<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    V tomhle zapojení jsou ztráty E = Q*dU, kde dU je rozdíl zdrojového
    a cílového článku.<br>
    <br>
    Druhá část problému je, že tím Rds se při daném dU limituje proud. A
    ano, je to vopruz, když je v cestě celkem 8x.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 15.04.2023 v 21:21 Jaroslav Buchta
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:3964c375-4448-2fc2-8fe4-3a7c614ff065@hascomp.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <div class="moz-cite-prefix">A uz jste spocital ztraty na tech
        mosfetech? Ja ted resil spinac s N pro BCM a mam tam 2S6P ne moc
        levne mosfety s odporem 7mOhm, je to tak akorat na pasivni
        chlazeni na desticce 5x5cm pri 50A... S P mosfetama to bude asi
        o dost horsi<br>
      </div>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 15.04.2023 v 21:01 Pavel Hudeček
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:8e59c0f0-802a-8668-64fc-213aca819f07@seznam.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
          charset=UTF-8">
        Nakonec jsem přehodnotil tu (ne)bezpečnost, přesně kvůli
        snadnému jištění toho přemosťovače, protože pojistka bude
        rozpojovat max. 4 V a na to skutečně stačí vhodné
        "pojistkospoje".<br>
        <br>
        Takže nejnebezpečnější je ten transfer přes C, ten jedinej
        vyžaduje všude pojistky jistící na napětí celé baterie, navíc na
        obou pólech. I když to ještě půjde optimalizovat, protože
        pojistka může být společná pro sousední modul.<br>
        <br>
        Zajímalo by mě. jestli je na něj nějkej integráč. Bez integráče
        mi jeden modul vyšel takhle:<br>
        <img src="cid:part1.0jO93Q2B.T5U6SSxx@seznam.cz" alt="" class=""><br>
        SWon ovládá ATtiny814. A taky měří napětí a dělá signál pro
        násobiče na VSW a VswH.<br>
        Budou 2 verze desky, s pojistkama a bez a ty se budou střídat,
        přičemž bez je zapojenej do pojistek sousedů.<br>
        <br>
        Ale s těma pojistkama je vopruz. Vypadá to, že jich bude muset
        bejt víc paralelně, 20A/48V automotive se sice dělá, ale je to
        nasazovací a já potřebuju SMD. A to paralelní zapojení bude mít
        určitě ňáký mouchy.<br>
        <br>
        A pak mám ještě dilema, zda k propojení komunikace použít FPC
        kablíky a konektory, což by z hlediska místa a pracnosti
        vycházelo nejlíp. Podívám se jestli se dělají automotive a tím
        se to rohodne.<br>
        ----<br>
        Pak je ještě alternativa, udělat ten odpojovač a k němu i
        vlastní nabíječku, s ním kompatibilní.<br>
        <br>
        Má to ale taky svoje ďáblíky:<br>
        - přepínání musí bejt bez přerušení výstupu, jinak se to asi
        nebude líbit řídící jednotce<br>
        - nutnost relativně rychlého přepínání tam a zpět kvůli
        rekuperaci<br>
        <br>
        A rekuperace je na týhle koloběžce kupodivu i při tý šílený
        brzdě. Vlastně to funguje tak, že šíleně brzdí s cílem rychle
        snížit brzdnej výkon na přijatelnou hodnotu. Ve finále pak z
        prudkého kopce jede 12 a zdá se, že nabití je blízké teoretické
        potenciální energii.<br>
        <br>
        PH<br>
        <br>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 15.04.2023 v 13:38 Jan Kuba
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRNy-v8Xg6+P4s3Fz=mJVaZyUrtBQpmpq7XkTSqt4TRTBw@mail.gmail.com">
          <meta http-equiv="content-type" content="text/html;
            charset=UTF-8">
          Jo, to je dobře shrnuté... Každé to řešení něco stojí a to je
          také problém. Větší cena—menší prodejnost. Určitá možnost je
          si něco dodělat sám, otázka je, jestli se to v jedokusovém
          množství vyplatí. U baterek co provozuji jsem to vyřešil
          konektorem, kde mohu jednou za čas udělat revizi a ručně
