<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Děkuji za osvětu, jak vypadá vnitřní zapojení.<br>
    Tedy zřejmě jak někdy vypadá. Zrovna tento týden jsem měl v ruce
    nějaká speciální světla typu kapotovaný pásek na 230V, určená k
    pěstování plodin (kromě bílých tam jsou na střídačku i červené LED).<br>
    A docela mě překvapilo, že je tam sice nějaký integráč (nepopsaný),
    ale žádná indukčnost ani významná kapacita.<br>
    Na snížení napětí autotrafem to reagovalo skoro jako žárovka -
    úměrně klesal světelný výkon. U nějakých 130V to zhaslo.<br>
    <br>
    Zkusím kuchnout nějaké vadné LED žárovky. Jestli je to tam nějak
    podobně jako jste namaloval Vy, nebo je to sprostě ošizeno jako na
    tom pásku.<br>
    <br>
    Díky.<br>
    PL<br>
    <br>
    **********************<br>
    <br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 5.3.2023 v 18:01 Pavel Hudeček
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:07fd785d-e38c-f50d-511e-afa4a6625d64@seznam.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      Myslím to tak, že řídící obvod z něčeho musí žít.<br>
      Klasické řešení, bez požadavku na extra rychlost náběhu:<br>
      <img src="cid:part1.VD018jkI.UFj9S0pa@volny.cz" alt="" class=""><br>
      1. Po připojení napájení se elyt poklidně nabíjí přes velký R, až
      napětí dosáhne hranice, kterou ŘO vyhodnotí jako vhodné k zapnutí.
      To trvá relativně dlouho, aby R nemusel být rozměrný, drahý a
      topivý.<br>
      2. ŘO začne fungovat a dále se živí z transformováním vstupního
      napětí přes pomocné vinutí na cívce. Přesněji řečeno,
      transformováním rozdílu vstupního napětí a napětí na LEDkách,
      nebo, při opačné polaritě vinutí, transformováním napětí na
      LEDkách.<br>
      <br>
      No a teď zabráníme dosažení normálního napětí:<br>
      - Náběh trvá ještě dýl<br>
      - Rozdíl, který se transformuje, nestačí na udržení ninimálního
      napětí a UVLO sekce v ŘO ho vypne.<br>
        Nebo se transformuje napětí na LEDkách, ale protože je pořád
      zapnuto, transformace nefunguje.<br>
      - Goto 1.<br>
      <br>
      Řešení pro rychlý náběh má nabíjení přes lineární stabilizátor z
      malého MOSFETu.<br>
      Řešení pro fázové řízení má ten nabíjecí MOSFET větší, aby se
      neupek, když se bude pořád používat.<br>
      Nebo je to uděláno dříve popsaným způsobem, kde PFC regulace udělá
      vždy správné napětí a separátní část ŘO dekóduje fázové řízení.<br>
      <br>
      PH<br>
      <br>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 05.03.2023 v 16:58 Petr Labaj
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:f4adeaa2-d8dc-772e-489a-3e6795af28ec@volny.cz">Jak to
        myslíte? <br>
        To stmívání posunem po závěrné části sinusovky jsem (na rozdíl
        od step-up měniče pro vrata ;-) ) myslel vážně. <br>
        <br>
        Ty pulzy budou budou všechny stejně vysoké, a musí mít úroveň
        vyšší, než je prahová hodnota pro rozsvícení LED. <br>
        Nabiti bude rychlé, a rychlost vybíjení pak daná kapacitou
        kondezátoru a proudem LED. <br>
        Takže intenzita svitu (plnění PWM) bude úměrná úhlu otevření
        triaku a tedy napětí, ze kterého to každou půlperiodu bude
        klesat. <br>
        Proč by z toho měl být stroboskop a najíždět to 5-50 cyklů? <br>
        <br>
        Pokud jste to tedy nemyslel jako srandu, která mi nedošla. <br>
        <br>
        PL <br>
        <br>
        ******************** <br>
        <br>
        Dne 5.3.2023 v 12:58 Pavel Hudeček napsal(a): <br>
        <blockquote type="cite">No když to najede za dobu 5-50 cyklů,
          podle délky pulzů a hloubky posledního vybití, tak je z toho
          stroboskop s RND feature:-) <br>
          <br>
          PH <br>
          <br>
          Dne 04.03.2023 v 22:01 Petr Labaj napsal(a): <br>
          <blockquote type="cite">Tak to, že najede, vysaje kondík a na
            chvíli zhasne, to je snad to požadované PWM, ne? Teda jenom
            na 100Hz, ale co už. <br>
            <br>
            Jak to dopadlo  s těmi vraty? Je-li ten signál 5V dost
            tvrdý, tak by to i mohlo fungovat. Pokud je to pomalý signál
            typu "vrata otevřena", aby měnič stačil naběhnout, tak
            úspěšně vyřešil problém. <br>
            <br>
            PL <br>
            <br>
            ********************** <br>
            <br>
            Dne 4.3.2023 v 21:12 Pavel Hudeček napsal(a): <br>
            <blockquote type="cite">Většina triakových regulátorů je
              lepších než diak/triak. Problém s čímkoli co má na vstupu
              měnič je, že ten při malém napětí začne chcípat. Naběhne,
              vysaje kondík ve svém napájení. chcípne. A zaa pár
              (desetin) s znova. Nikoho* normálně nenapadne, že by vzal
              5V adaptér a triakovým regulátorem z toho udělal 3.3. A
              tohle je skoro to samý:-) <br>
              <br>
              Když se bude taková věc napájet dostatečně tvrdým DC
              napětím, dá se regulovat, ale moc výhra to není. Dejme
              tomu, že LEDky nominálně svítěj při 150 V a 1 % proudu je
              při 130, ale po ohřátí filamentu na 50 °C se obě hranice
              posunou třeba o 20 V dolů. No a teď do toho z triakem: Max
              325 V, dolních 0-90° nejde použít a z horních máme k
              dispozici 117-113°, který pak začnou ujíždět:-) <br>
              <br>
              *Jednoho mého známého, samozřejmě komunitního arduinistu,
              napadlo, že když signál z vrat je "5Volt logic" a PLC má
              vstup 24, dá tam step-up modulek:-) <br>
              <br>
              PH <br>
              <br>
              Dne 04.03.2023 v 19:52 Petr Labaj napsal(a): <br>
              <blockquote type="cite">Já jsem v životě postavil jenom
                jeden jediný triakový regulátor. <br>
                Ne klasické uspořádání diak+triak, ale procesorem jsem v
                časové oblasti posouval sepnutí. <br>
                Tak si skoro myslím, že i takový triviální regulátor by
                LEDku (která nemá explicitní proudový zdroj) ureguloval.
                <br>
                Pokud se spínání posunulo do druhé poloviny půlvlny, tak
                ani za usměrňovačem s kondenzátorem nemělo jak vzniknout
                plné napětí. <br>
                Je už to dávno a čert ví, kde je mu dneska konec. Škoda,
                zkusil bych to na nějaké LEDce. <br>
              </blockquote>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
      <br>
      <fieldset class="moz-mime-attachment-header"></fieldset>
      <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
    <br>
  </body>
</html>