<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
        {font-family:"Cambria Math";
        panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
        {font-family:Calibri;
        panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
        {margin:0cm;
        font-size:11.0pt;
        font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
        {mso-style-priority:99;
        color:blue;
        text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
        {mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
        {size:612.0pt 792.0pt;
        margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
        {page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Po té co jsem viděl zmizelé Pt elektrody špatně udělaného konduktometru s 555, tak na tohle už taky nevěřím:-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Existují různé kombinace elektrod a elektrolytů, které se rozpadají a jiné, kdy elektrody drží. Např. elektrolýza vody v pohodě chodí s obyčejným Fe plechem, elektrolyt ovšem musí být hydroxid, jinak smůla.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:butan@centrum.cz">Lubor Otta</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>No řada materiálů elektrolýze nepodléhá. Pt, Ti, C</p><p class=MsoNormal>A jak je to s tím nerezem, asi záleží na složení elektrolytu. Kdysi jsem vyráběl "živou vodu" a myslím že nerezové elektrody neubývaly. A v elektokotlech (kde se pouští proud přímo do vody) a průmyslových destilátorech jsou taky nerezové elektrody a neubývají. To nepětí co píšete. menší než 1V se asi nesmí přetáhnout na dvouvrstvě elektroda "první molekula elektrolytu" ale rozhodně nejde o napětí mezi elektrodami.</p><p class=MsoNormal>Lubor</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>______________________________________________________________</p><p class=MsoNormal>> Od: "Pavel Hudecek" <edizon@seznam.cz></p><p class=MsoNormal>>> Ale vždyť je to nerez a napětí je střídavé, takže elektrolýza by tam být neměla.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>Tak to nefunguje. Elektrolýza nenastane, pokud se to chová jako supercap. Jakmile se nabije přes elektrochemický potenciál, elektrolýza funguje a je celkem jedno že chvíli tam a chvíli zpátky. Při 12 V by se elektrolýzoval i opravdovej supercap, natož nějakej drát. Spolehlivé „neelektrolýzování“ pro většinu materiálů, lze zaručit napětím pod 0,5 V.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>Třeba by to na slimáky stačilo.</p></div></body></html>