<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Ano, ten správný závěr tomu chybí:-)<br>
    Faktem je, že obě jednodiodové konfigurace vedou k rušení, v jednom
    případě kvůli impedančnímu nepřizpůsobení vedení a cívky a když je
    dioda u cívky, tak zas ta neblokovaná indukčnost vedení. Horší je
    zpravidla ta druhá varianta.<br>
    <br>
    Nechal jsem se inspirovat jiným příspěvkem a zkusil taky simulaci.
    (Indukčnosti ve vedení mají navíc nastaven R 0.02)<br>
    Červená křivka je napětí na konci + drátu u cívky vůči GND na
    záčátku. Dost podobně vypadá i samotné U na spodním konci cívky,
    kteréžto obě vedou ke kapacitnímu rušení do ostatních drátů v kabelu
    a samozřejmě to taky hezky vysílá:-)<br>
    <br>
    V případě malinkého relé tímhle problémy končí, ale ve výkonovém
    případě ohrožuje energie akumulovaná v indukčnosti vedení spínací
    prvek, pokud u něj není dioda.<br>
    <br>
    Tady standardní řešení:<br>
    <img src="cid:part1.I0m9t6Nl.G0rc4WV6@seznam.cz" alt=""><br>
    <br>
    Tady s D u cívky:<br>
    <img src="cid:part2.6BNDskFG.0n1Bj9u8@seznam.cz" alt=""><br>
    <br>
    A nakonec obě:<br>
    <img src="cid:part3.gTq5kkQZ.0VzdMhrh@seznam.cz" alt=""><br>
    <br>
    Je dobře vidět, že ta obojetná dopadla nejíp a za reálných podmínek
    s dalšími ztrátami a limity tam nebude skoro nic.<br>
    A taky je vidět, že nejhůř dopadla ta s D u cívky, reálně tam 9 kV
    asi nebude, ale rušit bude nejvíc.<br>
    <br>
    Tady varianta D u cívky se stejným měřítkem jako D u tranzistoru:<br>
    <img src="cid:part4.GuQyJwpZ.DRQ3y41d@seznam.cz" alt=""><br>
    <br>
    PH<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 01.02.2023 v 13:32 Petr Labaj
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:000e39e2-70b9-3dc0-c90a-3f7bcc8fdba8@volny.cz">Ne, tohle
      jsem neměřil. Ale zkoušel. Resp. zkoušela to za mě praxe.
      <br>
      <br>
      Mám kondenzační plynový kotel, který ovládám pomocí 12V relé,
      které simuluje spínání termostatu.
      <br>
      Běžné malé relé z GMe, známý žlutý typ RAS 1215.
      <br>
      Spínáno z krabičky, osazené obvodem 74HC s tranzistory jako
      výkonovými spínači na konci. Připojeno k počítači, který to řídí.
      <br>
      U spínacích tranzistorů samozřejmě Schottky diody.
      <br>
      Vedeno UTP kabelem ve zdi ke kotli, délka vedení cca 12-15m.
      <br>
      <br>
      No a jiné zařízení, které jiným párem stejného UTP kabelu
      připojuje teploměry kolem kotle (teplota vody, spalin a okolí), se
      čas od času (dost často) zbláznilo.
      <br>
      Protože to zbláznění celkem korespondovalo s dobou, kdy relé
      spínalo, tak jsem dal diodu (teď už teda druhou) přímo na relé.
      <br>
      Od té doby už to běží 3. zimu bez jediného záseku.
      <br>
      <br>
      Vzniklo to náhodou. Jinak zásadně dávám diodu přímo k cívce, ale
      tady to mělo být jen dočasné řešení na pár dní.
      <br>
      No a jako obvykle se z dočasného stalo furt.
      <br>
      <br>
      Samozřejmě pro správný vědecký závěr by bylo třeba odpojit diodu u
      spínače a dlouhodobě testovat, ale to se mi opravdu nechce dělat.
      <br>
      <br>
      PL
      <br>
      <br>
      ***********************
      <br>
      <br>
      Dne 1.2.2023 v 10:58 Pavel Hudeček napsal(a):
      <br>
      <blockquote type="cite">Že vznikne špička při rozpojení bez diody
        je jasné. Výše pak závisí na kvalitě indukčnosti, L/C poměru a
        podobně.
