<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
L1 a diodu u ní vynechat nelze. Ta slouží k vracení energie uložené
v indukčnosti. Ale pozor, vinutí L1 musí být pólováno obráceně.<br>
<br>
Provozujeme trafo v propustném režimu, tedy přenos energie nastává v
sepnutém stavu. Aktivními vinutími prochází 2 složky proudu:<br>
1. Pracovní proud, v našem případě náhodným směrem. Velikost proudu
je dána rozdílem napětí, velikostmi všech odporů v cestě a rychlost
jeho růstu je omezena rozptyplovou indukčností trafa a všemi dalšími
parazitními indukčnostmi v cestě (to je zároveň k otázve 2).<br>
2. Magnetizační proud, daný indukčností vinutí, ten se vždy nabíjí s
polaritou od + k -. Velikost volíme při návrhu trafa počtem závitů
primáru tak, aby konečná hodnota byla přiměřeně pod hranicí nasycení
jádra. Snaha o velké snížení vede k velkému počtu závitů a tedy
velkému odporu drátu, k velkému trafu,nebo obojí najednou. Běžně
bývá 10 % pracovního proudu. V propustném režimu nutné zlo, tedy
energii nepřenáší užitečným způsobem, jen hromadí, ale její přenos
někam zajistit musíme, jinak bude ohřívat spínací prvky. Tzn. po
vypnutí musíme zařídit, aby proud mohl někde procházet původním
směrem, dokud nezanikne, aby to trvalo přijatelnou dobu a aby ta
energie pokud možno nebyla ztracena. Procházení původním směrem
znamená, že vinutí se po rozepnutí stává proudovým zdrojem s
polaritou napětí obrácenou proti nabíjecímu U.<br>
<br>
Poznámka: Magnetizační proud je jeden pro celé trafo, takže když
vyjde třeba 10 A, neznamená to, že půjde 10 A z každého článku, ale
bude společný pro všechny a taky se nějak rozdělí podle napětí a
odporů.<br>
<br>
Příklady:<br>
a) Rekuperační vinutí bude mít pro N článků Nkrát víc závitů: Doba
rekuperace magnetizačního proudu se shoduje s dobou sepnutí. Doba
sepnutí musí být pod 50 %. Indukované napětí je shodné s budícím,
spínací prvky tedy rozpínají dvojnásobky.<br>
b) N/2: Doba rekuperace je poloviční, doba sepnutí musí být pod 2/3.
Ale po rozepnutí bude na všech vinutích dvojnásobné obrácené napětí,
spínací prvky rozpínají trojnásobky.<br>
<br>
Takže k otázce 1: Velikost trafa vyjde z rozumné magnetizace a
magnetizačních ztrát v jádře. Jde tedy o to, aby jádro nebylo
přebuzeno a nepřehřívalo se prostě jen kvůli vysoké frekvenci. Takže
např. na 10 článků, když chcete proud do 30 A, tak předpokládám, že
nejvyšší výkon bude přenos z 5 článků na druhých 5, tedy 18V*30A =
540W. je tedy potřeba trafo parametrama vhodné pro 540 W v
jednočinném propustném režimu.<br>
<br>
Poznámka: Transferovaný výkon můžete řídit dřívějším vypínáním
všech, nebo některých tranzistorů, ale asi z toho poplynou nějaké
složitosti, nebo ho řídit nemusíte a pak prostě ňákej bude a ňák to
bude fingovat:-)<br>
<br>
Při návrhu trafa je pak užitečné, kromě textu o mag. proudu:<br>
B = L*I / N*S<br>
L = √(L/Al)<br>
