<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
  </head>
  <body>
    <p>Zkousel jsem prepinat ty balancovaci vystupy a minimalnui periodu
      mam 10us.</p>
    <p>To schema , ktere mam dole uvedeno s mosfety <span
        class="fontstyle0">IPD060N03L G</span> , tak ty spinaji cely
      akupack 16 ti clanku LiIon tedy do max 4,2 V.</p>
    <p>Pouzite mosfety  jsou jen na 30V <span class="fontstyle0">IPD060N03L
        G a v zapojeni funguji bez ujmy i na trvalo sepnute.<br>
      </span></p>
    <p><span class="fontstyle0">Mel jsem za to, ze mosfet je zapojen na
        max 4 V a ty ridici drivery,  ktere vedou primo na gate maji v
        MAX nejak izolacne napeti na gate  osetrene uvnitr nejakym
        mosfet driverem.<br>
      </span></p>
    <p><span class="fontstyle0">Predopkladem je ze vzdy bude v jednom
        case sepnuty jen jeden mosfet, nebot chci prelevat mezi dvemi
        clanky, ty tlumivky budou mit spolecne jadro.</span></p>
    <p><span class="fontstyle0">Pro to omezeni proudu jsem uvazoval
        pouzit klasicke polywsitch pojistky, pro pripade ze by mosfet
        sel do zkratu.<br>
      </span></p>
    <p><span class="fontstyle0">Ty kondenzatory maji jake hodnoty nf  ?
        Pro ten P mosfet driver jsem uvazoval tohle,<br>
      </span></p>
    <p><span class="fontstyle0"><br>
      </span></p>
    <p><span class="fontstyle0"><img
          src="cid:part1.A6582E7A.BC870954@mikrovlny.cz" alt=""
          width="355" height="348"></span></p>
    <p><br>
      <span class="fontstyle0"><span class="fontstyle0"> ale vyzkousim
          ten  vas navrh, ten je jednodussi a pouziji PWM.<br>
        </span></span></p>
    <p><span class="fontstyle0">LK<br>
      </span></p>
    <p><span class="fontstyle0"></span><br>
    </p>
    <p> <br style=" font-style: normal; font-variant: normal;
        font-weight: normal; letter-spacing: normal; line-height:
        normal; orphans: 2; text-align: -webkit-auto; text-indent: 0px;
        text-transform: none; white-space: normal; widows: 2;
        word-spacing: 0px; -webkit-text-size-adjust: auto;
        -webkit-text-stroke-width: 0px; ">
    </p>
    <p><br>
    </p>
    <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.05.2022 v 22:59 Pavel Hudeček
      napsal(a):<br>
    </div>
    <blockquote type="cite"
      cite="mid:da937970-7853-b6c1-3228-eaacc9fae7e0@seznam.cz">
      <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
      DMP4013SPS mi podle DS přijde jako úplně normální P-MOSFET,
      ovládaný záporným napětím. A ano, jako všechny běžné MOSFETy
      přežije obě polarity na G. Při kladné je samozřejmě nevodivý. Nebo
      jsem něco přehlédl?<br>
      <br>
      Na ovládání P místo N nebo naopak, by určitě šlo použít vhodný
      invertovací obvod.<br>
      <br>
      Můžu se mýlit, ale obávám se, že ty balancovací šváby nejsou
      určené pro spínání kHz s vysokou účinností. Takže driver bude
      muset být jiný.<br>
      <br>
      Dotaz 2 směřoval k tomu, že mnohé MOSFETy přežijí 30 V na G, takže
      by se daly až do celkového napětí baterie přiměřeně pod 30 V
      ovládat driverem napájeným z toho celého napětí. To při 16
      článcích padá.<br>
      <br>
      Na druhou stranu, za předpokladu, že doba sepnutí je pod 50%, lze
      všechny MOSFETy ovládat přes kondenzátory z low-side driverů,
      nějak cca takhle:<br>
      <img src="cid:part2.E95AEB52.69D86EB3@mikrovlny.cz" alt=""
        class=""><br>
      <br>
      Pozor, druhým důležitým předpokladem je, že baterie je dostatečně
      tvrdá, aby prudké změny proudu nezpůsobovaly spínání/rozpínání
      MOSFETů nahoře.<br>
      <br>
      PH<br>
      <br>
      <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.05.2022 v 22:09 Libor Konečný
        napsal(a):<br>
      </div>
      <blockquote type="cite"
        cite="mid:f431cc54-7b4c-634f-f392-ff70db84f1eb@mikrovlny.cz">
        <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
