<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Ono to tam nikdy není uvedeno stylem jako u elytů, že by tam byl
    ripple current max.<br>
    Ale bejvá tam ztrátový činitel, tepelný odpor (nebo se musí dohledat
    přes pouzdro), maximální teplota, případně maximální oteplení. Pak
    se to dá spočítat. Pozor, při uvedeném max. oteplení vyhází horší
    Imax, třeba i 1A. Někdy bejvaj grafy.<br>
    <br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://cz.mouser.com/datasheet/2/281/1/GCM32ED70J476KE02_02A-3135627.pdf">https://cz.mouser.com/datasheet/2/281/1/GCM32ED70J476KE02_02A-3135627.pdf</a><br>
    <img src="cid:part1.3T5DFf59.SuECKEp5@seznam.cz" alt="">(obrázek ze
    str.13 vložen sem)<br>
    Tohle je zrovna ten horší případ s max. oteplením do 20°C, ale
    zároveň zrovna tady nastane v podstatě od 4 A:-) Ale podobnej graf
    jsem někde u Samsungu viděl s hranicí oteplení kolem 1 A.<br>
    <br>
    Prostě, pokud na tom záleží, číst datasheety, číst datasheety,
    číst...<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 29.09.2023 v 10:06 Vláďa Anděl
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:7a026536-4248-26e9-1236-ef17a5527f78@vaelektronik.cz">Jo,
      tak nějak to i používám, jen v datasheetech kondů jsem na tuto
      zatižitelnost nenarazil.
      <br>
      <br>
      Anděl
      <br>
      <br>
      Dne 28.09.2023 v 20:44 Pavel Hudeček napsal(a):
      <br>
      <blockquote type="cite">Tam jde prakticky o odpor vodivých vrstev
        a dielektrické ztráty, aby teplota zůstala v mezích
        deklarovaných výrobcem.
        <br>
        Reálné hodnoty jsou u běžných hodnot C ve spínaných zdrojích,
        kdy AC složka napětí je malá, 3-5 A/ks.
        <br>
        <br>
        PH
        <br>
        <br>
        Dne 28.09.2023 v 16:31 Vláďa Anděl napsal(a):
        <br>
        <blockquote type="cite">Nojo, ale SEPIC tahá veškerý proud přes
          kondenzátor. Sice nejjednodušší je tam dát elektrolyt, ale
          když to nemá jen přežít záruku, asi je lepší použít keramiku.
          Jenže nikde jsem se pořádně nedočet, jakou proudovou
          zatižitelnost mají keramické kondy. Sice je už mnoho let
          používám tak, že přes 35 kondů 4M7/50 ve 1210 jdou impulzy až
          150A a snad nikde nic neodešlo, ale ty impulzy mají max.
          několik us a opakovací kmitočet je 300 Hz. Takhle ve zdroji
          nevím. Dokázal by mě někdo nasměrovat?
          <br>
          <br>
          Anděl
          <br>
          <br>
          Dne 28.09.2023 v 13:53 Pavel Hudeček napsal(a):
          <br>
          <blockquote type="cite">Jo a když se výstupní napětí hodí k
            napájení švába, tak se dá samozřejmě napájet z výstupu.
            <br>
            <br>
            Pokud se použije topologe buck s tranzistorem nahoře, může
            se napájet z výstupu přes pomocnou diodu, přičemž se C
            nabíjí v době po rozepnutí, kdy mínusy defakto spojuje dioda
            co je z tranzistoru na GND výstupu.
            <br>
            <br>
            Dá se s tím takhle různě kouzlit.
            <br>
            Já mám v podobných případech radši SEPIC, protože často chi
            zároveň ovládání z DAC a místo oscilátoru pulzy z procesoru.
            <br>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>