<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Co se týče toho nasycení v článku, tak si myslím, že to je okamžitý výkon. Prostě všichni co si občas přitopí, mají zapnuto a tak už nemá co růst, jen to trvá déle. Další věc je, že velké mrazy nikdy netrvají moc dlouho a velká část topné spotřeby je z klasických domů s velkou tepelnou kapacitou. No a pak jsou lidé, co mají i v zimě celodenně otevřená okna. A i ti nakonec začnou zavírat:-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Co se radiátoru týče, tak tam je hlavně víc složitostí najednou:</p><p class=MsoNormal>1. Pokud jsou na nich regulační ventily, tak se může významná část změny výkonu realizovat změnou průtoku a výstupní teploty.</p><p class=MsoNormal>2. Proudění vzduchu: S rostoucí teplotou radiátoru a hlavně i jeho spodní části se zrychluje proudění vzduchu okolo.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">Vláďa Anděl</a><o:p></o:p></p></div><p><span style='font-family:"Times New Roman",serif'>Na Novinkách je článek o spotřebě energie v zimě.</span></p><p><a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mrazy-otestovaly-ceskou-elektrickou-sit-zazila-nejvyssi-spotrebu-za-31-let-142464">https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mrazy-otestovaly-ceskou-elektrickou-sit-zazila-nejvyssi-spotrebu-za-31-let-142464</a></p><p>Zaujaly mě tam dvě věci. Že v mrazech stoupla spotřeba o 3,5%, to mi přijde poměrně málo. Pak tam píšou, že spotřeba roste s každým stupněm o 0,5%, ale jen do -10, pak prý dojde k nasycení. </p><p>Co to je to nasycení? U přítelkyně jsme na podzim spustili TČ, topí do starých radiátotů. Nevěděl jsem, jestli si radiátory vystačí s nějakou rozumnou teplotou, aby to zvládlo i venkovních -15 stupňů. Tak jsem sledoval teploty - venkovní, vnitřní a teplotu vody. Když jsem o tom pak mluvil s člověkem z Gerotopu, říkal mi, že když mám při venkovních -5 st. radiátory 45 st, že při -15 to bude skoro stejné. Nevěřil jsem mu, ale teď když mrzne a bylo i -12, teplota radiátorů byla neustále pod 50 st. Většinou okolo 46 až 48. Při tom v obyváku je neustále 22. Jak je to možné? Je tam opravdu nějaká nelinearita?</p><p>Anděl </p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>