<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Objektiv byl v krytce, která ho zakrývala a zvenku měla malou dírku, asi 2 mm a něco. Já to provrtal 5,5, což bylo o kousek víc, než aktivní průměr čočky.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Co se týče různé rychlosti rozšiřování kolimovaného svazku, tak tam se jednalo o vzdálenosti v řádu desítek až stovek m.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ale totéž samozřejmě platí i pro svazek zaostřený na blízko:</p><p class=MsoNormal>Mějme λ 500 nm, efektivní průměr zdroje 3 µm, čočku D 5 mm, f dovnitř 5 a ven 50 mm, osvětlenou pruhem širokým v místě čočky 2 mm.</p><p class=MsoNormal>V prvním přiblížení promítneme 3 µm s 10x zvětšením (50/5) a dostaneme 30 µm kolečko.</p><p class=MsoNormal>Jenže se k tomu přidá divergence od λ/D, což je v jedné rovině 500n/5m = 0,5 mm/m a v druhé 500n/2m 2,5 mm/m, takže se nám kolečko v jedné rovině zvětší o 25 µm a v druhé o 125 µm.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Co pomůže? Zvětšit průměr a f objektivu, takže se zmenší zvětšení a sníží λ/D.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Poznámka: Čísla jsem si vycucal z prstu, prostě příklady. Ale +/- odpovídají tomu převrtanému ukazovátku. Dále si už nepamatuju, zda tam kromě λ nemá bejt ještě π, nebo 2π. Je to stejný vztah, jako u průměru parabolické antény, tak třeba bude vědět někdo z radioamatérů.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:labaj@volny.cz">Petr Labaj</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>Děkuji za odpověď.</p><p class=MsoNormal>Ale není mi to moc jasné.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Píšete převrtával. To znamená, že před výstupní hranou chipu bylo něco </p><p class=MsoNormal>jako clonka, která žrala 2/3 výkonu?</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>A s tím, že se svazek různých osách rozšiřoval různě rychle: zkusím </p><p class=MsoNormal>udělat nějaké trochu exaktní měření, např. ve vzdálenosti 100mm a </p><p class=MsoNormal>1000mm. Ale zatím jsem z toho ale nabyl pocit, že rozbíhavost je stejná. </p><p class=MsoNormal>Takže tvar stopy prostě kopíruje tvar té výstupní části chipu. Jen se </p><p class=MsoNormal>stopa se zvětšující vzdáleností rovnoměrně zvětšuje.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>**********************</p><p class=MsoNormal>Dne 17.4.2021 v 11:03 Pavel Hudecek napsal(a):</p><p class=MsoNormal>> Ano. Různé laserové čipy mají různé vyzařovací diagramy a jejich šířka </p><p class=MsoNormal>> nebývá v obou osách stejná. Pokud se vezmou dva lasery s rozdílným </p><p class=MsoNormal>> výkonem vyrobené stejnou technologií, výkonnější má svazek v jedné </p><p class=MsoNormal>> rovině širší.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> Z čočky je pak osvětlený pruh, takže má v jedné rovině maximální D/λ a </p><p class=MsoNormal>> v druhé menší. V té se pak svazek víc rozbírá, alias hůř zaostřuje. </p><p class=MsoNormal>> Navíc to rozšiřování vede na nutnost použití světelnější čočky (lepší </p><p class=MsoNormal>> D/f), aby na ni v zaostřené pozici vůbec mohl dopadnout celý výkon. </p><p class=MsoNormal>> Toť fyzikální podstata, jak to řeší (čínská) praxe, nevím.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> Před hodně lety jsem kupoval v GM laserové moduly, které jsem </p><p class=MsoNormal>> převrtával na asi 3-4x větší výkon:-) Výsledkem byl paprsek cca </p><p class=MsoNormal>> obdélníkového průřezu. Širší rozměr se samozřejmě zvětšoval pomaleji </p><p class=MsoNormal>> než užší, takže se poměr stran v nějaké vzdálenosti prohodil. Celkově </p><p class=MsoNormal>> byl ale paprsek od nějaké vzdálenosti tenčí než původně, protože </p><p class=MsoNormal>> původní díra byla menší než užší rozměr vycházejícího svazku.</p></div></body></html>