<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
@font-face
{font-family:"Times New Roman \,serif";}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Je dost možné, že pro hodně elektrolytů a elektrod je skutečně AC elektrolýza velmi omezena, ale to samozřejmě nezaručuje, že to tak je vždy. Zejména komplikované organické sajrajty můžou vytvářet složitější reakce, které nejsou tak snadno reverzibilní. A může to samozřejmě záviset na napětí, frekvenci apod.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Jestliže to původně s 5 Vef / 50 Hz fungovalo a s 12 Vpp / 15 Hz nefunguje, je jasné, že možná někde mezi tím bude hranice. Taky je otázka, jestli není problém jiný, třeba že zdroj není galvanicky oddělený, střída není přesně 50 %, možná bych k oběma výstupům dal kondíky.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">Vláďa Anděl</a><o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>Kdysi jsem probíral podobný problém s elektrochemikem Sokolským <a href="http://www.corrpol.pl/ws/">http://www.corrpol.pl/ws/</a> ale to bylo ohledně ochrany potrubí proti korozi v zemi. Říkal že při střídavém proudu se v jedné polaritě v povrchové vrstvě vytvoří oxidy (nebo v mokrém prostředí hydroxidy) a v opačné polaritě se z nich sice zase vyloučí atomy železa, ale ty už jsou jen na povrchu a nezačlení se do původní struktury materiálu. Při další změně polarity se opět jako první oxiduje tato vrstva a dokud se nezreaguje, omezí se tím oxidace dalšího, ještě nenarušeného materiálu. <o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>Ohledně střídavé koroze - teď je to aktuální s ohledem na to, že dráhy už mnoho let chtějí přejít všude na střídavou trakci. Tedy chtějí, ale nic se okolo toho neděje :-) Nedávno jsem na to téma viděl nějakou diplomku. Elektrochemické účinky tam sice jsou, ale proti DC proudu cca 10x menší. No myslel jsem, že ten nerezový drátek toho vydrží víc. On taky vydržel když na záhonek pršelo a rozežral ho v kombinaci s proudem až sliz od slimáka.<o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>Anděl<o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div><p class=MsoNormal>Dne 31.05.2021 v 0:49 Pavel Hudecek napsal(a):<o:p></o:p></p></div><blockquote style='margin-top:5.0pt;margin-bottom:5.0pt'><p class=MsoNormal><span lang=EN-US>> </span><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Ale vždyť je to nerez a napětí je střídavé, takže elektrolýza by tam být neměla.</span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Times New Roman ,serif",serif'> </span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Times New Roman ,serif",serif'>Tak to nefunguje. Elektrolýza nenastane, pokud se to chová jako supercap. Jakmile se nabije přes elektrochemický potenciál, elektrolýza funguje a je celkem jedno že chvíli tam a chvíli zpátky. Při 12 V by se elektrolýzoval i opravdovej supercap, natož nějakej drát. Spolehlivé „neelektrolýzování“ pro většinu materiálů, lze zaručit napětím pod 0,5 V.</span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Times New Roman ,serif",serif'> </span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Times New Roman ,serif",serif'>Třeba by to na slimáky stačilo.</span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Times New Roman ,serif",serif'> </span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><span style='font-family:"Times New Roman ,serif",serif'>PH</span><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><div style='border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal><b>Od: </b><a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">Vláďa Anděl</a><o:p></o:p></p></div><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Nedávno tuším že tady někdo psal, jak natáhnul okolo záhonku ohradníkovou pásku, dal do ní napětí ze zvonkového trafa a že to slimáci nepřelezou.</span></p><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Inspiroval jsem se. Koupil jsem ohradníkovou pásku pro koně (šířka 20 mm, dva nerez drátky 0,2 mm po krajích a asi 4 uprostřed) a protože jsem nechtěl k záhonům tahat dráty z baráku, udělal jsem na to krabičku. Článek Lion, měnič na 12V a 2x555. Jeden jako generátor 15 Hz a druhý jen jako invertor a oba výstupy proti sobě. </span></p><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Zkušenosti - slimáci to nepřelezli.</span></p><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Po dešti páska (délka cca 8 m) snížila odpor mezi dráty tak, že tomu nestačil proud měniče a cca při 100 mA to omezovalo napětí až na 3V. Ale i tak to fungovalo.</span></p><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Po týdnu už je zase celer ožraný. Krabička napětí dává, ale na páse jsou po prvních 10 cm zbytky slizu od slimáka a krajní dráty v tom místě přerušené. </span></p><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Ale vždyť je to nerez a napětí je střídavé, takže elektrolýza by tam být neměla. Tepelně se to při 100 mA taky přepálit nemohlo.</span></p><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Jaké jsou původní zkušenosti se zvonkovým trafem?</span></p></blockquote><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>