<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
<div class="moz-cite-prefix">Tak chce to asi nejakou vyssi uroven
rizeni a balancer zapinat jen tehdy, pokud je to potreba.</div>
<div class="moz-cite-prefix"><br>
</div>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 19:30 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:16278f4e-a0a9-3156-227f-56bfd475c6da@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Dík, snad jsem to všechno pochopil. Pokud by
byly všechny články stejně nabité, stal se z toho v podstatě
step-up měnič s transformátorem, čímž jeho činnost pozbyla
smyslu, protože co jednotlivé články dodají do jádra, vrátí se
do celé baterie.. Pravděpodobně na stejném principu pracuje i
</font><a
href="https://www.aliexpress.com/item/1005003132170432.html"
moz-do-not-send="true">Nabíječka lithium-iontového balanceru |
Nabíječky baterií Příslušenství - Příslušenství k bateriím a
nabíječkám - Aliexpress</a> kde je ale nějaká inteligence,
která nejspíš spíná jen některé mosfety a která vše vypne, pokud
nemá smysl něco balalncovat.<br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 17:15 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:96231dc6-fa8f-9f31-ee1f-b64afdbc5343@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
L1 a diodu u ní vynechat nelze. Ta slouží k vracení energie
uložené v indukčnosti. Ale pozor, vinutí L1 musí být pólováno
obráceně.<br>
<br>
Provozujeme trafo v propustném režimu, tedy přenos energie
nastává v sepnutém stavu. Aktivními vinutími prochází 2 složky
proudu:<br>
1. Pracovní proud, v našem případě náhodným směrem. Velikost
proudu je dána rozdílem napětí, velikostmi všech odporů v cestě
a rychlost jeho růstu je omezena rozptyplovou indukčností trafa
a všemi dalšími parazitními indukčnostmi v cestě (to je zároveň
k otázve 2).<br>
2. Magnetizační proud, daný indukčností vinutí, ten se vždy
nabíjí s polaritou od + k -. Velikost volíme při návrhu trafa
počtem závitů primáru tak, aby konečná hodnota byla přiměřeně
pod hranicí nasycení jádra. Snaha o velké snížení vede k velkému
počtu závitů a tedy velkému odporu drátu, k velkému trafu,nebo
obojí najednou. Běžně bývá 10 % pracovního proudu. V propustném
režimu nutné zlo, tedy energii nepřenáší užitečným způsobem, jen
hromadí, ale její přenos někam zajistit musíme, jinak bude
ohřívat spínací prvky. Tzn. po vypnutí musíme zařídit, aby proud
mohl někde procházet původním směrem, dokud nezanikne, aby to
trvalo přijatelnou dobu a aby ta energie pokud možno nebyla
ztracena. Procházení původním směrem znamená, že vinutí se po
rozepnutí stává proudovým zdrojem s polaritou napětí obrácenou
proti nabíjecímu U.<br>
<br>
Poznámka: Magnetizační proud je jeden pro celé trafo, takže když
vyjde třeba 10 A, neznamená to, že půjde 10 A z každého článku,
ale bude společný pro všechny a taky se nějak rozdělí podle
napětí a odporů.<br>
<br>
Příklady:<br>
a) Rekuperační vinutí bude mít pro N článků Nkrát víc závitů:
Doba rekuperace magnetizačního proudu se shoduje s dobou
sepnutí. Doba sepnutí musí být pod 50 %. Indukované napětí je
shodné s budícím, spínací prvky tedy rozpínají dvojnásobky.<br>
b) N/2: Doba rekuperace je poloviční, doba sepnutí musí být pod
2/3. Ale po rozepnutí bude na všech vinutích dvojnásobné
obrácené napětí, spínací prvky rozpínají trojnásobky.<br>
<br>
Takže k otázce 1: Velikost trafa vyjde z rozumné magnetizace a
magnetizačních ztrát v jádře. Jde tedy o to, aby jádro nebylo
přebuzeno a nepřehřívalo se prostě jen kvůli vysoké frekvenci.