          charset=UTF-8">
        <p>Max pocet clanku 16</p>
        <p>frekvence cca 10-30kHz max</p>
        <p>Nasel jsem P mosfet, ktery je skladem a umi VGS obe polarity
          DMP4013SPS-13myslim, ze by sel zapojit  bez driveru tak jako
          jsou ty N mosfety u pasivniho balanceru. <br>
        </p>
        <p>Ty piny BAx od N mosfetu jsou v HW napojene primo na BA
          vystupy MAX14xxx  (v minulem prispevku jsem napsal opacne Na P
          polaritu, jsem zvykly z bipolaru  :-)<br>
        </p>
        <p>LK<br>
        </p>
        <p><br>
        </p>
        <p><br>
        </p>
        <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.05.2022 v 18:27 Pavel
          Hudeček napsal(a):<br>
        </div>
        <blockquote type="cite"
          cite="mid:b36d7e0d-8e27-0933-6eb6-65d84d161738@seznam.cz">
          <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
            charset=UTF-8">
          Ano, chyba je. Všechny tranzisotory musí být zapojené tak, aby
          sice uměly vybíjet, ale dalo se to i zastavit:-)<br>
          <br>
          Co se týče driverů, tak hlavní otázky jsou:<br>
          1. Předpokládaná max. pracovní frekvence?<br>
          2. Předpokládaný max. počet článků?<br>
          <br>
          PH<br>
          <br>
          <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.05.2022 v 16:41 Libor
            Konečný napsal(a):<br>
          </div>
          <blockquote type="cite"
            cite="mid:f8213c52-2469-d58a-a967-ed94d8ebb14e@mikrovlny.cz">
            <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html;
              charset=UTF-8">
            <p>Tak jeste resim problem N mosfet driveru</p>
            <p>Toto je pozadovany cil: (BTW neni u L2 chyba v obracenych
              T3 a T4 ?)</p>
            <p><br>
            </p>
            <p><img src="cid:part3.922431C3.5AF1B9C3@mikrovlny.cz"
                alt="" class=""></p>
            <p>Mam tu dve EVB pro MAX14920  a  BQ76pl455a</p>
            <p>MAX pouziva P kanal a BQ zase N</p>
            <p>Konkretne MAX<br>
            </p>
            <p><img src="cid:part4.F0BE15FB.6A43D0E3@mikrovlny.cz"
                alt="" class=""></p>
            <p>Problemem je kombinace N a P mosfetu a jejich rizeni.<br>
            </p>
            <p>P jsou jasne, pro ty ma MAX vystupy, nicmene jakou
              fintou-driverem na nej napojit N mosfet,ktery ma opacnou
              polaritu VGS ?</p>
            <p>Takze upravene schema z pasivniho balancovani a
              uzpusobene pro cilove zapojeni.<br>
            </p>
            <p><img src="cid:part5.58AA5D4D.01793468@mikrovlny.cz"
                alt="" class=""></p>
            <p><br>
            </p>
            <div class="moz-cite-prefix">Dne 14.05.2022 v 14:19 Libor
              Konečný napsal(a):<br>
            </div>
            <blockquote type="cite"
              cite="mid:76ac70c4-22a4-3244-5cd0-52b141f60a8c@mikrovlny.cz">NIkdo
              zasveceny zda neni , kdo zkousel aktivni balancer pres
              sdilene jadra ? <br>
              <br>
              Konretne to reseni  z obr 7.27 <br>
              <br>
              <a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.prosolar.cz/sites/default/files/download/disertacniprace-lukasvalda.pdf"
                moz-do-not-send="true">https://www.prosolar.cz/sites/default/files/download/disertacniprace-lukasvalda.pdf</a>
              <br>
              <br>
              mosfety pro kazdy clanek mi zatim spinaji resistory
              pasivniho balanceru, ale zajima me, zda by slo mirnou
              upravou docilit toho jednoducheho aktivniho balanceru. <br>
              <br>
              Zatim bych to zkusil s 1 tlumivkou 1mH spinani v periode
              10ms mezi dvema clanky. <br>
              <br>
              <br>
              LK <br>
              <br>
              <br>
