<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
</head>
<body>
Ztrát se nebojím. Statická indukce žádné nedělá. Jde jen o dB/dt a
to by např. při 100 GWh a výkonu 10 GW bylo v řádu 0,1 T/hod, z
indukčního hlediska pidi hodnota (reálně je to složitější, protože
½LI<sup class="moz-txt-sup"><span
style="display:inline-block;width:0;height:0;overflow:hidden"></span>2</sup>
tedy po většinu času míň a poslední zbyteček se dá softwarově
ošetřit, kdyby s tím byl problém).<br>
<br>
Jaký je vliv skoro statického pole na organizmy je otázka (nic
rozumného jsem nenašel), kdyby byl problém, tak se to zakope
hlouběji.<br>
Ale když si představím, jak ptáci v době před odletem na zimoviště
trávěj víc hodin denně přímo na drátech a klidně třeba i VVN s 1 kA
AC...<br>
Mimochodem, nenašel tu někdo nějaké relevantní zdravotní studie?<br>
<br>
Trochu jsem počítal:<br>
Na 1 T uprostřed mi vyšlo řádově 1e9 A/závit, tedy million závitů s
1 kA... no to by asi nešlo. Ale pojal jsem podezření a závěr je, že
indukce v rovině není konstantní, jak jsem si myslel, tenká smyčka
má vlastnosti bližší rovnému drátu.<br>
<br>
Tak jsem použil<br>
<a class="moz-txt-link-freetext" href="https://www.emisoftware.com/calculator/circular-loop/">https://www.emisoftware.com/calculator/circular-loop/</a><br>
se závěrem, že závit tlustý 10 m s průměrem 1 km by měl 6,75 mH<br>
Pro 4e14 J z původního výpočtu tak vyjde 3,5e5 kA, to je taky hodně
závitů, ale už ne tak nereálné.<br>
Navíc to znamená, že indukce nad zemí by nemusela bejt tak velká,
čili potřebná hloubka pro bezpečnost nebude nijak nereálná.<br>
<br>
Při realizaci by bylo vinutí rozděleno na sekce tak, aby při
nabíjení/vybíjení měla každá do 1 kV, napětí vhodné pro IGBT. Takže
při kA to bude 1 MW/sekci. Např. pro 10 GW tak vyjde 10 tisíc sekcí
po 35 závitech.<br>
Sekcí hodně, ale vlastně to umožňuje elegantně řešit poruchové
stavy: Rozpojení 1 sekce zvýší proud v ostatních o 0,1 %.<br>
<br>
Jsou to docela šílená čísla, ale když porovnám s rozpočtem na ITER,
kterej nebude dodávat ani akumulovat, ...<br>
<br>
PH<br>
<br>
<br>
<div class="moz-cite-prefix">Dne 08.01.2022 v 13:07 Dodo Racek
napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite"
cite="mid:CAP5hgLjNrpdjn3Nr8n2eeMQkN68+DRBb793tso6pRm6XG705ng@mail.gmail.com">
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=UTF-8">
<div dir="auto">Na povrchu zeme je cca 30-60mikro Tesla.
<div dir="auto"><br>
</div>
<div dir="auto">Urobit v prirode nieco, co ma 5 radov viacej a
nemalo by to vyrazne nasledky je "ludsky sebecke".</div>
<div dir="auto"><br>
</div>
<div dir="auto">Pri vysetreni na magnetickej rezonancii je
posobenie radovo v jednotkach minut a obycajne raz za mnoho
rokov.</div>
<div dir="auto"><br>
</div>
<div dir="auto">Taka indukcia by v zemi sposobovala nemale
straty</div>
<div dir="auto"><br>
</div>
<div dir="auto">Dodo</div>
</div>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">Dňa so 8. 1. 2022, 10:02 Pavel
Hudeček <<a href="mailto:edizon@seznam.cz"
moz-do-not-send="true" class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napísal(a):<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div> Cívka samozřejmě bez jádra. Vysoká hodnota µ je
nežádoucí. Žádoucí je naopak objem s B.<br>
Tzn. B je v hlíně, skále, vzduchu nad prstencem i okolo.<br>
<br>
Původní úvaha je samozřejmě zjednodušená, v reálu nebude 1
km3 s konstantním B, ale hodnota bude se vzdáleností od
roviny vnitřku prstence ubývat, celkový objem je tedy větší
a průměrné B menší.<br>
<img src="cid:part1.rqouojQS.RXSf0OKJ@seznam.cz" alt=""
moz-do-not-send="true"><br>
Přesné hodnoty v prostoru znají pánové Biot a Savart.<br>
<br>
Je zajímavá otázka, jaký je dlouhodobý vliv na organizmy.
Nad středem to bude něco jako pobyt v hodně staré MRI:-)<br>
(nebo kdyby se B udělalo sinější, tak jako v novější MRI)<br>
<br>
PH<br>
<br>
<div>Dne 08.01.2022 v 9:28 Dodo Racek napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<div dir="auto">
<div>Tu len otazka.
