<div dir="ltr"><div>Je potřeba to správně vybalancovat podle toho, co je v konkrétním případě důležitější. <br></div><div>Takto to může TEORETICKY dopadnout př rychlém spínání/rozpínání (tady by to chtělo RC člen na zátěž kvůli odrušení):</div><div></div><div><img src="cid:ii_ldljkcjt1" alt="image.png" width="494" height="219"><br></div><div>a takto při pomalém (zákmity na zátěži prakticky zmizí, ale vzrostou ztráty na tranzistoru):</div><div><img src="cid:ii_ldljn87z2" alt="image.png" width="494" height="217"><br><br></div><div>Libor<br></div></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">st 1. 2. 2023 v 11:25 odesílatel Pavel Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz">edizon@seznam.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">Záleží na tom, kolik je na to rozpojení času. Když dáte jen samotnou <br>
antiparalelní diodu dimenzovanou na těch 100 A s chladičem o kapacitě ne <br>
těch 100 J, tak to bude stačit. Jen bude asi trvat 10+ sekund, než proud <br>
klesne třeba pod 1 A.<br>
<br>
Jinak na 100 A/2 kV buď IGBT (levnější, dostupnější, ale víc topí), nebo <br>
SiC MOSFET.<br>
<br>
PH<br>
<br>
Dne 01.02.2023 v 9:12 Vláďa Anděl napsal(a):<br>
> Řeším podobný problém, jenže ta energie je tam řádově větší. Tlumivka <br>
> 16,5 mH, proud do 100A a max. napětí se tam vyskytuje okolo 200V. Je <br>
> to tlumivka, co odděluje obvod polarizované drenáže, aby neovlivňovala <br>
> drážní zabezpečovací obvody. Normálně se to odpíná jednou za čas, když <br>
> je potřeba, pojistkovým odpínačem a to ještě pokud možno, když tam <br>
> proud neteče (teče tam dost nepravidelně). Jenže máme jeden případ, <br>
> kdy to odpínání stykačem je potřeba. Projektant tam namaloval DC <br>
> stykač se zhášecí komorou na 3 KV, co se s tím spíná topení ve <br>
> vagónech. Jenže ten není na odpínání tak velké indukčnosti - někam je <br>
> potřeba tu energii z tlumivky umořit. Už jsem psal dotaz do Hakela, <br>
> jestli na takhle velkou energii (cca 100 Ws) mají nějaký varistor, co <br>
> by to omezil nějde na 2 KV. Po týdnu mi napsali, že je to složité a <br>
> budou to ještě řešit a od té doby se neozvali. Takže nejspíš nemají <br>
> :-( Když jsem počítal ochranný obvod typu dioda, kondenzátor a odpor, <br>
> ten kondenzátor by byl obrovský. Pak úspěšně používám řešení dioda, <br>
> podstatně menší kondenzátor a odpor s vysokou impulzní zatižitelností, <br>
> který se připne jen když je na kondenzátoru vyšší napětí než nastavené <br>
> a s nějakou hysterezí to zase odepne. Párkrát si to zakmitne a odpor <br>
> energii zlikviduje. Jenže tohle používám při 200V. MOSFET na alespoň <br>
> 100A a 2 KV si nedovedu představit, možná nějaký SiC. Věděl by někdo, <br>
> co tam dát?<br>
><br>
> Anděl<br>
><br>
> Dne 01.02.2023 v 0:21 Pavel Hudeček napsal(a):<br>
>> Ona to za přítomnosti tý diody není žádná špička, jen prostě proud <br>
>> pokračuje jako předtím a pak pomalu zanikne. Jenže to pokračování se <br>
>> děje právě jen ve smyčce uzavřené diodou. Pokud ale dioda dělí smyčku <br>
>> na dvě části, tak ta druhá část svojí indukčností vyrábí zákmity <br>
>> patřičné výše a frekvenčního rozsahu.<br>
>><br>
>> Po rozepnutí té konfigurace s diodou na konci vedení tak z EMC <br>
>> hlediska vznikne totéž, jako kdyby vedení bylo na konci zkratováno, <br>
>> původně jím procházel stejný proud a pak byl rozepnut oním spínacím <br>
>> prvkem. Vedení se tedy chová jako čtvrtvlnný rezonátor a vyrobí <br>
>> krásný zákmit, včetně pár dalších, vyšších frekvencí, pro které je <br>
>> délka lichým násobkem čtvrtvlny.<br>
>> Teoreticky, když vedení "zvoní" jsště v době, kdy DC proud diodou už <br>
>> zaniká, vzniknou případně jetě různé součty a rozdíly těch frekvencí. <br>
>> Ale to je málo pravděpodobné.<br>
>> Reálnější je situace, že energie uložená v indukčnosti vedení bude <br>
>> sama ohrožovat spínací prvek, pokud nemá dostatečně vysokou hodnotu <br>
>> Avalanche energy.<br>
>><br>
>> PH<br>
>><br>
>> Dne 31.01.2023 v 23:40 Petr Labaj napsal(a):<br>
>>> To prosím vychází z čeho?<br>
>>> Já jsem se vždy freewheeling diodu snažil umístit co nejblíž cívky, <br>
>>> aby ta opačná špice neběhala po třeba 10m drátě, ale vyřádila se <br>
>>> přímo u odpínané cívky.<br>
>>> A Vy to doporučujete přesně naopak.<br>
>>><br>
>>> Díky.<br>
>>> PL<br>
>>><br>
>>> ******************<br>
>>><br>
>>> Dne 31.1.2023 v 12:50 Pavel Hudeček napsal(a):<br>
>>>> Poznámky:<br>
>>>> - Dioda a další věci co jsou kvůli vypínání, se pokud možno <br>
>>>> umísťují těsně ke spínacímu prvku, ne třeba k motoru na konci 10 m <br>
>>>> dlouhého kabelu:-)<br>
<br>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list  -  sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div><br clear="all"><br>-- <br><div dir="ltr" class="gmail_signature"><div dir="ltr">S pozdravem <div>Libor Šindelář</div></div></div>