              <br>
              Dne 09.05.2022 v 18:57 Libor Konečný napsal(a): <br>
              <blockquote type="cite">Me zajima to balancovani se
                sdilenym jadrem  z tohoto duvodu: <br>
                <br>
                Pasivni balancer pro 300Ah clanky musi mit nejaky
                rozumny proud resitorem rekneme 1A. <br>
                <br>
                To uz  musi mit balancer aktivni nebo velky pasivni
                chladic. (ME rseni je mala deska, ktera je univerzalni,
                tedy lze pripojit 3 az n clanku, bez zdanych dalsich
                dratu navic) <br>
                <br>
                Napriklad pro 8 clanku potrebuji vzdy 8 + 1GND dratu,
                ktere pripojim k bateriim. <br>
                <br>
                Musi mi to pasovat do stavajiciho reseni, tedy mam tam
                mereni napeti a vystupy pro spinaci mosfet, ktery spina
                resistor. <br>
                <br>
                Nasel jsem pred lety zapojeni s tlumivkou a diodou, ale
                abych mohl pouzivat jen jeden mosfet na jeden clanek,
                tak s timto to bude fungovat s prelevanim energie jen
                jednim smerem. <br>
                <br>
                Proto se mi libi to reseni s tim sdilenym jadrem. Je to
                vlastne otazka jen SW a ceny toto toroidu, ktery ve
                vysledku zase nemusi byt velky a tim padem ani drahy,
                jen bych to nadratoval na stavajici desku. <br>
                <br>
                Kdyd uz to mam v kompletu s clastnim TCPIP stackem
                ,internim datalogerem + M2M tak mi porad ta myslenka
                jednoducheho aktivniho balancovani neda spat. <br>
                <br>
                Ted je otazka jestli je to reseni  z obr 7.27  opravdu
                tak snadne jak se zda. <br>
                <br>
                LK <br>
                <br>
                <br>
                Dne 09.05.2022 v 18:31 Pavel Urbančík napsal(a): <br>
                <blockquote type="cite">Moc se mi líbí jak řešíte
                  balancování … přelévání a tak <br>
                  Opravdu máte pocit že je to tak zásadní? <br>
                  <br>
                  V běžném provozu zjistíte že <br>
                  - V rozsahu 20-80%SOC není co balancovat, křivka je
                  plochá <br>
                  - Nad 90% nebudete chodit protože si budete chtít
                  šetřit baterky, navíc opravdu roste napětí rychle s
                  každou Ah <br>
                  - Občas bude potřeba baterky stejně dobít na
                  balancovací napětí a pak udělat reset SOC <br>
                  - Teorie o to že budete balancovat předem a plynuje
                  jsou super, ale bude to fakt potřeba? <br>
                  - v době kdy balancujete, tak je většinou léto a tak
                  vás nějaké účinnost netrápí (nevadí že se protopí x
                  Wh) <br>
                  <br>
                  Pavel <br>
                  <br>
                  <br>
                  From: Hw-list <a class="moz-txt-link-rfc2396E"
                    href="mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz"
                    moz-do-not-send="true"><hw-list-bounces@list.hw.cz></a>
                  On Behalf Of Libor Konecný <br>
                  Sent: pondělí 9. května 2022 15:27 <br>
                  To: HW-news <a class="moz-txt-link-rfc2396E"
                    href="mailto:hw-list@list.hw.cz"
                    moz-do-not-send="true"><hw-list@list.hw.cz></a>
                  <br>
                  Subject: Re: FVE - stavba LIFEPO baterie. <br>
                  <br>
                  Letmo jsem si prostudoval  praci,  vetsinu uz  znam z
                  jinych dokumentaci, nicmene jedna vec me zaujala a to
                  schema  obr 7.27 <br>
                  Vypada to fantasticky jednoduse,spolehlive a 'levne'.
