
<!DOCTYPE html><html><body>[preposielam]<hr>Ahojte,<br><br>najlepsie to vyskusat na 10m kabli s vypinacom, diodami a 12V relatkom. Tuna je trochu inspiracie zo susedneho vlakna: Pololu - Understanding Destructive LC Voltage Spikes<br><br>Spiky na relatku mozu ist az do 500V, ale to nie je dolezite, dolezite je, ze su to "ns" deje.<br><br>A.<br><br>>>><br>Ona to za přítomnosti tý diody není žádná špička, jen prostě proud <br>pokračuje jako předtím a pak pomalu zanikne. Jenže to pokračování se <br>děje právě jen ve smyčce uzavřené diodou. Pokud ale dioda dělí smyčku na <br>dvě části, tak ta druhá část svojí indukčností vyrábí zákmity patřičné <br>výše a frekvenčního rozsahu.<br><br>Po rozepnutí té konfigurace s diodou na konci vedení tak z EMC hlediska <br>vznikne totéž, jako kdyby vedení bylo na konci zkratováno, původně jím <br>procházel stejný proud a pak byl rozepnut oním spínacím prvkem. Vedení <br>se tedy chová jako čtvrtvlnný rezonátor a vyrobí krásný zákmit, včetně <br>pár dalších, vyšších frekvencí, pro které je délka lichým násobkem <br>čtvrtvlny.<br>Teoreticky, když vedení "zvoní" jsště v době, kdy DC proud diodou už <br>zaniká, vzniknou případně jetě různé součty a rozdíly těch frekvencí. <br>Ale to je málo pravděpodobné.<br>Reálnější je situace, že energie uložená v indukčnosti vedení bude sama <br>ohrožovat spínací prvek, pokud nemá dostatečně vysokou hodnotu Avalanche <br>energy.<br><br>PH<br><br>Dne 31.01.2023 v 23:40 Petr Labaj napsal(a):<br>> To prosím vychází z čeho?<br>> Já jsem se vždy freewheeling diodu snažil umístit co nejblíž cívky, <br>> aby ta opačná špice neběhala po třeba 10m drátě, ale vyřádila se přímo <br>> u odpínané cívky.<br>> A Vy to doporučujete přesně naopak.<br>><br>> Díky.<br>> PL<br>><br>> ******************<br>><br>> Dne 31.1.2023 v 12:50 Pavel Hudeček napsal(a):<br>>> Poznámky:<br>>> - Dioda a další věci co jsou kvůli vypínání, se pokud možno umísťují <br>>> těsně ke spínacímu prvku, ne třeba k motoru na konci 10 m dlouhého <br>>> kabelu:-)</body></html>