<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<p>zalezi od toho ake kable. Tolerancia sa podla kvality udava
minimalne 1 az nizsie jednotky Ohmov. <br>
</p>
<p>Jedna vec je samotna charakteristicka impedancia, druha je
uniformita ako vravis. Opletane kable s jednym tienenim su velmi
zle, tam najdes miestne odrazy po celej dlzke aj v rade -20 dB.
Kvalitnejsie kable s dvojitym tienenim su lepsie, lokalne odrazy
su o 10-15 dB nizsie. <br>
</p>
<p>Najkvalitnejsie a najhomogennejsie kable su korugovane (s
vlnovcom), alebo dokonca smoothwall. U penou plnenych su typicke
odrazy od priebeznych mikroporuch na urovni -40 az -60dB.
Vzduchove kable s tou plastovou spiralou vo vnutri su celkom zle,
-25 dB je uz uspech. Je to logicke, stredny vodic nie je perfektne
vycentrovany. <br>
</p>
<p>Velke vedenia z trubiek (rigid lines) maju vynikajucu uniformitu,
ale celkova tolerancia je horsia lebo sa to sklada takmer z
vodoinstalacneho materialu. <br>
</p>
<p>Ziadna antena nema impedanciu presne 50 Ohmov. Dipoly maju
typicky 73 Ohmov a monopoly tusim 36 Ohmov. Takze vzdy sa musi
najak prisposobovat ak chces minimalne PSV. A na lokalnych
odrazoch v kabli moc nezalezi. <br>
</p>
<p>Inak je to pri prenose signalov, kde nesmie dochadzat ku
medzisymbolovemu skresleniu. Tam su lokalne mikroodrazy velmi
dolezite a musia sa pouzivat kvalitne kable a konektory. <br>
</p>
<p>b.</p>
<p><br>
</p>
<p><br>
</p>
<div class="moz-cite-prefix">On 27/08/2023 20:51, Pavel Hudeček
wrote:<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:ba1e7162-d443-ce0b-dafc-d2a6266c4ead@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
V této souvislosti mě napadají otázky:<br>
Jak je to vlastně s tolerancí a uniformitou impedance kabelů?<br>
A jak je na tom přesnost a frekvenční závislost (v rámci pásma)
impedance antény?<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 27.08.2023 v 18:07 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRP9r6qZEaikNOjN0sbCeZAuNcD5o4J47BovURNM7F9KgA@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<div dir="ltr">Takový odpor je ale namáhaný napětím a změny
budou jiné, než když bude v pytlíčku ve skříni..
<div><br>
</div>
<div>Já jsem objednával 200 OHM (5 procent tolerance)
rezistory , celkem 40 ks. Všechny jsem měřil, protože jsem z
toho dělal 50 OHM terminátory.</div>
<div>A všechny měly naprosto stejnou hodnotu 200,3 OHMů. </div>
<div>Pak jsem ze stejného zdroje doobjednával ještě dalších 40
ks a opět měřil.... Všechny 200,7 OHMů. Opět jeden jako
druhý. Samozřejmě jsem sáhnul do první várky,<br>
</div>
<div>kvůli ověření původní hodnoty 200,3 - OK.</div>
<div>Konkrétně tady jde o to, v jakém výrobním období se
rezistory vyráběly.... to je dle mě jediná statistika, která
se dá v tomto případě použít...<br>
</div>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 27. 8. 2023 v 6:37
odesílatel Lubor Otta <<a href="mailto:butan@centrum.cz"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">butan@centrum.cz</a>>
napsal:<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px
0.8ex;border-left:1px solid
rgb(204,204,204);padding-left:1ex">Zajímavé by bylo nechat
je vystárnout, tam kde velikost odporu dovolí, kolik ujedou.
Někdo tu myslím popisoval fenomén, že odpory okolo 1M
připojené roky na 230V mají snahu se přerušit?<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
<br>
</blockquote>
</body>
</html>