<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Myslím to tak, že řídící obvod z něčeho musí žít.<br>
Klasické řešení, bez požadavku na extra rychlost náběhu:<br>
<img src="cid:part1.lCh5YRAS.kUv2TzX9@seznam.cz" alt=""><br>
1. Po připojení napájení se elyt poklidně nabíjí přes velký R, až
napětí dosáhne hranice, kterou ŘO vyhodnotí jako vhodné k zapnutí.
To trvá relativně dlouho, aby R nemusel být rozměrný, drahý a
topivý.<br>
2. ŘO začne fungovat a dále se živí z transformováním vstupního
napětí přes pomocné vinutí na cívce. Přesněji řečeno,
transformováním rozdílu vstupního napětí a napětí na LEDkách, nebo,
při opačné polaritě vinutí, transformováním napětí na LEDkách.<br>
<br>
No a teď zabráníme dosažení normálního napětí:<br>
- Náběh trvá ještě dýl<br>
- Rozdíl, který se transformuje, nestačí na udržení ninimálního
napětí a UVLO sekce v ŘO ho vypne.<br>
Nebo se transformuje napětí na LEDkách, ale protože je pořád
zapnuto, transformace nefunguje.<br>
- Goto 1.<br>
<br>
Řešení pro rychlý náběh má nabíjení přes lineární stabilizátor z
malého MOSFETu.<br>
Řešení pro fázové řízení má ten nabíjecí MOSFET větší, aby se
neupek, když se bude pořád používat.<br>
Nebo je to uděláno dříve popsaným způsobem, kde PFC regulace udělá
vždy správné napětí a separátní část ŘO dekóduje fázové řízení.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 05.03.2023 v 16:58 Petr Labaj
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:f4adeaa2-d8dc-772e-489a-3e6795af28ec@volny.cz">Jak to
myslíte?
<br>
To stmívání posunem po závěrné části sinusovky jsem (na rozdíl od
step-up měniče pro vrata ;-) ) myslel vážně.
<br>
<br>
Ty pulzy budou budou všechny stejně vysoké, a musí mít úroveň
vyšší, než je prahová hodnota pro rozsvícení LED.
<br>
Nabiti bude rychlé, a rychlost vybíjení pak daná kapacitou
kondezátoru a proudem LED.
<br>
Takže intenzita svitu (plnění PWM) bude úměrná úhlu otevření
triaku a tedy napětí, ze kterého to každou půlperiodu bude klesat.
<br>
Proč by z toho měl být stroboskop a najíždět to 5-50 cyklů?
<br>
<br>
Pokud jste to tedy nemyslel jako srandu, která mi nedošla.
<br>
<br>
PL
<br>
<br>
********************
<br>
<br>
Dne 5.3.2023 v 12:58 Pavel Hudeček napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">No když to najede za dobu 5-50 cyklů,
podle délky pulzů a hloubky posledního vybití, tak je z toho
stroboskop s RND feature:-)
<br>
<br>
PH
<br>
<br>
Dne 04.03.2023 v 22:01 Petr Labaj napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Tak to, že najede, vysaje kondík a na
chvíli zhasne, to je snad to požadované PWM, ne? Teda jenom na
100Hz, ale co už.
<br>
<br>
Jak to dopadlo s těmi vraty? Je-li ten signál 5V dost tvrdý,
tak by to i mohlo fungovat. Pokud je to pomalý signál typu
"vrata otevřena", aby měnič stačil naběhnout, tak úspěšně
vyřešil problém.
<br>
<br>
PL
<br>
<br>
**********************
<br>
<br>
Dne 4.3.2023 v 21:12 Pavel Hudeček napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Většina triakových regulátorů je
lepších než diak/triak. Problém s čímkoli co má na vstupu
měnič je, že ten při malém napětí začne chcípat. Naběhne,
vysaje kondík ve svém napájení. chcípne. A zaa pár (desetin)
s znova. Nikoho* normálně nenapadne, že by vzal 5V adaptér a
triakovým regulátorem z toho udělal 3.3. A tohle je skoro to
samý:-)
<br>
<br>
Když se bude taková věc napájet dostatečně tvrdým DC
napětím, dá se regulovat, ale moc výhra to není. Dejme tomu,
že LEDky nominálně svítěj při 150 V a 1 % proudu je při 130,
ale po ohřátí filamentu na 50 °C se obě hranice posunou
třeba o 20 V dolů. No a teď do toho z triakem: Max 325 V,
dolních 0-90° nejde použít a z horních máme k dispozici
117-113°, který pak začnou ujíždět:-)
<br>
<br>
*Jednoho mého známého, samozřejmě komunitního arduinistu,
napadlo, že když signál z vrat je "5Volt logic" a PLC má
vstup 24, dá tam step-up modulek:-)
<br>
<br>
PH
<br>
<br>
Dne 04.03.2023 v 19:52 Petr Labaj napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Já jsem v životě postavil jenom
jeden jediný triakový regulátor.
<br>
Ne klasické uspořádání diak+triak, ale procesorem jsem v
časové oblasti posouval sepnutí.
<br>
Tak si skoro myslím, že i takový triviální regulátor by
LEDku (která nemá explicitní proudový zdroj) ureguloval.
<br>
Pokud se spínání posunulo do druhé poloviny půlvlny, tak
ani za usměrňovačem s kondenzátorem nemělo jak vzniknout
plné napětí.
<br>
Je už to dávno a čert ví, kde je mu dneska konec. Škoda,
zkusil bych to na nějaké LEDce.
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>