<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Ono se to nemusí ani kuchat. Stačí rozsvítit. Třeba na chodbě je
    krásně vidět, že se napřed rozsvítí normální žárovka a pak až
    LEDková. Vlastně mě to docela překvapilo, protože jsem si myslel, že
    ve všech těch malých je lin. stabilizátor. Tak to bylo v první
    filamentový, co jsem koupil ve slevě v Kauflandu a je to tak i v
    dalších 3 co tu mám. Součástka na pohled připomínající diodu, ve
    skutečnosti je to sériový stabilizátor proudu pro asi 10-100 V a je
    to vlastně jen MOSFET s vodivým kanálem bez vyvedeného G.<br>
    <br>
    Takže kdyby se tu stejná diskuse odehrála před měsícem, kdy jsme na
    chodbě ještě měli jen žárovky, řek bych že všude jsou ty lineární a
    měly by jít stmívat:-) Jenže když se "aktuálně nejlevnější z
    Kauflandu" rozsvěcí s viditelným zpožděním...<br>
    <br>
    Na Ali se pak prodávají COB moduly až snad 50W, kde jsou asi 4
    sekce, které se v průběhu sinusovky připínají a odpínají, aby na
    stabilizátoru byl přiměřenej úbytek. Je tam jen graetz a 8nohej
    švábík. To by s fázovou regulací nemělo problém. Jen by někdo moh
    namítat, že při menším jasu to nesvítí celý:-)<br>
    <br>
    A LEDpásky na 230, ty mívaj jen usměrňovač a odpory rovnoměrně
    rozložený mezi LEDkama.<br>
    <br>
    Přemýšlím, že bych si udělal regulovatelnej zdroj 0-320 V napájenej
    z lipolky a šel udělat průzkum do obchodů, jak jsou na tom ty
    silnější a dražší, co nechci pokusně kupovat:-)<br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 05.03.2023 v 18:25 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:837bb1e9-2855-cef1-2c58-1aaa0d787c60@volny.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      Děkuji za osvětu, jak vypadá vnitřní zapojení.<br>
      Tedy zřejmě jak někdy vypadá. Zrovna tento týden jsem měl v ruce
      nějaká speciální světla typu kapotovaný pásek na 230V, určená k
      pěstování plodin (kromě bílých tam jsou na střídačku i červené
      LED).<br>
      A docela mě překvapilo, že je tam sice nějaký integráč
      (nepopsaný), ale žádná indukčnost ani významná kapacita.<br>
      Na snížení napětí autotrafem to reagovalo skoro jako žárovka -
      úměrně klesal světelný výkon. U nějakých 130V to zhaslo.<br>
      <br>
      Zkusím kuchnout nějaké vadné LED žárovky. Jestli je to tam nějak
      podobně jako jste namaloval Vy, nebo je to sprostě ošizeno jako na
      tom pásku.<br>
      <br>
      Díky.<br>
      PL<br>
      <br>
      **********************<br>
      <br>
      <br>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 5.3.2023 v 18:01 Pavel Hudeček
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:07fd785d-e38c-f50d-511e-afa4a6625d64@seznam.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
          charset=UTF-8">
        Myslím to tak, že řídící obvod z něčeho musí žít.<br>
        Klasické řešení, bez požadavku na extra rychlost náběhu:<br>
        <img src="cid:part1.cjaU4xV6.081ErrPg@seznam.cz" alt="" class=""><br>
        1. Po připojení napájení se elyt poklidně nabíjí přes velký R,
        až napětí dosáhne hranice, kterou ŘO vyhodnotí jako vhodné k
        zapnutí. To trvá relativně dlouho, aby R nemusel být rozměrný,
        drahý a topivý.<br>
        2. ŘO začne fungovat a dále se živí z transformováním vstupního
        napětí přes pomocné vinutí na cívce. Přesněji řečeno,
        transformováním rozdílu vstupního napětí a napětí na LEDkách,
        nebo, při opačné polaritě vinutí, transformováním napětí na
        LEDkách.<br>
        <br>
        No a teď zabráníme dosažení normálního napětí:<br>
        - Náběh trvá ještě dýl<br>
        - Rozdíl, který se transformuje, nestačí na udržení ninimálního
        napětí a UVLO sekce v ŘO ho vypne.<br>
          Nebo se transformuje napětí na LEDkách, ale protože je pořád
        zapnuto, transformace nefunguje.<br>
        - Goto 1.<br>
        <br>
        Řešení pro rychlý náběh má nabíjení přes lineární stabilizátor z
        malého MOSFETu.<br>
        Řešení pro fázové řízení má ten nabíjecí MOSFET větší, aby se
        neupek, když se bude pořád používat.<br>
        Nebo je to uděláno dříve popsaným způsobem, kde PFC regulace
        udělá vždy správné napětí a separátní část ŘO dekóduje fázové
        řízení.<br>
        <br>
