<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Myslím to tak, že řídící obvod z něčeho musí žít.<br>
    Klasické řešení, bez požadavku na extra rychlost náběhu:<br>
    <img src="cid:part1.lCh5YRAS.kUv2TzX9@seznam.cz" alt=""><br>
    1. Po připojení napájení se elyt poklidně nabíjí přes velký R, až
    napětí dosáhne hranice, kterou ŘO vyhodnotí jako vhodné k zapnutí.
    To trvá relativně dlouho, aby R nemusel být rozměrný, drahý a
    topivý.<br>
    2. ŘO začne fungovat a dále se živí z transformováním vstupního
    napětí přes pomocné vinutí na cívce. Přesněji řečeno,
    transformováním rozdílu vstupního napětí a napětí na LEDkách, nebo,
    při opačné polaritě vinutí, transformováním napětí na LEDkách.<br>
    <br>
    No a teď zabráníme dosažení normálního napětí:<br>
    - Náběh trvá ještě dýl<br>
    - Rozdíl, který se transformuje, nestačí na udržení ninimálního
    napětí a UVLO sekce v ŘO ho vypne.<br>
      Nebo se transformuje napětí na LEDkách, ale protože je pořád
    zapnuto, transformace nefunguje.<br>
    - Goto 1.<br>
    <br>
    Řešení pro rychlý náběh má nabíjení přes lineární stabilizátor z
    malého MOSFETu.<br>
    Řešení pro fázové řízení má ten nabíjecí MOSFET větší, aby se
    neupek, když se bude pořád používat.<br>
    Nebo je to uděláno dříve popsaným způsobem, kde PFC regulace udělá
    vždy správné napětí a separátní část ŘO dekóduje fázové řízení.<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 05.03.2023 v 16:58 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:f4adeaa2-d8dc-772e-489a-3e6795af28ec@volny.cz">Jak to
      myslíte?
      <br>
      To stmívání posunem po závěrné části sinusovky jsem (na rozdíl od
      step-up měniče pro vrata ;-) ) myslel vážně.
      <br>
      <br>
      Ty pulzy budou budou všechny stejně vysoké, a musí mít úroveň
      vyšší, než je prahová hodnota pro rozsvícení LED.
      <br>
      Nabiti bude rychlé, a rychlost vybíjení pak daná kapacitou
      kondezátoru a proudem LED.
      <br>
      Takže intenzita svitu (plnění PWM) bude úměrná úhlu otevření
      triaku a tedy napětí, ze kterého to každou půlperiodu bude klesat.
      <br>
      Proč by z toho měl být stroboskop a najíždět to 5-50 cyklů?
      <br>
      <br>
      Pokud jste to tedy nemyslel jako srandu, která mi nedošla.
      <br>
      <br>
      PL
      <br>
      <br>
      ********************
      <br>
      <br>
      Dne 5.3.2023 v 12:58 Pavel Hudeček napsal(a):
      <br>
      <blockquote type="cite">No když to najede za dobu 5-50 cyklů,
        podle délky pulzů a hloubky posledního vybití, tak je z toho
        stroboskop s RND feature:-)
        <br>
        <br>
        PH
        <br>
        <br>
        Dne 04.03.2023 v 22:01 Petr Labaj napsal(a):
        <br>
        <blockquote type="cite">Tak to, že najede, vysaje kondík a na
          chvíli zhasne, to je snad to požadované PWM, ne? Teda jenom na
          100Hz, ale co už.
          <br>
          <br>
          Jak to dopadlo  s těmi vraty? Je-li ten signál 5V dost tvrdý,
          tak by to i mohlo fungovat. Pokud je to pomalý signál typu
          "vrata otevřena", aby měnič stačil naběhnout, tak úspěšně
          vyřešil problém.
          <br>
          <br>
          PL
          <br>
          <br>
          **********************
          <br>
          <br>
          Dne 4.3.2023 v 21:12 Pavel Hudeček napsal(a):
          <br>
          <blockquote type="cite">Většina triakových regulátorů je
            lepších než diak/triak. Problém s čímkoli co má na vstupu
            měnič je, že ten při malém napětí začne chcípat. Naběhne,
            vysaje kondík ve svém napájení. chcípne. A zaa pár (desetin)
            s znova. Nikoho* normálně nenapadne, že by vzal 5V adaptér a
            triakovým regulátorem z toho udělal 3.3. A tohle je skoro to
            samý:-)
            <br>
            <br>
            Když se bude taková věc napájet dostatečně tvrdým DC
            napětím, dá se regulovat, ale moc výhra to není. Dejme tomu,
            že LEDky nominálně svítěj při 150 V a 1 % proudu je při 130,
            ale po ohřátí filamentu na 50 °C se obě hranice posunou
            třeba o 20 V dolů. No a teď do toho z triakem: Max 325 V,
            dolních 0-90° nejde použít a z horních máme k dispozici
            117-113°, který pak začnou ujíždět:-)
            <br>
            <br>
            *Jednoho mého známého, samozřejmě komunitního arduinistu,
            napadlo, že když signál z vrat je "5Volt logic" a PLC má
            vstup 24, dá tam step-up modulek:-)
            <br>
            <br>
            PH
            <br>
            <br>
            Dne 04.03.2023 v 19:52 Petr Labaj napsal(a):
            <br>
            <blockquote type="cite">Já jsem v životě postavil jenom
              jeden jediný triakový regulátor.
              <br>
              Ne klasické uspořádání diak+triak, ale procesorem jsem v
              časové oblasti posouval sepnutí.
              <br>
              Tak si skoro myslím, že i takový triviální regulátor by
              LEDku (která nemá explicitní proudový zdroj) ureguloval.
              <br>
              Pokud se spínání posunulo do druhé poloviny půlvlny, tak
              ani za usměrňovačem s kondenzátorem nemělo jak vzniknout
              plné napětí.
              <br>
              Je už to dávno a čert ví, kde je mu dneska konec. Škoda,
              zkusil bych to na nějaké LEDce.
              <br>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>