A datasheet od jádra, kde je S, Al, max.f a pod.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 13:23 Martin Záruba
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:18cf0187-a4be-02b9-2e97-e27f4b602964@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Takže když vynecháte všechny D vpravo a také
T1 L1 a diodu vlevo, uzavře se proud, vzniklý z energie
nahromaděné v jádře, při rozepnutí přes substrátovou diodu
toho tranzistoru, kde je článek s nejmenším napětím. Je to
tak? <br>
</font></p>
<p><font face="Arial">1) Proč ale musí být trafo velké (při
dostatečně vysoké frekvenci jsem si to představoval jako
toroid s pár závity pro každý článek)</font></p>
<p><font face="Arial">2) Jak spočítat jak velký proud poteče mezi
články, když jsou jakoby paralelně? Zde asi bude zásadní
zdánlivý odpor způsobený rozptylovými indukčnostmi. Ale jak
jej spočítat?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 13:11 Pavel Hudeček
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:c0e2ab22-64a9-e84e-9a66-707a2fe5c153@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
No to je ta klasická metoda s trafem, o které byla v tomhle
tématu taky řeč, nebo možná v tom co mě k jeho zahájení
inspirovalo. Jen je tam navíc ten T1. Když se sepnou všechny
ostatní, začne se energie přenášet všemi směry, jako kdyby byly
všechny články chvíli paralelně. To funguje při nabíjení i
vybíjení.<br>
Kdybych to dělal, vynechal bych T1 a všechny D vpravo. A asi
bych ty T dával spíš dolů, ovládání bude jednodušší. Nebo pokud
nahoru, tak P.<br>
<br>
Ale mě se na tom nelíbí potřeba relativně velkého trafa, ke
kterému navíc povedou dráty ode všech článků. Já chci malé
desky, které se dají přímo k článkům a mimo pack už nepovede
nic, nebo jen komunikace. Tu bych vyved do místa skládání
řídítek a tam bude držák s microSD, abych se pak mohl podívat,
jak to v delším období pracovalo.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 12:19 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:17cc3356-438e-947e-899f-b6de82e1b5a3@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">No to asi bude fungovat a můžete
přelévat cokoli kamkoli, ale je to složité a na každý
článek jsou potřeba dva mosfety. NApadlo mě toto zapojení:</font></p>
<p><img src="cid:part1.S3ga7h7l.8Ir0C9rU@seznam.cz" alt=""
class=""></p>
<p>Všechny cívky jsou na jednom jádře a cívka L1 má cca 80%
závitů, jako ostatní dohromady. Buzení je do všech mosfetů
současně, mimo T1. Vzhledem k magnetické vazbě poteče při
sepnutí všech pravých tranzistorů proud především z článku o
nejvyšším napětí.</p>
<p>Pak se všechny zavřou a energie z jádra se přelije přes
diodu do celé baterie. Tak se balancuje při téměř úplném
nabití, kdy hrozí přebití jednoho článku. Při vybití naopak
sepne tranzistor T1 a po určité době rozepne a energie z
jádra se přelije především do článku s nejmenším napětím.
