<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Nejde o měřící a hlavní blesk, ten hlavní nastává v čase viditelně odděleném, tzn. zcela vpravo, pár metrů za koncem displeje:-) A ten starej externí blesk nic takového neumí.</p><p class=MsoNormal>Nakonec je to asi nějakej mě neznámej jev v 1PP75 (věděl by Wek, nebo jeho přeposílaný kolega, jakej?). Závisí na intenzitě. Zblízka je ta první špička oddělená, s rostoucí vzdáleností se přibližuje, až splyne.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Zatížená LEDka produkuje malinkej pulzík podobnej té první špičce, takže předpokládám, že to má blíž k realitě. V případě toho Casia musí i hlavní blesk trvat velmi krátce, protože jsem s tím jednu dobu často fotil makro za jízdy v MHD, rozlišení 4-20 µm/px a nikdy to není mázlý pohybem. Za to většina rozostřená, protože mezi ostřením a focením je prodleva.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Nezatížená pulz velmi protáhne. Je možné, že Váš blesk je silnější a udělal v ní navíc podobnej jev jako v tý fotodiodě, ale nezatížením obě části splynuly. Hlavní závěr je, že je dost pravděpodobně záblesk mnohem kratší. </p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:tomas.hamouz@divesoft.com">Tomáš Hamouz</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal style='margin-bottom:12.0pt'><span style='font-size:10.0pt;font-family:"Courier New"'>Nezatížená byla, šlo mi opravdu jen o pokusné zjištění délky záblesku.<br>Na těch vašich průbězích je vidět měřicí předblesk a potom plný záblesk. Já měřil stroboskop, takže předblesk chybí. <br><br>Tomáš<br><br></span><o:p></o:p></p><table class=MsoNormalTable border=0 cellpadding=0><tr><td width=3 style='width:2.25pt;background:blue;padding:.75pt .75pt .75pt .75pt'></td><td style='padding:.75pt .75pt .75pt .75pt'><p class=MsoNormal>Jestli ta LEDka byla jen tak, nezatížená, tak skutečnej průběh může bejt značně jinej:-)<br>Tipuju, že je stejnej jako mám v prvním řádku obrázků.<br><br>V druhém je ve skutečnosti stejnej, jen jsem si nevšim, že pokračování začíná o kus dál a přepnul na rychlejší. Pak jsem to dodatečně zjistil po zpracování obrázků a už se mi nechtělo znova půjčovat blesk, přendávat baterky, …<br><br>PH<br><br><b>Od: </b><a href="mailto:tomas.hamouz@divesoft.com">Tomáš Hamouz</a><br>Velmi edukativní, ale obráceným způsobem, je pomocí LEDky snímat průběh hoření klasického blesku. <br>Je krásně vidět zapálení, pokles jasu jak se vybíjí kondenzátor a nakonec dohořívání výboje.<br>Pokud se použije vícebarevná LED, lze sledovat i jak se mírně mění spektrum.<br><br>Ukázka v příloze, RG LED, který kanál byl který si už nepamatuju,<br>nenapadlo mě využít barev na osciloskopu.<br><br>S "bleskovou LED" jsem to nezkoušel<br><br>Tomáš<br><br><br><br>A ještě poznámka, fotoelektrický jev se velmi dobře demonstruje tak, že se LED připojí k multimetru a „narve“ přímo před „bleskovou“ LED v telefonu.<br>PH<br>Od: Pavel Hudecek<br>Ano všem:-)<br>Teplotní závislost, fotoelelktrický jev (tzn. hlavni poučení je, proč nepoužívat skleněné diody) a pak ještě EMC, že se v tom ozývá brum, který závisí na kvalitě zdroje a přiblížení různých vodivých věcí = antén.<br>Prostě prakticky všechny parazitní jevy, co si lze běžně pomyslet-)<br><br>Od: Jaromir Sukuba<br>Pokial je ta 4148 v sklenenom puzdre, tak ta frekvencia bude zavisla<br>aj od osvetlenia diod.<br>Ta teplotna zavislost u diod bude komplikovana tym, ze aj tie hradla<br>maju nejaky vstupny prud, ktoreho velkost (a polarita) sa meni s<br>napajacim napatim, teplotou a tym ako velmi skaredo na to pozries. A<br>moze byt uplne iny ked sa tam strci 4093 od ineho vyrobcu. A kedze je<br>to schmitt, tak aj jeho rozhodovacie urovne sa budu menit od teploty a<br>napajacieho napatia.<br>Nakolko okolo toho kondiku su obvody vysokej vstupnej impedancie, bude<br>frekvencia zavisiet jednak od povrchovych zvodov na suciastkach a<br>pripadne aj objemovych zvodov v plosnom spoji, ktore zavisia trebars<br>od vlhkosti a opat teploty. Na tejto vysokej vstupnej impedancii sa<br>bude dat pri troche stastia a dlhych privodoch indikovat<br>elektrostaticke pole (indikator vedeniav v stene) alebo pripadne aj<br>demodulovat nedaleky dlhovlnny vysielac, ak nieco take v danom mieste<br>este existuje.<br>Zapojenie je skratka indikator vsetkeho, kazdy den niecoho ineho.<br><br>ut 12. 1. 2021 o 18:35 František Burian <BuFran@seznam.cz> napísal(a):<br>> Řekl bych frekvencí pisku závislou na teplotě ?<br>> <br>> ---------- Původní e-mail ----------<br>> Od: Pavel Hudecek <edizon@seznam.cz><br>> Čím vším je obvod z přílohy edukativně zajímavý?<o:p></o:p></p></td></tr></table><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>