<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    <p><font face="Arial">No to asi bude fungovat a můžete přelévat
        cokoli kamkoli, ale je to složité a na každý článek jsou potřeba
        dva mosfety. NApadlo mě toto zapojení:</font></p>
    <p><img src="cid:part1.kxQO4kFk.0N5bfqFt@volny.cz" alt=""></p>
    <p>Všechny cívky jsou na jednom jádře a cívka L1 má cca 80% závitů,
      jako ostatní dohromady. Buzení je do všech mosfetů současně, mimo
      T1. Vzhledem k magnetické vazbě poteče při sepnutí všech pravých
      tranzistorů proud především z článku o nejvyšším napětí.</p>
    <p>Pak se všechny zavřou a  energie z jádra se přelije přes diodu do
      celé baterie. Tak se balancuje při téměř úplném nabití, kdy hrozí
      přebití jednoho článku. Při vybití naopak sepne tranzistor T1 a po
      určité době rozepne a energie z jádra se přelije především do
      článku s nejmenším napětím. Ještě je otázka, zda by tam ty diody
      vůbec musely být, zda by stejnou službu nezajistila substrátová
      dioda v mosfetu.<br>
    </p>
    <p>Je to velký nesmysl?<br>
    </p>
    <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 2.4.2023 v 10:59 Pavel Hudeček
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:3ed4258c-b8c4-1df7-9e9f-49dfaa41aceb@seznam.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      Trochu počítání:<br>
      <br>
      Q = C * dU<br>
      I = Q * f = C * dU * f<br>
      f = I/(C * dU)<br>
      <br>
      Takže když I bude 10 A, dU 100 mV a C 100 µF, aby se to poskládalo
      z rozumných keramik, f vyjde 1 MHz, nebo třeba 2 MHz pro 50 mV.<br>
      <br>
      To by mi přišlo celkem OK.<br>
      Jenže co když bude potřeba pomoct více článkům?<br>
      Na to mi ty kapacitní metody přijdou moc komplikovaný.<br>
      <br>
      Naproti tomu s indukčností stačí tahat výkon z článků co maj víc
      přímo ven a tím snižovat I přes celou sérii, přičemž tohle můžou
      jednotlivé sekce dělat zcela paralelně. Tedy je jedno, jestli se
      to děje s 1 nejsilnějším článkem, nebo 9 z 10. Při nabíjení zas
      obráceně, přebytečný náboj od nejslabších se tahá ven a zvyšuje
      celkový nabíjecí proud pro ostatní.<br>
      <br>
      Zatím uvažuju o tomhle:<br>
      <img src="cid:part2.OjJzV73a.sffrl0dL@volny.cz" alt="" class=""><br>
      Řídit by to mělo ňáký ATtiny z novější řady co má DAC a CCL, aby
      to mohlo běžet jako step-up v proudovém režimu. Tedy timer nahodí
      výstup a po dosažení nastaveného napětí D-S dolního tranzistoru ho
      komparátor zas vypne.<br>
      Teda aspoň doufám že to tak půjde, s CCL/LUT jsem zatím nic
      nedělal.<br>
      <br>
      PH<br>
      <br>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 02.04.2023 v 8:41 Martin Záruba
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:6b9499c8-bf00-7a70-10a6-8b2413f657ce@volny.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
          charset=UTF-8">
        <p><font face="Arial">Máte pravdu. Takže jste toho názoru, že
            balancer bez indukčnosti by šel udělat rozumně i kdyby
            balancoval proudy velikosti 10 - 30 A?</font><br>
        </p>
        <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 18:11 Pavel Hudeček
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
          cite="mid:be4eae05-5ca0-497e-bab4-568b1248ac67@seznam.cz">
          <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
            charset=UTF-8">
          Dejme tomu, že transfer je zahájen při překročení rozdílu 40
          mV. Probíhá nabíjení, napětí se rozlejzají a náhodou zrovna
          při 4 V rozdíl překročí hranici. Jeden článek má 4,02 a jeden
          3,98 V. Rozdíl tedy činí 1 %.<br>
          To znamená, že při přenosu se ztratí 1 % energie.<br>
          Účinnost je tedy 99 %.<br>
          A když se to stane při vybíjení a náhodou až při 3 V, 40 mV je
          1,333 %, účinnost bude 98,666 %.<br>
          Kdyby došlo na extrém, že balancer těžce nebude stíhat a
          nejhorší článek bude mít už 3 a nejlepší ještě 4, účinnost
          bude 3/4, tedy 75 %.<br>
          <br>
          PH <br>
          <br>
          <br>
          <div class="moz-cite-prefix">Dne 01.04.2023 v 14:18 Martin
            Záruba napsal(a):<br>
          </div>
          <blockquote type="cite"
            cite="mid:e4a4fe09-f92b-3027-27a1-d100fe4f9562@volny.cz">
            <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
              charset=UTF-8">
            <p><font face="Arial">Asi jsem natvrdlý, chápu princip s
                indukčností, ale pokud tam není, tak jestliže chci z
                většího napětí, (třeba v tom supercapu) dobít ten slabší
                článek, tak jediným, co omezuje proud jsou odpory v celé
                cestě, ať jsou realizované čímkoli. No a na těch se ten
                rozdíl musí přeměnit na teplo. Je to nevýznamné nebo ta
                účinnost je pak bídná?</font><br>
            </p>
            <pre class="moz-signature" cols="72">Martin Záruba</pre>
            <div class="moz-cite-prefix">Dne 1.4.2023 v 13:15 Jaroslav
              Lukeš napsal(a):<br>
            </div>
            <blockquote type="cite"
              cite="mid:381edba4-bcea-2cad-f012-829854667bd9@wo.cz">Vydrží
              mnohem déle, ikdyž balancovací proud je 1% odběru. Ony ty
              aku mají rozptyl kapacit kolem 5%, velká zátěž taky není
              pořád, takže vydrží ne jen o rok, ale řádově déle. <br>
              <br>
              Ale je potřeba nikoli kýblovou brigádu a je jedno jestli
              do cívek nebo do kondů, to ale taky funguje, je to levný,
              malý, ale balancování trvá tak o 2 řády dýl (mimochodem -
              používám to taky, je to levný a dá se to dát všude, co je
              zapnutý je občas) <br>
              <a class="moz-txt-link-freetext"
                href="https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html"
                moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000467536147.html</a>
              <br>
              <a class="moz-txt-link-freetext"
                href="https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html"
                moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4001340590317.html</a>
              <br>
              <br>
              ale co má velkou zátěž, nebo jede často, tak bude lepší
              ten s toroidem nebo supercapem, toroid už jsem sem dával
              tak supercap, ale ty hodně lezou do peněz <br>
              <a class="moz-txt-link-freetext"
                href="https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html"
                moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/4000841655633.html</a>
              <br>
              <a class="moz-txt-link-freetext"
                href="https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html"
                moz-do-not-send="true">https://www.aliexpress.com/item/33036949073.html</a>
              <br>
              <br>
              <br>
              Jan Kuba napsal(a): <br>
              <blockquote type="cite">Slaboučký článek pak slouží jako
                propojka.  Kdyby se to balancovalo i při tom odběru tak
                podle mě ta baterie vydrží mnohem déle. </blockquote>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
      <br>
      <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
      <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
  </body>
</html>