<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
        {font-family:"Cambria Math";
        panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
        {font-family:Calibri;
        panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
        {margin:0cm;
        font-size:11.0pt;
        font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
        {mso-style-priority:99;
        color:blue;
        text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
        {mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
        {size:612.0pt 792.0pt;
        margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
        {page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Konkrétně AVRka mají výhodu, že mají silné výstupy a 5 V. Pokud to někdo nezkazí tak jako zde v tématu s Arduinem a motorem, není problém z AVR řídit MOSFET a to i třeba na pár desítek kHz.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Menší náročnost na návrh desky.</p><p class=MsoNormal>Žádné složitosti u generování hodin. Nerad bych vysvětloval dětem clock controller v STM32:-)</p><p class=MsoNormal>Další věc jsou dražší programovací prostředky na 32bity.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>A teda abych pravdu řek, na AVR jsem schopen jen podle koukání do „register description“ napsat prakticky všechno, na ARM zpravidla začnu od předgenerovaného projektu, kde je mnoho věcí, které všechny prozkoumat by zabralo moc času.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:mrazik@volny.cz">Miroslav Mraz</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>K tomu bych se připojil. Dokonce mi připadá, že jsou v mnohém ohledu i </p><p class=MsoNormal>jednodušší, mají (většinou) jednotný adresní prostor a i ty periferie, </p><p class=MsoNormal>pokud nevymýšlíte blbosti nebývají složitější než u 8-mi bitu. Daleko </p><p class=MsoNormal>lépe se v tom ladí. Jazyky typu C si opravdu s 8-bitovou architekturou z </p><p class=MsoNormal>principu moc nerozumí.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dne 04. 02. 21 v 21:37 Jaroslav Buchta napsal(a):</p><p class=MsoNormal>> Me jen vrta hlavou, proc dnes nepouzivat radeji alespon 32b </p><p class=MsoNormal>> architektury, ktere jsou radove vykonnejsi a levnejsi, se slusnou </p><p class=MsoNormal>> podporou a spoustou periferii vcetne podpory DMA a vyvojovym prostredim </p><p class=MsoNormal>> taky zdarma.</p></div></body></html>