<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Díky za podrobnosti (a taky p. Mrázovi).</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dobrý je, že se to dostane pod 1 %. Takže podle toho lze nabíjet Li-ionky. A taky obecně měřit s běžnými 1% odpory, aniž by to reference degradovala. Ale dost mě teda zaskočilo, že jí nelze použít přímo. To je fakt úchylárna, že snad i Arduino bledne závistí:-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Naopak třeba ATtiny416, který je v kitu, co ho teď dostaly děti u mě na kroužku (a nedávno tu vyvolal diskusi 8 vs 32), má int ref. dokonce s přepínáním 0,55, 1,1, 1,5, 2,5 a 4,3 V. Hodně používám 0,55 V, tím se dá použitelně měřit proud bez zesilovače. A má to i režim Auto, kdy je ref vypnutá a sama se zapíná když ji ADC, nebo DAC potřebuje. Ale kalibrační údaje jsou jen pro frekvence RC oscilátoru a interní teploměr. Takže ref má 3 %, kromě 1,1 V, kde jsou 2 %.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:konfera@efton.sk">Jan Waclawek</a><br><br><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>> Jaká je vlastnì tolerance tý VrefInt? </p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Mam tu otvoreny DS k 'L053, a tam sa pise</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>min.1.202 typ.1.224 max.1.242 V</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>v celom teplotnom rozsahu, t.j. zhruba 1.5%.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ako pan koleg Mrazik napisal, v ROM je pri fabrickom testovani kazdeho cipu</p><p class=MsoNormal>ulozena hodnota ADC zodpovedajuca VREFINT pri 3.0V a 30st.C, tato hodnota</p><p class=MsoNormal>je ekvivalentna chybe referencie +-5mV t.j. o nieco lepsie ako 0.5% (tolko</p><p class=MsoNormal>je teda hoden ten extra riadok v programe, ktory tuto hodnotu zoberie do</p><p class=MsoNormal>uvahy). Uvedene su aj charakterizovane teplotne a napatove koeficienty a</p><p class=MsoNormal>dlhodoba stabilita.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ono to nie je ziadny zazrak, ak sa to porovna so super-duper externymi</p><p class=MsoNormal>referenciami; na druhej strane si treba zobrat, ze toto je primarne lacny</p><p class=MsoNormal>digitalny svab, takze na to je tam vsetok ten analog podla mna velmi</p><p class=MsoNormal>slusne navrhnuty a naviac aj pomerne slusne charakterizovany, co nie je</p><p class=MsoNormal>uplne bezne u vsetkych vyrobcov.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>wek</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>_______________________________________________</p><p class=MsoNormal>HW-list mailing list - sponsored by www.HW.cz</p><p class=MsoNormal>Hw-list@list.hw.cz</p><p class=MsoNormal>http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>