<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
        {font-family:"Cambria Math";
        panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
        {font-family:Calibri;
        panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
        {margin:0cm;
        font-size:11.0pt;
        font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
        {mso-style-priority:99;
        color:blue;
        text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
        {mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
        {size:612.0pt 792.0pt;
        margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
        {page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Dvojodpověď:</p><p class=MsoNormal>JF:</p><p class=MsoNormal>Energie = rozdíl výšky * hmotnost * g</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Při rozdílu výšky odpovídajícím ponoru plovoucí nádrže bude energie mizerná.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>JB:</p><p class=MsoNormal>Problém je, že klasické řešení PVE je použitelné pro klasické energetiky, kde je konstantní část výkonu o něco málo vyšší, než min spotřeba v běžném denním cyklu, včetně jejího zvýšení použitím HDO.</p><p class=MsoNormal>Např. naše Dlouhé stráně mají 3,2 GWh při objemu 0,0027 km3.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Pro OZE je v prvním přiblížení potřeba kapacita umožňující pokrýt situaci, kdy se energie na celý den vyrobí v době odběrového minima. No a nejjednodušší úřední řešení je prostě povolovat OZE od určitého max. výkonu na hranici sítě (1 MW?) jen včetně akumulace tak, aby byl schopen dodávat 24h denně, 300 dní v roce, nejméně 50 % toho svorkového maxima. Takže mějme větrný park s min výkonem 50 GW, to je 1,2 TWh potřebná kapacita na 24 h. Otázka je, kolik by bylo potřeba aby to šlo garantovat těch 300 dní v roce.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PVE takových parametrů je na pevnině zcela mimo realitu, tak mě napadlo, že když jsou offshore větrné parky a navíc právě ty jsou největší, jestli by k nim nešlo dělat i offshore PVE. Bohužel to vypadá, že vzhledem k zákonům geometrie a zákonům pevnosti konstrukcí existuje konstantní poměr voda/beton pro každý typ konstrukce, který se i u nejvýhodnější koule jeví příliš nízký.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ještě mě kdysi napadlo, že by PVE šlo koncentrovat. Místo stavění nádrže na kopci podříznout kopec a zvedat ho na pístech. Tam by asi nepřicházela v úvahu zdvihová výška 1 km, ale zas by hmotnost kopce mohla bejt pořádná:-) Bohužel předpokládám, že budování základové desky nesoucí kopec, bude mít podobný problém jako ty podvodní nádrže…</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:jaroslav.buchta@hascomp.cz">Jaroslav Buchta</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>A pritom je vsude tolik kopcu a pohori, staci nektere obetovat, udelat </p><p class=MsoNormal>nadrze a mame osvedcene reseni ktera uz desetileti bez problemu fungujou ;-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dne 24.10.2021 v 9:18 Jindrich Fucik napsal(a):</p><p class=MsoNormal>> a ty tu kouli chceš celou potápět plnou vzduchu?</p><p class=MsoNormal>> Nestačilo by ti si udělat mnohem tenčí variantu, která bude plavat na </p><p class=MsoNormal>> hladině jako skořápka ořechu a budeš do ní napouštět přes turbínu vodu </p><p class=MsoNormal>> odspoda, tím se bude potápět a generovat elektriku. Při nadbytku </p><p class=MsoNormal>> elektriky budeš zase čerpadlem vodu vyhánět ven a skořápka poleze na </p><p class=MsoNormal>> hladinu.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> Tím dostaneš mnohem menší tlak, protože koule bude pod hladinou plná </p><p class=MsoNormal>> vody.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> Dne 23.10.2021 v 18:18 Aleš Procháska napsal(a):</p><p class=MsoNormal>>> Beru kouli, protože u ní vychází tloušťka stěny poloviční proti stěně </p><p class=MsoNormal>>> válce stejného průměru při stejném tlaku. Tlak volím 10 MPa (odpovídá </p><p class=MsoNormal>>> hloubce 1 km) a vychází tak namáhání stěny 2.5e9 N/m, což při použití </p><p class=MsoNormal>>> betonu B30 a koeficientu bezpečnosti 1 (jen teoreticky; prakticky </p><p class=MsoNormal>>> příliš malá hodnota) znamená tloušťku stěny 83 m. To asi nikdo </p><p class=MsoNormal>>> neschválí :-)</p><p class=MsoNormal>>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> Aleš Procháska</p><p class=MsoNormal>>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> *From:*Hw-list <hw-list-bounces@list.hw.cz> *On Behalf Of *Pavel Hudecek</p><p class=MsoNormal>>> Proč se vlastně neuvažuje o stavbách přečerpávacích elektráren u </p><p class=MsoNormal>>> offshore větrných parků?</p><p class=MsoNormal>>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> Mějme kouli o objemu 1 km3 na dně tak, aby střední hloubka byla 1000 </p><p class=MsoNormal>>> m. km3 vody má tíhovou sílu g.1e12 N, tedy cca 10 TN, na dráze 1 km </p><p class=MsoNormal>>> to máme energii 10 PJ = 10e15 J = 2,77e12 Wh = 2,77 TWh to je asi </p><p class=MsoNormal>>> 1400 hodin běhu Temelína, po započtení účinnosti třeba 1000.</p><p class=MsoNormal>>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> Postavitelnost mi nepřijde nereálná, prostě se na pevnině postaví </p><p class=MsoNormal>>> základ, přiveze na moře a 3D tiskem železobetonu se bude postupně </p><p class=MsoNormal>>> tisknout pokračování, přičemž se vnitřek bude postupně napouštět tak, </p><p class=MsoNormal>>> aby se okraje udržovaly přiměřeně vysoko nad hladinou. Pak vypustit, </p><p class=MsoNormal>>> přidat elektrárnu a závaží, aby to i prázdný chtělo ke dnu a nakonec </p><p class=MsoNormal>>> už jen spouštět dolů a přidávat trubky, které budou sloužit jako </p><p class=MsoNormal>>> šachta pro vstup údržbářů.</p><p class=MsoNormal>>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> Uznávám, že koule o průměru 1,24 km (+stěny) je dost kráva, ale i </p><p class=MsoNormal>>> poloviční by pojala těch hodin 125. Případně by mohli stavět válec </p><p class=MsoNormal>>> dlouhej od hladiny až na dno a nakonec pokládat. Je taky otázka, jaká </p><p class=MsoNormal>>> je optimální hloubka, jestli by třeba 2 km nebyly lepší.</p></div></body></html>