<!DOCTYPE html>
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Prosím o upřesnění - těm baterkám by tedy byla ve sklepě zima?<br>
    <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Hanek</pre>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 06.11.2023 v 16:32 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:0f7edd07-118b-3212-666f-e94716bdc9ac@volny.cz">Proč mi
      tohle děláte?
      <br>
      Už jsem byl rozhodnutý dát baterky do sklepa, a Vy mi do toho zase
      hodíte vidle.
      <br>
      <br>
      Asi nastal čas začít reálně měřit konkrétní typy baterek při
      konkrétním typu provozu.
      <br>
      Tj. LFP baterky dost velkých kapacit (100-300Ah) při nepříliš
      velkých proudech (kolem 0.5C).
      <br>
      <br>
      Díky za informace.
      <br>
      PL
      <br>
      <br>
      ********************
      <br>
      <br>
      Dne 6.11.2023 v 15:39 Jaroslav Lukeš napsal(a):
      <br>
      <blockquote type="cite">Pokud se Li baterka hřeje, znamená to že
        je nabíjena příliš velkým proudem na to jak tenké hliníkové
        folie má. Jednoduše není určena na takové proudy.
        <br>
        <br>
        Jsou tam 2 aspekty zahřívání, jeden ohmický a druhý přílišným
        prouděním elektrolytu a to je taky špatně. Batrka by se
        optimálně samovolně měla zahřívat až v úplně konečné fázi
        nabíjení <80%. Pokud se třením zahřívá i níž, máme nakročeno
        k požáru, ale ono se většinou stejně nic nestane, jenom pak jsou
        na YT videa té menší části, jak někomu hoří nová koloběžka..
        <br>
        <br>
        Umíme vyrobit velmi homogenní a tenké AL folie, takže to svádí k
        tomu je použít bez rezervy (viz elektrolytické kondy). Ale co se
        pak stane, když jsou v prostředí, které AL žere? Ony sice mají
        na sobě izolující vrstvičku čehosi, ale pouze teoreticky
        homogenní, takže někde jsou prostě místečka, kudy se tam ten
        hliníkožrout dostane mnohem dřív, než u článků s rezervou na
        případnou nehomogenitu (tj s nižší kapacitou vzhledem ke svému
        objemu a váze)
        <br>
        <br>
        Chemická reakce je sice endotermní, ale vyšší ohmický odpor pak
        může ty tepelné ztráty kompanzovat. Ale to platí spíš u malých
        baterek určených na pár cyklů, než na stacionární aku, kde se
        předpokládá vyšší výdrž a ani kapacita není honěná na doraz v
        poměru na hmotnost a rozměry.
        <br>
        <br>
        Berte to tak, že pokud má 18650 3,5Ah, tak ten hliník je tak
        tenký, že se na něj škaredě podíváte a propálíte do něj očima
        díru.
        <br>
        <br>
        U velmi malých proudů při pokojové tepllotě se stačí ohřívat
        vzduchem, u velkých proudů pak ale vymrzá ikdyž ohmický odpor a
        třením topí, to topení už není dostatečné.
        <br>
        <br>
        Takže pro konkrétní baterky můžete spoléhat na ohřev vnitřním
        odporem článku.
        <br>
        <br>
        Máme 2 scénáře.
        <br>
        <br>
        Uživatel 1 přijde s vymrzlou baterkou a chce ji nabíjet.
        Nechceme poškodit značku tím že si ti nejzatvrzelejší jedinci
        vymění baerku každý rok až v květnu, ale chci aby přežila
        záruku, tj aspoň 500 úplných cyklů. Takže jako výrobce se budu
        snažit, aby baterka zuřivě hřála, aby vždycky na jaře nezdechla.
        <br>
        <br>
        Uživatel 2 chce aby baterka vydržela co nejvíc, proto jí
        nenabíjí originální 120W nabíječkou, ale z DCP, což nedá víc než
        10W, takže baterka je nabíjená do 0,5C, což jí svědčí. Ale
        zmrzlá se neohřeje, uživatel ji musí ohřát než ji dá na
        nabíječku. Takový uživatel má třeba pak 4 roky noťas, kde
        baterka ztratila jen 4% z jmenovité kapacity (původně ale měla
        108%), když ji navíc provozuje v cyklu 25-75%. To jsou ztráty 3%
        kapacity za rok. A to de, ne?
        <br>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>