Takže např. na 10 článků, když chcete proud do 30 A, tak
předpokládám, že nejvyšší výkon bude přenos z 5 článků na
druhých 5, tedy 18V*30A = 540W. je tedy potřeba trafo
parametrama vhodné pro 540 W v jednočinném propustném režimu.<br>
<br>
Poznámka: Transferovaný výkon můžete řídit dřívějším vypínáním
všech, nebo některých tranzistorů, ale asi z toho poplynou
nějaké složitosti, nebo ho řídit nemusíte a pak prostě ňákej
bude a ňák to bude fingovat:-)<br>
<br>
Při návrhu trafa je pak užitečné, kromě textu o mag. proudu:<br>
B = L*I / N*S<br>
L = √(L/Al)<br>
A datasheet od jádra, kde je S, Al, max.f a pod.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 13:23 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:18cf0187-a4be-02b9-2e97-e27f4b602964@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Takže když vynecháte všechny D vpravo a
také T1 L1 a diodu vlevo, uzavře se proud, vzniklý z
energie nahromaděné v jádře, při rozepnutí přes
substrátovou diodu toho tranzistoru, kde je článek s
nejmenším napětím. Je to tak? <br>
</font></p>
<p><font face="Arial">1) Proč ale musí být trafo velké (při
dostatečně vysoké frekvenci jsem si to představoval jako
toroid s pár závity pro každý článek)</font></p>
<p><font face="Arial">2) Jak spočítat jak velký proud poteče
mezi články, když jsou jakoby paralelně? Zde asi bude
zásadní zdánlivý odpor způsobený rozptylovými
indukčnostmi. Ale jak jej spočítat?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 13:11 Pavel
Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:c0e2ab22-64a9-e84e-9a66-707a2fe5c153@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
No to je ta klasická metoda s trafem, o které byla v tomhle
tématu taky řeč, nebo možná v tom co mě k jeho zahájení
inspirovalo. Jen je tam navíc ten T1. Když se sepnou všechny
ostatní, začne se energie přenášet všemi směry, jako kdyby
byly všechny články chvíli paralelně. To funguje při
nabíjení i vybíjení.<br>
Kdybych to dělal, vynechal bych T1 a všechny D vpravo. A asi
bych ty T dával spíš dolů, ovládání bude jednodušší. Nebo
pokud nahoru, tak P.<br>
<br>
Ale mě se na tom nelíbí potřeba relativně velkého trafa, ke
kterému navíc povedou dráty ode všech článků. Já chci malé
desky, které se dají přímo k článkům a mimo pack už nepovede
nic, nebo jen komunikace. Tu bych vyved do místa skládání
řídítek a tam bude držák s microSD, abych se pak mohl
podívat, jak to v delším období pracovalo.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 12:19 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:17cc3356-438e-947e-899f-b6de82e1b5a3@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">No to asi bude fungovat a můžete
přelévat cokoli kamkoli, ale je to složité a na každý
článek jsou potřeba dva mosfety. NApadlo mě toto
zapojení:</font></p>
<p><img src="cid:part1.yhSW7TAT.w3Tfp765@hascomp.cz"
alt="" class=""></p>
<p>Všechny cívky jsou na jednom jádře a cívka L1 má cca
80% závitů, jako ostatní dohromady. Buzení je do všech
mosfetů současně, mimo T1. Vzhledem k magnetické vazbě
poteče při sepnutí všech pravých tranzistorů proud
především z článku o nejvyšším napětí.</p>
<p>Pak se všechny zavřou a energie z jádra se přelije
přes diodu do celé baterie. Tak se balancuje při téměř
úplném nabití, kdy hrozí přebití jednoho článku. Při
vybití naopak sepne tranzistor T1 a po určité době
rozepne a energie z jádra se přelije především do článku
s nejmenším napětím. Ještě je otázka, zda by tam ty
diody vůbec musely být, zda by stejnou službu
nezajistila substrátová dioda v mosfetu.<br>
</p>
<p>Je to velký nesmysl?<br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 10:59 Pavel
Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:3ed4258c-b8c4-1df7-9e9f-49dfaa41aceb@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Trochu počítání:<br>
<br>
Q = C * dU<br>
I = Q * f = C * dU * f<br>
f = I/(C * dU)<br>
<br>
Takže když I bude 10 A, dU 100 mV a C 100 µF, aby se to
poskládalo z rozumných keramik, f vyjde 1 MHz, nebo
třeba 2 MHz pro 50 mV.<br>
<br>
To by mi přišlo celkem OK.<br>
Jenže co když bude potřeba pomoct více článkům?<br>
Na to mi ty kapacitní metody přijdou moc komplikovaný.<br>
<br>
Naproti tomu s indukčností stačí tahat výkon z článků co
maj víc přímo ven a tím snižovat I přes celou sérii,
přičemž tohle můžou jednotlivé sekce dělat zcela
paralelně. Tedy je jedno, jestli se to děje s 1
nejsilnějším článkem, nebo 9 z 10. Při nabíjení zas
obráceně, přebytečný náboj od nejslabších se tahá ven a
zvyšuje celkový nabíjecí proud pro ostatní.<br>
<br>
Zatím uvažuju o tomhle:<br>
<img src="cid:part2.4brNYpfV.jB8evXNP@hascomp.cz" alt=""
class=""><br>
Řídit by to mělo ňáký ATtiny z novější řady co má DAC a
CCL, aby to mohlo běžet jako step-up v proudovém režimu.
