<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Štěpením vzniklý 92Kr se s poločasem 1,8 s rozpadá na rubidium 91 nebo 92 a to zas za pár sekund na stroncium 91 nebo 92, … (dále gůglit stylem prvek isotopes a dohledat třeba celej strom)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Uran má protonové č. 92, štěpné produkty se o něj podělí. Neutrony nějaké zbydou, na tom je pak založená řetězová reakce. Celkem nám tedy z atomového čísla 235 uteče pár neutronů a zbytek se rozdělí mezi typicky 2 produkty, které jsou většinou velmi radioaktivní a dále se rozpadají.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Celkově mají atomová č. štěpných produktů průběh se dvěma hrby:</p><p class=MsoNormal><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/File:ThermalFissionYield.svg">https://en.wikipedia.org/wiki/File:ThermalFissionYield.svg</a></p><p class=MsoNormal>Naprostá většina je radioaktivní (především beta – přebytek neutronů) a dále se rozpadají.</p><p class=MsoNormal>Nakonec tak vznikají prakticky všechny prvky per. tabulky:-) Samozřejmě, ty co jsou hodně daleko od 116/47 jsou poněkud minoritní.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:jaroslav.buchta@hascomp.cz">Jaroslav Buchta</a><o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>Krypton je plyn, to nejak uchazi z tech palivovych tyci? Co se s nim dela? Baryum tam asi zustane predpokladam.<o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>Dne 27.04.2021 v 20:42 Petr Simek napsal(a):<o:p></o:p></p></div><blockquote style='margin-top:5.0pt;margin-bottom:5.0pt'><p class=MsoNormal>On Tue, 27 Apr 2021, Vláďa Anděl wrote: <br><br><br><o:p></o:p></p><blockquote style='margin-top:5.0pt;margin-bottom:5.0pt'><p class=MsoNormal>Jedovaté je snad hlavně plutonium, jenže i to se po čase rozpadá na něco jiného. Co se na co rozpadá, je hezky popsáno tady. <a href="https://www.walter-fendt.de/html5/phcz/decaychains_cz.htm">https://www.walter-fendt.de/html5/phcz/decaychains_cz.htm</a> <o:p></o:p></p></blockquote><p class=MsoNormal><br>To je ale prirozena rozpadova rada uranu. V reaktoru se uran nerozpada <br>ale stepi , ovbykle na Baryum a Krypton . Baryum je "mekky, reaktivni <br>a toxicky kov" <o:p></o:p></p></blockquote><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>