<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Největší problém je nakonec driver:<br>
Vůbec nejde použít klasickej hi-side, protože ta strana high se po
rozepnutí ocitne "pod zemí".<br>
<br>
Nakonec teda budu muset mít nahoře P MOSFET a k jeho zapínání použít
obyčejnej driver, ale jeho dolní konec napájení zas bude pod GND.
Dolní driver bude mít samozřejmě horní napájení nad +BATT, takže
budu muset generovat dvě napájení. K tomu posunutá komunikace s tím
LO driverem a kompenzace rozdílu zpoždění, protože P a N určitě
nebudou mít stjný delaye.<br>
<br>
Protože není vhodnej řídící šváb, tak tomu bude předcházet obvod z
74AC74 a TS3011.<br>
<br>
Možná se dopracuju k důvodu, proč se to tak nedělá:-)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 11.04.2023 v 23:59 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:d84623de-482c-5dd2-552c-f0a47e8ba125@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
No to je zajímavej aspekt, který mě nenapadl, ale neviděl bych v
něm problém:<br>
Za 1 pulz by mělo projít asi 20 µC, krátkodobě až 35. K nabití 1,5
nF na 40 V je potřeba 60 nC. To jsou 2 promile, takže ani při
malém výkonu bych v tom problém neviděl.<br>
Obecně je dobré si uvědomit, že když se očekává plné zatížení
diody, tak jsou tyhle náboje zanedbatelné. Horší by byl náboj
závěrného zotavení klasické diody.<br>
Naopak ale kvůli velikosti náboje na pulz asi ještě přibudou
kondíky na vstupu i výstupu.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 11.04.2023 v 23:09 Jan Kuba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAD8qwRPfvH8K3KG72dRz-+=4phc_+XZ9oRLunRhXxEd9vwkXxQ@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<div dir="ltr">Jen jsem tak zběžně koukal na to zapojení..
<div>výstup 3x paralelně schottky, to je cca 1,5nF... jak to
bude fungovat při 500kHz ?</div>
<div>Nejde o tu rychlost, ale o to, že je to trafo zatížené
kapacitou, a že padá účinnost toho tráfka.</div>
<div>Dělal jsem teď v zimě nějaké pokusy s balunem ba
cca 3x-5x vyšším kmitočtu a už velký problém byla kapacita
vinutí, která to celé vždycky posunula oproti výpočtům "do
kytek"</div>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">út 11. 4. 2023 v 19:29
odesílatel Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napsal:<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px
0.8ex;border-left:1px solid
rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div> No regulátor prostě myslí, že je baterka vybitá, tak
se vypne aby jí neničil. Jinak by mu to bylo jedno. Ale
teda ono to taky pak jede úplně jinak. Nevím jestli se
regulátor snaží vybitou baterku víc šetřit, nebo prostě
daný typ motoru už při těch 30 V funguje hůř, ale řekněme,
že stoupavost při 4 čárkách je přes 15 % a při 1 čárce do
5 % a dále klesá. Je možné, že ten samý motor je i v
silnější verzi ESR2-EVO, která má 2x větší dojezd, větší
výkon, 48 V a hmotnost vyšší jen o 2 kila, tedy přesně o
zvětšení baterky.<br>
<br>
Zase kdyby to bylo vyřešeno "lépe", že by BMS komunikoval
s regulátorem, ale součástí BMS by stejně nebylo nic
výkonového, tak by to sice slabší články ničilo o něco
pomalejc, ale zcela by to zamezilo možnosti nějakého
vylepšení, možná i výměně článků.<br>
<br>
Teď pokračuju v návrhu aktivního balanceru pro plný výkon.
Když jsem zadal podmínku na automotive, cena ani
nevzrostla, ale všechny součástky jsou nízké, takže se
kromě cívek se vejdou do 1 mm. Cívky přijdou proti brázdě
mezi články a zbytek může bejt kdekoli.<br>
<br>
<img src="cid:part1.hKgGgLGZ.ZrFFxw3I@seznam.cz" alt=""
class=""><br>
<br>
Jen mám teď dilema, jestli z ATtiny814 přímo řídit ten
měnič, že by to timer zapínal a komparátor ve spoluprácí s
CCL vypínal při Uds nastaveném z DAC, nebo použít rychlou
verzi od 3842 a tu spouštět tím timerem a řídit z DAC.<br>
<br>
S tím řízením přímo z MCU by odpadnul 3. šváb, prostě jen
MCU a HI/LO-side driver. Ale zas nemám zkušenosti s tím
CCL, tak se trochu bojím aby to vůbec šlo:-)<br>
<br>
Nebo, kdyby byl nějaký jiný švábík na řízení step-up,
vhodný pro 500+ kHz, s integorvaným HI/LO driverem a
nejlépe aby i uměl použít Uds na snímání proudu?<br>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>