Tedy timer nahodí výstup a po dosažení nastaveného
napětí D-S dolního tranzistoru ho komparátor zas vypne.<br>
Teda aspoň doufám že to tak půjde, s CCL/LUT jsem zatím
nic nedělal.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 8:41
Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:6b9499c8-bf00-7a70-10a6-8b2413f657ce@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Máte pravdu. Takže jste toho
názoru, že balancer bez indukčnosti by šel udělat
rozumně i kdyby balancoval proudy velikosti 10 -
30 A?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 18:11
Pavel Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:be4eae05-5ca0-497e-bab4-568b1248ac67@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Dejme tomu, že transfer je zahájen při překročení
rozdílu 40 mV. Probíhá nabíjení, napětí se
rozlejzají a náhodou zrovna při 4 V rozdíl překročí
hranici. Jeden článek má 4,02 a jeden 3,98 V. Rozdíl
tedy činí 1 %.<br>
To znamená, že při přenosu se ztratí 1 % energie.<br>
Účinnost je tedy 99 %.<br>
A když se to stane při vybíjení a náhodou až při 3
V, 40 mV je 1,333 %, účinnost bude 98,666 %.<br>
Kdyby došlo na extrém, že balancer těžce nebude
stíhat a nejhorší článek bude mít už 3 a nejlepší
ještě 4, účinnost bude 3/4, tedy 75 %.<br>
<br>
PH <br>
<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 01.04.2023 v 14:18
Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:e4a4fe09-f92b-3027-27a1-d100fe4f9562@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Asi jsem natvrdlý, chápu
princip s indukčností, ale pokud tam není, tak
jestliže chci z většího napětí, (třeba v tom
supercapu) dobít ten slabší článek, tak
jediným, co omezuje proud jsou odpory v celé
cestě, ať jsou realizované čímkoli. No a na
těch se ten rozdíl musí přeměnit na teplo. Je
to nevýznamné nebo ta účinnost je pak bídná?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 13:15
Jaroslav Lukeš napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:381edba4-bcea-2cad-f012-829854667bd9@wo.cz">Vydrží
mnohem déle, ikdyž balancovací proud je 1%
odběru. Ony ty aku mají rozptyl kapacit kolem
5%, velká zátěž taky není pořád, takže vydrží ne
jen o rok, ale řádově déle. <br>
<br>
Ale je potřeba nikoli kýblovou brigádu a je
jedno jestli do cívek nebo do kondů, to ale taky
funguje, je to levný, malý, ale balancování trvá
tak o 2 řády dýl (mimochodem - používám to taky,
je to levný a dá se to dát všude, co je zapnutý
je občas) <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html</a>
<br>
<br>
ale co má velkou zátěž, nebo jede často, tak
bude lepší ten s toroidem nebo supercapem,
toroid už jsem sem dával tak supercap, ale ty
hodně lezou do peněz <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html</a>
<br>
<br>
<br>
Jan Kuba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Slaboučký článek pak
slouží jako propojka. Kdyby se to balancovalo
i při tom odběru tak podle mě ta baterie
vydrží mnohem déle. </blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz" moz-do-not-send="true">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated moz-txt-link-freetext" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" moz-do-not-send="true">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" moz-do-not-send="true">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<br>
<fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
<pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
<p><br>
</p>
</body>
</html>