<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
No to je právě všeobecně rozšířený, dlouho tradovaný omyl. Voda má
ve vyskofrekvenční oblasti spojitě rostoucí dielektrické ztráty až
do 10-100 GHz podle teploty a pak zas spojitě klesají.<br>
<img src="cid:part1.aci5nnkV.gsmOHVtt@seznam.cz" alt=""><br>
(obrázek 3 z <a
href="https://cdn.intechopen.com/pdfs/40869/InTech-Relevance_of_dielectric_properties_in_microwave_assisted_processes.pdf">Microsoft
Word - 06_Barba _final.docx (intechopen.com)</a> )<br>
<br>
2,4 GHz se v mikrovlnkách standardně používá primárně proto, že to
dlouho byla nejlevněji produkovatelná volná frekvence, při požadavku
malých rozměrů. To by ovšem mohly ty tranzistory změnit. Z hlediska
rozměrů jídla je pak vhodnější UHF a existují velké průmyslové
"mikrovlnky" právě kolem 800 MHz.<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 10.08.2022 v 13:34 Vláďa Anděl
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:e2f5af72-e543-bf44-146b-f5ff98d81ff4@vaelektronik.cz">Mám
dojem, že významným přínosem pásma 2,4 GHz je, že tam rezonuje
vodík. Všechno, co obsahuje vodu, se ohřívá výrazně lépe, než
pouhým působením dielektrických ztrát.
<br>
<br>
Anděl
<br>
<br>
Dne 10.08.2022 v 13:01 Pavel Hudeček napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Předpokládám, že v tom případě by šlo
udělat i "mikrovlnku" na nižší frekvenci, třeba 860 MHz, což by
mělo lepší hloubku vniku než ty stávající GHz. Jak to vychází
cenově v porovnání s magnetronem?
<br>
Nebo je nějakej zásadní důvod, proč by to takhle nemělo jit?
<br>
<br>
PH
<br>
<br>
Dne 10.08.2022 v 12:36 Jan Kuba napsal(a):
<br>
<blockquote type="cite">Ty mikrovlnky se už dělají s výkonovými
tranzistory.
<br>
Asi před rokem jsem měl jednu doma - taková malinká na 24V do
kamiónu. Nešla. Byla v ní vadná pojistka 50A .
<br>
Taková jako do auta, ale větší. po výměně pojistky normálně
běžela.
<br>
</blockquote>
</blockquote>
</blockquote>
</body>
</html>