<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Ano, vodík a železo. Ten vodík ve variátoru zvyšuje závislost odporu na teplotě. Se železem vytváří vodivější hydrid a sycení vodíkem s teplotou klesá.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">Vláďa Anděl</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>V době elektronkové se dělaly nějaké stabilizátory proudu, bylo v tom </p><p class=MsoNormal>nějaké kovové vlákno (nebyl to wolfram, snad železo?) a prý to bylo ve </p><p class=MsoNormal>vodíku. Právě princip měl být v tom, že nárůst teploty a odporu vlivem </p><p class=MsoNormal>teploty vytvořil na voltampérovoé charakteristice docela dobře rovnou </p><p class=MsoNormal>část s konstantním proudem. Ale nic víc o tom nevím, třeba by někdo něco </p><p class=MsoNormal>věděl. Nejspíš ta troška vodíku, který je uvnitř, při rozbití nic </p><p class=MsoNormal>zásadního nezpůsobí.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Anděl</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dne 15.02.2021 v 11:11 Pavel Kadečka napsal(a):</p><p class=MsoNormal>> LED žárovka naplněná vodíkem? Když pominu bezpečnost při výrobě</p><p class=MsoNormal>> takových žárovek, představa, že vám vodík uteče do prostoru svítidla,</p><p class=MsoNormal>> vytvoří tam se vzduchem výbušnou směs a při rozsvícení to rozstřelí</p><p class=MsoNormal>> sklo po místnosti, no nic moc. Nebo zapálí barák :-/ I když by toho</p><p class=MsoNormal>> vodíku bylo málo.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> P.K.</p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> po 15. 2. 2021 v 9:58 odesílatel Vláďa Anděl</p><p class=MsoNormal>> <vaelektronik@vaelektronik.cz> napsal:</p><p class=MsoNormal>>> Dneska je v 10W žárovce kousek Al tišťáku s ledkama, to celé uzavřené v baňce a celá žárovka pokud možno v lustru v uzavřené kouličce - a taky to funguje. Sice u těch žárovek psali životnost 30000 hodin a někde jsem viděl i 20000 hodin, ale funguje to. A už vůbec nechápu, jak se chladí ledky ve filamentové žárovce. Kdyby ta baňka byla aspoň plněná tepelně vodivým vodíkem, ale prý je v tom normální vzduch. Ty teploty tam musejí být obrovské.</p></div></body></html>