<div dir="auto"><br>
</div>
<div dir="auto">B je rozlozene v "celom objeme jadra"
cievky, alebo je sustredene a tienene len do
"potrubia" okolo zvazku?</div>
<div dir="auto">Alebo ako ste sa dostali k 1km^3?</div>
<div dir="auto">A straty v jadere cievky ?</div>
<div dir="auto"><br>
</div>
<div dir="auto">1T by asi pri dlhodobom posobeni
citelne vplyvalo na organizmy </div>
<div dir="auto">Dodo</div>
<br>
<br>
<div class="gmail_quote">
<div dir="ltr" class="gmail_attr">Dňa pi 7. 1. 2022,
19:22 Pavel Hudeček <<a
href="mailto:edizon@seznam.cz" target="_blank"
rel="noreferrer" moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">edizon@seznam.cz</a>>
napísal(a):<br>
</div>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0
.8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">
<div>
<div>Já si myslím, že je to už nějakou dobu
technicky možné je:</div>
<div>Supravodivá prstencová cívka o průměru v
řádu 1 km, proud řádu 1 kA, počet závitů, aby
pole ve středu prstence bylo v řádu 1 T. <span
style="background-color:transparent">V
tunelu</span><span
style="background-color:transparent"> pod
nějakou CHKO, kde stejně nikdo nesmí bydlet,
aspoň tam nebude nikdo chtít stavět na
černo:-)</span></div>
<div><br>
</div>
<div>Hustota energie je <span
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.9em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif"><span
style="box-sizing:border-box"><sup
style="box-sizing:border-box;font-size:0.8em">1</sup>/<sub
style="box-sizing:border-box;font-size:0.8em">2</sub></span></span><em
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif;font-size:18px">B</em><sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">2</sup><span
style="background-color:transparent;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif;font-size:18px">/μ</span><sub
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">0</sub></div>
<div><br>
</div>
<div><span
style="background-color:transparent;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif;font-size:18px">1/μ</span><sub
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">0</sub> je
docela dost: 1/(4 pí * 10<sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">-7</sup><span
style="background-color:transparent">) = 795
774 = asi 0,8 </span><span
style="background-color:transparent">* 10</span><sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">6</sup></div>
<div>Ještě k tomu km3 má 10<sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">9</sup><span
style="background-color:transparent"> m3</span></div>
<div>Takže 0,5 * <span
style="background-color:transparent">0,8 </span><span
style="background-color:transparent">* 10</span><sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">6</sup><span
style="background-color:transparent"> * </span><span
style="background-color:transparent">10</span><sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">9</sup><span
style="background-color:transparent"> = 0,4
* </span><span
style="background-color:transparent">10</span><sup
style="background-color:transparent;box-sizing:border-box;font-size:0.8em;color:rgb(26,26,26);font-family:Georgia,serif">15</sup><span
style="background-color:transparent"> J/km3
= asi 111 GWh</span></div>
<div><span style="background-color:transparent"><br>
</span></div>
<div><span style="background-color:transparent">(jsem
zvědav, zda ty exponenty přežijou odeslání)</span></div>
<div><span style="background-color:transparent"><br>
</span></div>
<div><span style="background-color:transparent">Trochu
problém je, že je to zároveň cca stejně kt
TNT, tedy menší atomovka. Jenže rozložená do
3 km tunelu, takže exploze z toho nebude,
max. prýštící lávové "prameny".</span></div>
<div><span style="background-color:transparent">A
když se závity vhodně oddělí, udělá se
elektronika, která zajistí rychlé obejití
poškozeného úseku, tak si myslím, že se dá
celkovému quenchi zabránit.</span></div>
<div><span style="background-color:transparent"><br>
</span></div>
<div><span style="background-color:transparent">A
jsem si jist, že je to mnohem levnější, než
třeba ITER. Klidně i s více pokusy končícími
lávou.</span></div>
<div><span style="background-color:transparent"><br>
</span></div>
<div><span style="background-color:transparent">PH</span></div>
<br>
---------- Původní e-mail ----------<br>
Od: ajtservis <<a
href="mailto:info@ajtservis.cz"
rel="noreferrer noreferrer" target="_blank"
moz-do-not-send="true"
class="moz-txt-link-freetext">info@ajtservis.cz</a>><br>
<blockquote>sakra ! a kde by se ta akumulace
vzala ? <br>
NENI a PROSTE NENI !! je to jen smecko :-(. <br>
jsme snad technici, tak uvazujme. <br>
t. <br>
<br>
Dne 07.01.2022 v 18:36 Vláďa Anděl napsal(a):
<br>
> Vývoj se v tom dělá a je fakt, že
energetika se bez dlouhodobé akumulace <br>
> neobejde<br>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</div>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</div>
</blockquote>
</body>
</html>