        <br>
        Mě ale zajímá, jestli jste naměřil na tom relé něco zajímavého,
        když byla dioda v místě vzniku té špičky, tedy u spínacího
        prvku:-)
        <br>
        <br>
        PH
        <br>
        <br>
        Dne 01.02.2023 v 1:27 Petr Labaj napsal(a):
        <br>
        <blockquote type="cite">Ano. I na obyčejném malém 12V relé to
          vyběhne klidně ke 100V.
          <br>
          <br>
          PL
          <br>
          <br>
          *********************
          <br>
          <br>
          Dne 1.2.2023 v 1:02 Pavel Hudeček napsal(a):
          <br>
          <blockquote type="cite">A tu šílenou špičku máte změřenou?
            <br>
            <br>
            PH
            <br>
            <br>
            Dne 01.02.2023 v 0:38 Petr Labaj napsal(a):
            <br>
            <blockquote type="cite">Díky. Ale tohle je na mě moc
              složité.
              <br>
              A praxe ukazuje, že dioda přímo třeba u relé je lepší, než
              když je u spínacího tranzistoru někde daleko.
              <br>
              Ony teda často jsou ty diody na obou koncích, protože
              jednu tam dal konstruktér do toho spínače, a druhou
              instalatér přímo k relé.
              <br>
              <br>
              Ale tak jako tak, kdybych mohl mít diodu jen jednu, tak ji
              strčím k tomu relé.
              <br>
              Na tom relé při rozepnutí bez diody nebo jiné ochrany
              vyletí šílená napěťová špička.
              <br>
              A posílat ji po dlouhém drátě mi prostě nepřijde dobré,
              právě kvůli indukčnosti toho vedení.
              <br>
              Starého psa ...
              <br>
              <br>
              PL
              <br>
              <br>
              ********************
              <br>
              <br>
              Dne 1.2.2023 v 0:21 Pavel Hudeček napsal(a):
              <br>
              <blockquote type="cite">Ona to za přítomnosti tý diody
                není žádná špička, jen prostě proud pokračuje jako
                předtím a pak pomalu zanikne. Jenže to pokračování se
                děje právě jen ve smyčce uzavřené diodou. Pokud ale
                dioda dělí smyčku na dvě části, tak ta druhá část svojí
                indukčností vyrábí zákmity patřičné výše a frekvenčního
                rozsahu.
                <br>
                <br>
                Po rozepnutí té konfigurace s diodou na konci vedení tak
                z EMC hlediska vznikne totéž, jako kdyby vedení bylo na
                konci zkratováno, původně jím procházel stejný proud a
                pak byl rozepnut oním spínacím prvkem. Vedení se tedy
                chová jako čtvrtvlnný rezonátor a vyrobí krásný zákmit,
                včetně pár dalších, vyšších frekvencí, pro které je
                délka lichým násobkem čtvrtvlny.
                <br>
                Teoreticky, když vedení "zvoní" jsště v době, kdy DC
                proud diodou už zaniká, vzniknou případně jetě různé
                součty a rozdíly těch frekvencí. Ale to je málo
                pravděpodobné.
                <br>
                Reálnější je situace, že energie uložená v indukčnosti
                vedení bude sama ohrožovat spínací prvek, pokud nemá
                dostatečně vysokou hodnotu Avalanche energy.
                <br>
                <br>
                PH
                <br>
                <br>
                Dne 31.01.2023 v 23:40 Petr Labaj napsal(a):
                <br>
                <blockquote type="cite">To prosím vychází z čeho?
                  <br>
                  Já jsem se vždy freewheeling diodu snažil umístit co
                  nejblíž cívky, aby ta opačná špice neběhala po třeba
                  10m drátě, ale vyřádila se přímo u odpínané cívky.
                  <br>
                  A Vy to doporučujete přesně naopak.
                  <br>
                  <br>
                  Díky.
                  <br>
                  PL
                  <br>
                  <br>
                  ******************
                  <br>
                  <br>
                  Dne 31.1.2023 v 12:50 Pavel Hudeček napsal(a):
                  <br>
                  <blockquote type="cite">Poznámky:
                    <br>
                    - Dioda a další věci co jsou kvůli vypínání, se
                    pokud možno umísťují těsně ke spínacímu prvku, ne
                    třeba k motoru na konci 10 m dlouhého kabelu:-)
                    <br>
                  </blockquote>
                </blockquote>
              </blockquote>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
    </blockquote>
  </body>
</html>