<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
No to je ta klasická metoda s trafem, o které byla v tomhle tématu
taky řeč, nebo možná v tom co mě k jeho zahájení inspirovalo. Jen je
tam navíc ten T1. Když se sepnou všechny ostatní, začne se energie
přenášet všemi směry, jako kdyby byly všechny články chvíli
paralelně. To funguje při nabíjení i vybíjení.<br>
Kdybych to dělal, vynechal bych T1 a všechny D vpravo. A asi bych ty
T dával spíš dolů, ovládání bude jednodušší. Nebo pokud nahoru, tak
P.<br>
<br>
Ale mě se na tom nelíbí potřeba relativně velkého trafa, ke kterému
navíc povedou dráty ode všech článků. Já chci malé desky, které se
dají přímo k článkům a mimo pack už nepovede nic, nebo jen
komunikace. Tu bych vyved do místa skládání řídítek a tam bude držák
s microSD, abych se pak mohl podívat, jak to v delším období
pracovalo.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 12:19 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:17cc3356-438e-947e-899f-b6de82e1b5a3@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">No to asi bude fungovat a můžete přelévat
cokoli kamkoli, ale je to složité a na každý článek jsou
potřeba dva mosfety. NApadlo mě toto zapojení:</font></p>
<p><img src="cid:part1.YGBVfaui.pfdoW7No@seznam.cz" alt=""
class=""></p>
<p>Všechny cívky jsou na jednom jádře a cívka L1 má cca 80%
závitů, jako ostatní dohromady. Buzení je do všech mosfetů
současně, mimo T1. Vzhledem k magnetické vazbě poteče při
sepnutí všech pravých tranzistorů proud především z článku o
nejvyšším napětí.</p>
<p>Pak se všechny zavřou a energie z jádra se přelije přes diodu
do celé baterie. Tak se balancuje při téměř úplném nabití, kdy
hrozí přebití jednoho článku. Při vybití naopak sepne tranzistor
T1 a po určité době rozepne a energie z jádra se přelije
především do článku s nejmenším napětím. Ještě je otázka, zda by
tam ty diody vůbec musely být, zda by stejnou službu nezajistila
substrátová dioda v mosfetu.<br>
</p>
<p>Je to velký nesmysl?<br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 10:59 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:3ed4258c-b8c4-1df7-9e9f-49dfaa41aceb@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Trochu počítání:<br>
<br>
Q = C * dU<br>
I = Q * f = C * dU * f<br>
f = I/(C * dU)<br>
<br>
Takže když I bude 10 A, dU 100 mV a C 100 µF, aby se to
poskládalo z rozumných keramik, f vyjde 1 MHz, nebo třeba 2 MHz
pro 50 mV.<br>
<br>
To by mi přišlo celkem OK.<br>
Jenže co když bude potřeba pomoct více článkům?<br>
Na to mi ty kapacitní metody přijdou moc komplikovaný.<br>
<br>
Naproti tomu s indukčností stačí tahat výkon z článků co maj víc
přímo ven a tím snižovat I přes celou sérii, přičemž tohle můžou
jednotlivé sekce dělat zcela paralelně. Tedy je jedno, jestli se
to děje s 1 nejsilnějším článkem, nebo 9 z 10. Při nabíjení zas
obráceně, přebytečný náboj od nejslabších se tahá ven a zvyšuje
celkový nabíjecí proud pro ostatní.<br>
<br>
Zatím uvažuju o tomhle:<br>
<img src="cid:part2.L4A0YqeM.BBVcEMYd@seznam.cz" alt="" class=""><br>
Řídit by to mělo ňáký ATtiny z novější řady co má DAC a CCL, aby
to mohlo běžet jako step-up v proudovém režimu. Tedy timer
nahodí výstup a po dosažení nastaveného napětí D-S dolního
tranzistoru ho komparátor zas vypne.<br>
Teda aspoň doufám že to tak půjde, s CCL/LUT jsem zatím nic
nedělal.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 8:41 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:6b9499c8-bf00-7a70-10a6-8b2413f657ce@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Máte pravdu. Takže jste toho názoru, že
balancer bez indukčnosti by šel udělat rozumně i kdyby
balancoval proudy velikosti 10 - 30 A?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 18:11 Pavel
Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:be4eae05-5ca0-497e-bab4-568b1248ac67@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Dejme tomu, že transfer je zahájen při překročení rozdílu 40
mV. Probíhá nabíjení, napětí se rozlejzají a náhodou zrovna
při 4 V rozdíl překročí hranici. Jeden článek má 4,02 a
jeden 3,98 V. Rozdíl tedy činí 1 %.<br>
To znamená, že při přenosu se ztratí 1 % energie.<br>
Účinnost je tedy 99 %.<br>
A když se to stane při vybíjení a náhodou až při 3 V, 40 mV
je 1,333 %, účinnost bude 98,666 %.<br>
Kdyby došlo na extrém, že balancer těžce nebude stíhat a
nejhorší článek bude mít už 3 a nejlepší ještě 4, účinnost
bude 3/4, tedy 75 %.<br>
<br>
PH <br>
<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 01.04.2023 v 14:18 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:e4a4fe09-f92b-3027-27a1-d100fe4f9562@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Asi jsem natvrdlý, chápu princip s
indukčností, ale pokud tam není, tak jestliže chci z
většího napětí, (třeba v tom supercapu) dobít ten
slabší článek, tak jediným, co omezuje proud jsou
odpory v celé cestě, ať jsou realizované čímkoli. No a
na těch se ten rozdíl musí přeměnit na teplo. Je to
nevýznamné nebo ta účinnost je pak bídná?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 13:15 Jaroslav
Lukeš napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:381edba4-bcea-2cad-f012-829854667bd9@wo.cz">Vydrží
mnohem déle, ikdyž balancovací proud je 1% odběru. Ony
ty aku mají rozptyl kapacit kolem 5%, velká zátěž taky
není pořád, takže vydrží ne jen o rok, ale řádově déle.
<br>
<br>
Ale je potřeba nikoli kýblovou brigádu a je jedno jestli
do cívek nebo do kondů, to ale taky funguje, je to
levný, malý, ale balancování trvá tak o 2 řády dýl
(mimochodem - používám to taky, je to levný a dá se to
dát všude, co je zapnutý je občas) <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html</a>
<br>
<br>
ale co má velkou zátěž, nebo jede často, tak bude lepší
ten s toroidem nebo supercapem, toroid už jsem sem dával
tak supercap, ale ty hodně lezou do peněz <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html</a>
<br>
<br>
<br>
Jan Kuba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Slaboučký článek pak slouží jako
propojka. Kdyby se to balancovalo i při tom odběru
tak podle mě ta baterie vydrží mnohem déle. </blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>