        PH<br>
        <br>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 05.03.2023 v 16:58 Petr Labaj
          napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
          cite="mid:f4adeaa2-d8dc-772e-489a-3e6795af28ec@volny.cz">Jak
          to myslíte? <br>
          To stmívání posunem po závěrné části sinusovky jsem (na rozdíl
          od step-up měniče pro vrata ;-) ) myslel vážně. <br>
          <br>
          Ty pulzy budou budou všechny stejně vysoké, a musí mít úroveň
          vyšší, než je prahová hodnota pro rozsvícení LED. <br>
          Nabiti bude rychlé, a rychlost vybíjení pak daná kapacitou
          kondezátoru a proudem LED. <br>
          Takže intenzita svitu (plnění PWM) bude úměrná úhlu otevření
          triaku a tedy napětí, ze kterého to každou půlperiodu bude
          klesat. <br>
          Proč by z toho měl být stroboskop a najíždět to 5-50 cyklů? <br>
          <br>
          Pokud jste to tedy nemyslel jako srandu, která mi nedošla. <br>
          <br>
          PL <br>
          <br>
          ******************** <br>
          <br>
          Dne 5.3.2023 v 12:58 Pavel Hudeček napsal(a): <br>
          <blockquote type="cite">No když to najede za dobu 5-50 cyklů,
            podle délky pulzů a hloubky posledního vybití, tak je z toho
            stroboskop s RND feature:-) <br>
            <br>
            PH <br>
            <br>
            Dne 04.03.2023 v 22:01 Petr Labaj napsal(a): <br>
            <blockquote type="cite">Tak to, že najede, vysaje kondík a
              na chvíli zhasne, to je snad to požadované PWM, ne? Teda
              jenom na 100Hz, ale co už. <br>
              <br>
              Jak to dopadlo  s těmi vraty? Je-li ten signál 5V dost
              tvrdý, tak by to i mohlo fungovat. Pokud je to pomalý
              signál typu "vrata otevřena", aby měnič stačil naběhnout,
              tak úspěšně vyřešil problém. <br>
              <br>
              PL <br>
              <br>
              ********************** <br>
              <br>
              Dne 4.3.2023 v 21:12 Pavel Hudeček napsal(a): <br>
              <blockquote type="cite">Většina triakových regulátorů je
                lepších než diak/triak. Problém s čímkoli co má na
                vstupu měnič je, že ten při malém napětí začne chcípat.
                Naběhne, vysaje kondík ve svém napájení. chcípne. A zaa
                pár (desetin) s znova. Nikoho* normálně nenapadne, že by
                vzal 5V adaptér a triakovým regulátorem z toho udělal
                3.3. A tohle je skoro to samý:-) <br>
                <br>
                Když se bude taková věc napájet dostatečně tvrdým DC
                napětím, dá se regulovat, ale moc výhra to není. Dejme
                tomu, že LEDky nominálně svítěj při 150 V a 1 % proudu
                je při 130, ale po ohřátí filamentu na 50 °C se obě
                hranice posunou třeba o 20 V dolů. No a teď do toho z
                triakem: Max 325 V, dolních 0-90° nejde použít a z
                horních máme k dispozici 117-113°, který pak začnou
                ujíždět:-) <br>
                <br>
                *Jednoho mého známého, samozřejmě komunitního
                arduinistu, napadlo, že když signál z vrat je "5Volt
                logic" a PLC má vstup 24, dá tam step-up modulek:-) <br>
                <br>
                PH <br>
                <br>
                Dne 04.03.2023 v 19:52 Petr Labaj napsal(a): <br>
                <blockquote type="cite">Já jsem v životě postavil jenom
                  jeden jediný triakový regulátor. <br>
                  Ne klasické uspořádání diak+triak, ale procesorem jsem
                  v časové oblasti posouval sepnutí. <br>
                  Tak si skoro myslím, že i takový triviální regulátor
                  by LEDku (která nemá explicitní proudový zdroj)
                  ureguloval. <br>
                  Pokud se spínání posunulo do druhé poloviny půlvlny,
                  tak ani za usměrňovačem s kondenzátorem nemělo jak
                  vzniknout plné napětí. <br>
                  Je už to dávno a čert ví, kde je mu dneska konec.
                  Škoda, zkusil bych to na nějaké LEDce. <br>
                </blockquote>
              </blockquote>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>