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">labaj@volny.cz</a>>
napsal:<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote"
style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">No
možná kecám (z neznalosti problematiky).<br>
Viděl jsem nějaké krbovky za nějakých cca 19 tis. Kč, které
se mi <br>
vzhledově dost líbily.<br>
A čouhaly z toho měděné trubky.<br>
Tak jsem si myslel (možná naivně), že to má i vevnitř měděný
vlnovec.<br>
Nebo to tak nebývá a z měděných trubek venku se to nedá
usoudit?<br>
<br>
PL<br>
<br>
</blockquote>
</div>
</div>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<p><br>
</p>
</body>
</html>