          dobalacovat. Na víc jsem neměl chuť a čas. A jedna z baterek
          má ony odojovače a přemosťovače. A taky se jí bojím. Ale
          myslím, že kdyby došlo k nějakému hazardními stavu, že tam
          odhoří můstky na desce pro ten účel udělané.. <br>
          <br>
          pátek 14. dubna 2023 Pavel Hudeček <<a
            href="mailto:edizon@seznam.cz" moz-do-not-send="true"
            class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
          napsal(a):<br>
          <blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
            .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">Takže ano,
            zjistil jsem, proč se to tak nedělá:<br>
            (tedy proč se nedělají aktivní balancery do koloběžek a
            elektrokol, schopné přenášet plný proud)<br>
            <br>
            1. Trafo s mnoha vinutími:<br>
            + Jedno ze 2 docela jednoduchých řešení<br>
            - Od všech článků musí vést nízkoimpedanční vývody na jedno
            místo. Problém v dlouhém prostoru.<br>
            <br>
            2. Step-upy z každého článku ven:<br>
            + Jediný dlouhý a silný dráty jsou od konců baterky.<br>
            + Nízkoimpedanční části jsou jen moduly těsně u článků.<br>
            - Jednoznačně nejsložitější a materiálově nejdražší.<br>
            - Milion ďáblíků co se skrývaj v detailech, většina popsána
            v předchozích zprávách. K tomu přibylo, že pokud se použije
            nahoře P-MOSFET, automotive, do 10 mΩ, od 20 A, od 55 V, do
            20 ns rise+fall, tak řešení začíná na 3 ks paralelně.<br>
            <br>
            3. Přenášení náboje s pomocí velkého kondenzátoru:<br>
            + Jediný dlouhý a silný dráty jsou od C do všech modulů u
            článků.<br>
            + Žádný velký rychlosti.<br>
            - Na každý článek 4 MOSFETy s dost malým Rds.<br>
            - Kromě rychlolsti podobně bláznivé nároky na ovládání
            MOSFETů, jako 2.<br>
            - Reálně stíhá max. jeden vadný článek. Zvýšení na N znamená
            počet MOSFETů krát N, nebo N-násobné zvětšení pracovního
            proudu, dostáváme se tedy do extra nízkoimpedanční oblasti s
            nehoráznými nároky mj. na ESL cesty k C.<br>
            <br>
            4. Odpojení a přemostění vybitého/nabitého článku:<br>
            + Jediný způsob, kde se vůbec neřeší rychlost, ani
            indukčnosti vedení.<br>
            + Celkově jednoduché.<br>
            - Vyžaduje spolupráci s nabíječkou i a hlídačem vybití.
            Nevadí při implementaci ze strany výrobce zařízení.<br>
            - Odpojovacím prvkem prochází celý proud, úbytek na něm má
            vliv na účinnost samotné baterie, i když nevyžaduje
            intervenci.<br>
            - Přemosťující prvek je zároveň autodestrukční prvek.
            Tipuju, že by v návodu bylo přísně zakázáno skladovat kola,
            koloběžky a baterky doma, nebo by byly 3x dražší.<br>
            * Možná se toho moc bojím, třeba by stačilo k tomu
            přemosťujícímu tranzistoru dát pojistku na docela malé
            napětí, která nemusí mít velkej odpor ani rozměry. A taky
            implementovat čistě HW blokování aby nešlo přemostit bez
            odpojení.<br>
            <br>
            Takže proto se řešení 4 jako jediné reálně používá, ale jen
            u venku skladovaných, sdílených koloběžek, kde si kupující
            dokáže spočítat, že se mu vyplatí si připlatit. A mohly by
            ho mít i elektromobily.<br>
            <br>
            2 bych stále považoval za reálné postavit, ale ta složitost
            je odrazující.<br>
            Je otázka, jak moc 3 dokáže prodloužit životnost baterie,
            možná to zkusím.<br>
            Bohužel i 3 je dost potenciálně autodestrukční, nevíc bez
            možnosti snadno implementovat blokování.<br>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>