<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    Taky jsem rád, že jsme ji vedli. A díky za ni.<br>
    Každopádně je to slušná antikoncepce proti touze použít obvod LFxx
    do jakékoli konstrukce.<br>
    A při případném výběru se stabilizátorům s podobným explicitním
    omezením vyhnout velkým obloukem.<br>
    Protože si na rozdíl od pana Benedikta stále myslím, že to není
    běžné správné chování, ale mentální úchylka tvůrců obvodu LFxx (a
    samozřejmě možná i nějakých dalších).<br>
    <br>
    PL<br>
    <br>
    *******************<br>
    <br>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 23.10.2022 v 11:33 Jirka Mww
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
cite="mid:CAGNMtu1On1G-6LUdynamXk_OLx=Ud6x-+WeTxcDRRMC2h=dZpQ@mail.gmail.com">
      <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
      <div dir="ltr">Dobrý den
        <div><br>
        </div>
        <div>díky za tuto diskuzi. Vypadá to, že mi pomůže řešit jeden
          problém :  Provozuji  už asi 10 let na kopci v Orlických
          horách radioamatérský maják na 144.452 MHz s výkonem asi 300mW
          do dipólu..(viz <a
            href="http://www.ok1kuo.cibs.cz/cz/majak-ok0eww-js/"
            moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">http://www.ok1kuo.cibs.cz/cz/majak-ok0eww-js/</a>) 
           Jako stabilizátor pro obvod Si570, který generuje kmitočet, 
          je tam LF33CV.  Teď se projevila závada, že maják dává ještě
          jeden signál na 144.472 MHz, potlačený cca o 47 dB.  Myslel
          jsem si, že to bude zdrojem, který jsme vyměnili, ale
          nepomohlo to.  Teď mám tedy podezření na tenhle obvod, že
          začal nějak na těch 20 kHz zakmitávat a moduluje mi to
          Si5750. </div>
        <div>Mám na vstupu LF33CV kondenzátor 4u7 a keramiku 100n, na
          výstupu je 10u a 2 x keramika 100n a ještě malá keramika 1n. 
          Maják tedy demontuje, ( je na věži, takže to není tak snadné
          -  ) a při zkoumání problému se zaměřím tímto směrem.  Problém
          je, že se ten efekt projeví až určitou dobu po zapnutí, takže
          po výměně zdroje se zdálo vše v pořádku. </div>
        <div><br>
        </div>
        <div><br clear="all">
          <div>
            <div dir="ltr" class="gmail_signature"
              data-smartmail="gmail_signature">Zdravi<br>
              Jirka Sloupenský  OK1MWW</div>
          </div>
          <br>
        </div>
      </div>
      <br>
      <div class="gmail_quote">
        <div dir="ltr" class="gmail_attr">ne 23. 10. 2022 v 9:32
          odesílatel Radek Benedikt <<a
            href="mailto:benedikt@lphard.cz" moz-do-not-send="true"
            class="moz-txt-link-freetext">benedikt@lphard.cz</a>>
          napsal:<br>
        </div>
        <blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px
          0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex"> 
                Důvod proč ten graf není v DS je, že není reverzibilní.
          Toto je v<br>
          podstatě aproximace přetížení, při odlehčení se to chová jinak
          a navíc to<br>
          odlehčení musí být větší než je ten proud "pojistky". Takže
          "sud" může<br>
          fungovat jen s dost předimenzovaným stabilizátorem. Jinak to
          prostě kmitá a<br>
          do stavu nabitého "sudu" a zklidnění se to nemusí vůbec
          dostat. Každopádně<br>
          to dlouhé nekorektní nabíhání zdroje klidně zlikviduje celé
          zařízení. Dneska<br>
          se to už moc nenosí, ale kdysi byly čipy i s více napájeními,
          jádro +12V,<br>
          +5V I/O, -5 substrát (O.K. dnes je tam dvojice +3.3V/5V nebo
          1.2/5V...) a<br>
          když to nenaběhlo ve správném pořadí, tak to bylo uvolnění
          kouře z obvodu.<br>
          Takže s oblibou tam byly u zdrojů (tyristorové) pojistky
          hlídající náběh a<br>
          hlavně sekvenci nabíhání. Původní zdroje k PC to měly také,
          dneska si ty<br>
          napájení vyrábí základní deska z 12V a tak to celkem ztratilo
          smysl.<br>
                  Ten cílový obvod nemůže brát víc než pokryje špičkový
          proud<br>
          stabilizátoru, pak to musí být udělané jinak. Třeba takové ty
          obvody jednou<br>
          za čas vystřel krátký energeticky náročný puls se krmí ze
          "sudů" ale ty se<br>
          taky nabíjí trochu složitěji z obvodů s omezením proudu, třeba
          přes odpor.<br>
          <br>
                  Radek (<a href="http://benedikt2hw.cz"
            rel="noreferrer" target="_blank" moz-do-not-send="true">benedikt2hw.cz</a>)<br>
          <br>
          -----Original Message-----<br>
          Při startu, když jsou kondenzátory na výstupu prázdné, tak
          ano.<br>
          Ale v momentě, kdy už mají požadované výstupní napětí, tak pak
          už ten<br>
          stabilizátor krmí jen spotřebu obvodu. A naopak energie v těch<br>
          kondenzátorech mu pomáhá s proudovými špičkami.<br>
          Proto tam ty kondenzátory jsou.<br>
          Kam by ten proud tekl v případě instalace kondenzátorů jinam?<br>
          Pokud cílový obvod bere víc, než co stabilizátor pokryje, tak
          by to přece<br>
          bez těch kondenzátorů jelo jenom hůř, protože by se při každé
          špičce dostal<br>
          do té oblasti, kterou nazýváte šikmou.<br>
          <br>
          > Max zatěžovací proud 2,2A, zkratový proud 750 mA<br>
          ><br>
          > (vodorovně proud, svisle napětí)<br>
          > xxxxxxxxxx<br>
          > _______x<br>
          > ______x<br>
          > _____x<br>
          > (Graf jsem nenašel.., tak alespoň pokus o něj)<br>
        </blockquote>
      </div>
    </blockquote>
    <br>
  </body>
</html>