<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
No to je tak nějak samozřejmá věc:-)<br>
V podstatě jsou 2 základní:<br>
1. <b>Napěťové balancování</b> při nabíjení: Nabíjí se tak, aby
všechny články byly plně nabité. Při vybíjení se musí hlídat, kdy má
první článek konečné vybíjecí napětí.<br>
2. <b>Nábojové balancování</b>: Ve vybitém stavu mají všechny
články konečné vybíjecí napětí, v nabitém stejný náboj. Nabíjení se
řídí podle článku s nejvyšším napětím.<br>
<br>
Obě metody ve finále vedou ke stejnému náboji, který odpovídá
nejslabšímu článku, ale:<br>
<br>
(1) Výhodou je, že dosahuje vyšší získatelné energie, protože na
konci vybíjení je vyšší U. Nevýhodou, že vybití je nutno detekovat
podle napětí na nejslabším článku.<br>
(2) Výhodou je, že vybití stačí detekovat podle napětí celé baterie,
super když je pack bez elektroniky, co se nabíjí v nabíječce a
vybíjí jinde. Nevýhodou, že je nižší energie kvůli nižšímu U.<br>
<br>
2 je moje oblíbená metoda pro LiPol do letadla, jednou se ručně
srovná vybití, jednou se při nabíjení zjistí, při jakém celkovém U
je nabito, to se na baterku napíše a pak se nabíjí lab. zdrojem na
tohle U. Drží to klidně několik let bez nutnosti korekce. Akorát
když se nechá několik měsíců plně nabitá, tak se pak nejen nafoukne,
ale i rozleze a musí se srovnat znova.<br>
<br>
3. No a pak je to <b>výkonové balancování při nabíjení i vybíjení</b>,
o kterém je toto téma, kde lze nabít i vybít celou energii do/ze
všech článků.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 03.04.2023 v 9:48 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:d9839467-9f02-190e-2c6c-85313d696048@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Zjistil jsem, že hlavním problémem i slabého
balanceru není to, že by v dostatečně dlouhé době baterii
neubalancoval, ale v tom, že závislost mezi % nabití článku a
napětím není u všech článků stejná. Jinak řečeno pokud baterii
vyrovnáte na 50%, bude na 0 rozjetá. Pokud má být na 0
vybalancovaná, musí být při 50% trochu rozjetá a to asi žádný
balancer nedovede. Pokud tedy nemá takový výkon, že stíhá
balancovat v "reálnem čase".</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 3.4.2023 v 1:16 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:289bab76-895f-a77e-c729-ffa3a737a1aa@seznam.cz">Nebrání
tomu nic, jen se bude špatně shánět vhodné jádro, které zároveň
splní všechny požadavky na "flyback velkého výkonu s mnoha
nízkonapěťovými vinutími". Pak to taky zdraží tranzistory, když
každej bude muset rozumně umět celej výkon. No a hlavne to kvůli
nízké účinnosti nebude věc pro použití za běžného provozu. <br>
<br>
Pokud taková funkce opravdu má smysl, řešil bych jí samostatně,
ne jako balancer, ale jako "oživovač mrtvol", s jinými požadavky
na vlastnosti co do účinnosti a souvisejících okolností. <br>
<br>
Případně to mírně nakombinovat. <br>
Např. by tam byl přiměřenej kond, co by se nabíjel z celý
baterky, ten by se příležitostně přes separátní vinutí vybil
přes trafo do jediného článku, u kterého by se synchronně sepnul
tranzistor, co se jinak používá při normálním provozu. Potíž je,
že při větším rozdílu napětí půjde část proudu přes substrátové
diody i do dalších článků. Optimálně by tomu oživovacímu procesu
tedy předcházela fáze, kdy po plném nabití celé baterky balancer
záměrně ten cílový článek vybije. Pak by přepětí mohlo bejt
třeba z 3 na 5 V <br>
"Plná" kombnovaná varianta by obnášela přidat druhé MOSFETy do
série, aby se skutečně dalo docílit přenosu do jediného článku i
při vzniku velkého přepětí. A ty druhý by ani nemusely bejt
rychlý, protože by za běžného provozu byly trvale zaplý. <br>
<br>
Z minulého století si pamatuju scénku, kdy jsem dost šíleným
nabíjením zprovoznil NiMH baterku starýho noťasu. Pak byl
prodán, týpek ho 2 hodiny používal na baterku, ... za pár dní se
vrátil, že po nabití vydržel hodinu, po dalším půl a skončil u
10 minut:-) <br>
Od té doby jsem k reálné užitečnosti různých oživování
skeptický:-) <br>
<br>
PH <br>
<br>
Dne 03.04.2023 v 0:09 Jaroslav Lukeš napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">A brání něco proč to neudělat opačně?
Celá baterka nabíjí cívku a z ní se to pak práskne do jednoho
vybraného článku? I s kondem by to vyšlo zajímavěji, než to co
se používá běžně teď. Kond 10mF s 50V bude energeticky jako 1F
na 5V. Akorát ty ztráty "na vedení" tam prostě budou velké.
Navíc to prásknutí může vyřešit spoustu vnitřních
elektrochemických problémů, které tam postupem času nastaly. O
velké proudy bych se příliš nebál, baterky se k BMS připojují
"nitěma", které současně fumgují jako pojistky. <br>
<br>
<br>
Martin Záruba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite"> <br>
Dík, snad jsem to všechno pochopil. Pokud by byly všechny
články stejně nabité, stal se z toho v podstatě step-up
měnič s transformátorem, čímž jeho činnost pozbyla smyslu,
protože co jednotlivé články dodají do jádra, vrátí se do
celé baterie.. Pravděpodobně na stejném principu pracuje i
Nabíječka lithium-iontového balanceru | Nabíječky baterií
Příslušenství - Příslušenství k bateriím a nabíječkám -
Aliexpress <a class="moz-txt-link-rfc2396E"
href="https://www.aliexpress.com/item/1005003132170432.html"
moz-do-not-send="true"><https://www.aliexpress.com/item/1005003132170432.html></a>
kde je ale nějaká inteligence, která nejspíš spíná jen
některé mosfety a která vše vypne, pokud nemá smysl něco
balalncovat. <br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>