<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    No to je tak nějak samozřejmá věc:-)<br>
    V podstatě jsou 2 základní:<br>
    1. <b>Napěťové balancování</b> při nabíjení: Nabíjí se tak, aby
    všechny články byly plně nabité. Při vybíjení se musí hlídat, kdy má
    první článek konečné vybíjecí napětí.<br>
    2. <b>Nábojové balancování</b>: Ve vybitém stavu mají všechny
    články konečné vybíjecí napětí, v nabitém stejný náboj. Nabíjení se
    řídí podle článku s nejvyšším napětím.<br>
    <br>
    Obě metody ve finále vedou ke stejnému náboji, který odpovídá
    nejslabšímu článku, ale:<br>
    <br>
    (1) Výhodou je, že dosahuje vyšší získatelné energie, protože na
    konci vybíjení je vyšší U. Nevýhodou, že vybití je nutno detekovat
    podle napětí na nejslabším článku.<br>
    (2) Výhodou je, že vybití stačí detekovat podle napětí celé baterie,
    super když je pack bez elektroniky, co se nabíjí v nabíječce a
    vybíjí jinde. Nevýhodou, že je nižší energie kvůli nižšímu U.<br>
    <br>
    2 je moje oblíbená metoda pro LiPol do letadla, jednou se ručně
    srovná vybití, jednou se při nabíjení zjistí, při jakém celkovém U
    je nabito, to se na baterku napíše a pak se nabíjí lab. zdrojem na
    tohle U. Drží to klidně několik let bez nutnosti korekce. Akorát
    když se nechá několik měsíců plně nabitá, tak se pak nejen nafoukne,
    ale i rozleze a musí se srovnat znova.<br>
    <br>
    3. No a pak je to <b>výkonové balancování při nabíjení i vybíjení</b>,
    o kterém je toto téma, kde lze nabít i vybít celou energii do/ze
    všech článků.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 03.04.2023 v 9:48 Martin Záruba
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:d9839467-9f02-190e-2c6c-85313d696048@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <p><font face="Arial">Zjistil jsem, že hlavním problémem i slabého
          balanceru není to, že by v dostatečně dlouhé době baterii
          neubalancoval, ale v tom, že závislost mezi % nabití článku a
          napětím není u všech článků stejná. Jinak řečeno pokud baterii
          vyrovnáte na 50%, bude na 0 rozjetá. Pokud má být na 0
          vybalancovaná, musí být při 50% trochu rozjetá a to asi žádný
          balancer nedovede. Pokud tedy nemá takový výkon, že stíhá
          balancovat v "reálnem čase".</font><br>
      </p>
      <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 3.4.2023 v 1:16 Pavel Hudeček
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:289bab76-895f-a77e-c729-ffa3a737a1aa@seznam.cz">Nebrání
        tomu nic, jen se bude špatně shánět vhodné jádro, které zároveň
        splní všechny požadavky na "flyback velkého výkonu s mnoha
        nízkonapěťovými vinutími". Pak to taky zdraží tranzistory, když
        každej bude muset rozumně umět celej výkon. No a hlavne to kvůli
        nízké účinnosti nebude věc pro použití za běžného provozu. <br>
        <br>
        Pokud taková funkce opravdu má smysl, řešil bych jí samostatně,
        ne jako balancer, ale jako "oživovač mrtvol", s jinými požadavky
        na vlastnosti co do účinnosti a souvisejících okolností. <br>
        <br>
        Případně to mírně nakombinovat. <br>
        Např. by tam byl přiměřenej kond, co by se nabíjel z celý
        baterky, ten by se příležitostně přes separátní vinutí vybil
        přes trafo do jediného článku, u kterého by se synchronně sepnul
        tranzistor, co se jinak používá při normálním provozu. Potíž je,
        že při větším rozdílu napětí půjde část proudu přes substrátové
        diody i do dalších článků. Optimálně by tomu oživovacímu procesu
        tedy předcházela fáze, kdy po plném nabití celé baterky balancer
        záměrně ten cílový článek vybije. Pak by přepětí mohlo bejt
        třeba z 3 na 5 V <br>
        "Plná" kombnovaná varianta by obnášela přidat druhé MOSFETy do
        série, aby se skutečně dalo docílit přenosu do jediného článku i
        při vzniku velkého přepětí. A ty druhý by ani nemusely bejt
        rychlý, protože by za běžného provozu byly trvale zaplý. <br>
        <br>
        Z minulého století si pamatuju scénku, kdy jsem dost šíleným
        nabíjením zprovoznil NiMH baterku starýho noťasu. Pak byl
        prodán, týpek ho 2 hodiny používal na baterku, ... za pár dní se
        vrátil, že po nabití vydržel hodinu, po dalším půl a skončil u
        10 minut:-) <br>
        Od té doby jsem k reálné užitečnosti různých oživování
        skeptický:-) <br>
        <br>
        PH <br>
        <br>
        Dne 03.04.2023 v 0:09 Jaroslav Lukeš napsal(a): <br>
        <blockquote type="cite">A brání něco proč to neudělat opačně?
          Celá baterka nabíjí cívku a z ní se to pak práskne do jednoho
          vybraného článku? I s kondem by to vyšlo zajímavěji, než to co
          se používá běžně teď. Kond 10mF s 50V bude energeticky jako 1F
          na 5V. Akorát ty ztráty "na vedení" tam prostě budou velké.
          Navíc to prásknutí může vyřešit spoustu vnitřních
          elektrochemických problémů, které tam postupem času nastaly. O
          velké proudy bych se příliš nebál, baterky se k BMS připojují
          "nitěma", které současně fumgují jako pojistky. <br>
          <br>
          <br>
          Martin Záruba napsal(a): <br>
          <blockquote type="cite"> <br>
            Dík, snad jsem to všechno pochopil. Pokud by byly všechny
            články stejně nabité, stal se z toho v podstatě step-up
            měnič s transformátorem, čímž jeho činnost pozbyla smyslu,
            protože co jednotlivé články dodají do jádra, vrátí se do
            celé baterie.. Pravděpodobně na stejném principu pracuje i
            Nabíječka lithium-iontového balanceru | Nabíječky baterií
            Příslušenství - Příslušenství k bateriím a nabíječkám -
            Aliexpress <a class="moz-txt-link-rfc2396E"
              href="https://www.aliexpress.com/item/1005003132170432.html"
              moz-do-not-send="true"><https://www.aliexpress.com/item/1005003132170432.html></a>
            kde je ale nějaká inteligence, která nejspíš spíná jen
            některé mosfety a která vše vypne, pokud nemá smysl něco
            balalncovat. <br>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>