                  <br>
                  Ma nekdo s timto zkusenosti? Laka me to vyzkouset
                  misto pasivniho balanceru. Misto poctu tlumivek/2 mam
                  v kazde vetvi po 1 resistoru, takze jedina zmena by
                  byla napajet ten toroid. <br>
                  Na 16 clanku tedy jeden toroid a 8 samostatnych
                  vinuti. <br>
                  Na jaky prikon a napeti jej dimenzovat ? <br>
                  Jaky je potreba prepinaci cas odhadem ? Jednotky
                  milisekund ? <br>
                  Nabude to zpusobovat ruseni ? <br>
                  Algoritmus prepinani bude slozitejsi, ale schematicky
                  to vypada perfektne. <br>
                  Proc se tedy resi slozitejsi balancery, kdyz by slo
                  pouzit pro konkretni sestavu s konretnim typem
                  baterii  zapojeni z obr 7.27 ? <br>
                  LK <br>
                  <br>
                  <br>
                  <br>
                  <br>
                  Dne 08.05.2022 v 8:51 pavel PP napsal(a): <br>
                    Něco ohledně balancérů <br>
                  <a class="moz-txt-link-freetext"
href="https://www.prosolar.cz/sites/default/files/download/disertacniprace-lukasvalda.pdf"
                    moz-do-not-send="true">https://www.prosolar.cz/sites/default/files/download/disertacniprace-lukasvalda.pdf</a>
                  <br>
______________________________________________________________ <br>
                  <blockquote type="cite">Od: "Martin Záruba" <a
                      class="moz-txt-link-freetext"
                      href="mailto:swz@volny.cz" moz-do-not-send="true">mailto:swz@volny.cz</a>
                    <br>
                    Komu: <a class="moz-txt-link-freetext"
                      href="mailto:hw-list@list.hw.cz"
                      moz-do-not-send="true">mailto:hw-list@list.hw.cz</a>
                    <br>
                    Datum: 06.05.2022 07:35 <br>
                    Předmět: Re: FVE - stavba LIFEPO baterie. <br>
                    <br>
                  </blockquote>
                  Můžete dát odkaz na balancer s toroidem? <br>
                  <br>
                  Martin Záruba <br>
                  <br>
                  Dne 6.5.2022 v 2:11 Jaroslav Lukeš napsal(a): <br>
                  <blockquote type="cite">MAX17830, stačí použít jen tu
                    část s AD proože ten balancér je jen <br>
                    prostý "TOP" balancér. Naprd, nafoukly se nám s tím
                    skoro všeckyy aku. <br>
                    <br>
                    Jinak existuje jako balancer takové hezké zapojení s
                    jedním toroidem a <br>
                    hromadou vývodů, kde se do něj prdne náboj z
                    nejsilnějšího aku a <br>
                    vybije se do nejslabšího aku. Má to i číňan. Takové
                    to kýblování <br>
                    kondama, nebo přes malé cívečky, se mi nelíbí. <br>
                    <br>
                    pavel PP napsal(a): <br>
                    <blockquote type="cite">Provozuji LiIon 24V/300Ah
                      mám aktivní i pasivní balancér. Měření <br>
                      napětí jednotlivých článků jsem zbastlil na MCU
                      přes odporové děliče, <br>
                      což nevyhovuje. Proto bastlím externí 16bit AD
                      převodník , připojený <br>
                      k RaspberryPi <br>
                    </blockquote>
                  </blockquote>
                </blockquote>
              </blockquote>
            </blockquote>
          </blockquote>
        </blockquote>
      </blockquote>
      <br>
      <fieldset class="mimeAttachmentHeader"></fieldset>
      <pre class="moz-quote-pre" wrap="">_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="http://www.HW.cz">www.HW.cz</a>
<a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:Hw-list@list.hw.cz">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
    </blockquote>
  </body>
</html>