Ještě je otázka, zda by tam ty diody vůbec musely být, zda
by stejnou službu nezajistila substrátová dioda v mosfetu.<br>
</p>
<p>Je to velký nesmysl?<br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 10:59 Pavel
Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:3ed4258c-b8c4-1df7-9e9f-49dfaa41aceb@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Trochu počítání:<br>
<br>
Q = C * dU<br>
I = Q * f = C * dU * f<br>
f = I/(C * dU)<br>
<br>
Takže když I bude 10 A, dU 100 mV a C 100 µF, aby se to
poskládalo z rozumných keramik, f vyjde 1 MHz, nebo třeba 2
MHz pro 50 mV.<br>
<br>
To by mi přišlo celkem OK.<br>
Jenže co když bude potřeba pomoct více článkům?<br>
Na to mi ty kapacitní metody přijdou moc komplikovaný.<br>
<br>
Naproti tomu s indukčností stačí tahat výkon z článků co maj
víc přímo ven a tím snižovat I přes celou sérii, přičemž
tohle můžou jednotlivé sekce dělat zcela paralelně. Tedy je
jedno, jestli se to děje s 1 nejsilnějším článkem, nebo 9 z
10. Při nabíjení zas obráceně, přebytečný náboj od
nejslabších se tahá ven a zvyšuje celkový nabíjecí proud pro
ostatní.<br>
<br>
Zatím uvažuju o tomhle:<br>
<img src="cid:part2.1fFcpeQC.8q08jB8m@seznam.cz" alt=""
class=""><br>
Řídit by to mělo ňáký ATtiny z novější řady co má DAC a CCL,
aby to mohlo běžet jako step-up v proudovém režimu. Tedy
timer nahodí výstup a po dosažení nastaveného napětí D-S
dolního tranzistoru ho komparátor zas vypne.<br>
Teda aspoň doufám že to tak půjde, s CCL/LUT jsem zatím nic
nedělal.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 8:41 Martin
Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:6b9499c8-bf00-7a70-10a6-8b2413f657ce@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Máte pravdu. Takže jste toho názoru,
že balancer bez indukčnosti by šel udělat rozumně i
kdyby balancoval proudy velikosti 10 - 30 A?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 18:11 Pavel
Hudeček napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:be4eae05-5ca0-497e-bab4-568b1248ac67@seznam.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
Dejme tomu, že transfer je zahájen při překročení
rozdílu 40 mV. Probíhá nabíjení, napětí se rozlejzají a
náhodou zrovna při 4 V rozdíl překročí hranici. Jeden
článek má 4,02 a jeden 3,98 V. Rozdíl tedy činí 1 %.<br>
To znamená, že při přenosu se ztratí 1 % energie.<br>
Účinnost je tedy 99 %.<br>
A když se to stane při vybíjení a náhodou až při 3 V, 40
mV je 1,333 %, účinnost bude 98,666 %.<br>
Kdyby došlo na extrém, že balancer těžce nebude stíhat a
nejhorší článek bude mít už 3 a nejlepší ještě 4,
účinnost bude 3/4, tedy 75 %.<br>
<br>
PH <br>
<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 01.04.2023 v 14:18
Martin Záruba napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:e4a4fe09-f92b-3027-27a1-d100fe4f9562@volny.cz">
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
charset=UTF-8">
<p><font face="Arial">Asi jsem natvrdlý, chápu princip
s indukčností, ale pokud tam není, tak jestliže
chci z většího napětí, (třeba v tom supercapu)
dobít ten slabší článek, tak jediným, co omezuje
proud jsou odpory v celé cestě, ať jsou
realizované čímkoli. No a na těch se ten rozdíl
musí přeměnit na teplo. Je to nevýznamné nebo ta
účinnost je pak bídná?</font><br>
</p>
<pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 13:15
Jaroslav Lukeš napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:381edba4-bcea-2cad-f012-829854667bd9@wo.cz">Vydrží
mnohem déle, ikdyž balancovací proud je 1% odběru.
Ony ty aku mají rozptyl kapacit kolem 5%, velká
zátěž taky není pořád, takže vydrží ne jen o rok,
ale řádově déle. <br>
<br>
Ale je potřeba nikoli kýblovou brigádu a je jedno
jestli do cívek nebo do kondů, to ale taky funguje,
je to levný, malý, ale balancování trvá tak o 2 řády
dýl (mimochodem - používám to taky, je to levný a dá
se to dát všude, co je zapnutý je občas) <br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html</a>
<br>
<br>
ale co má velkou zátěž, nebo jede často, tak bude
lepší ten s toroidem nebo supercapem, toroid už jsem
sem dával tak supercap, ale ty hodně lezou do peněz
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html</a>
<br>
<a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html"
moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html</a>
<br>
<br>
<br>
Jan Kuba napsal(a): <br>
<blockquote type="cite">Slaboučký článek pak slouží
jako propojka. Kdyby se to balancovalo i při tom
odběru tak podle mě ta baterie vydrží mnohem déle.
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>