<html><head><title>Re: Elektro-edukativní kvíz</title>
<META http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8">
</head>
<body>
<span style=" font-family:'Courier New'; font-size: 10pt;">Nezatížená byla, šlo mi opravdu jen o pokusné zjištění délky záblesku.<br>
Na těch vašich průbězích je vidět měřicí předblesk a potom plný záblesk. Já měřil stroboskop, takže předblesk chybí. <br>
<br>
Tomáš<br>
<br>
<br>
</span><table>
<tr>
<td width=3 bgcolor= #0000ff><br>
</td>
<td><span style=" font-family:'calibri'; font-size: 11pt;">Jestli ta LEDka byla jen tak, nezatížená, tak skutečnej průběh může bejt značně jinej:-)<br>
Tipuju, že je stejnej jako mám v prvním řádku obrázků.<br>
<br>
V druhém je ve skutečnosti stejnej, jen jsem si nevšim, že pokračování začíná o kus dál a přepnul na rychlejší. Pak jsem to dodatečně zjistil po zpracování obrázků a už se mi nechtělo znova půjčovat blesk, přendávat baterky, …<br>
<br>
PH<br>
<br>
<b>Od: </b></span><a style=" font-family:'calibri'; font-size: 11pt;" href="mailto:tomas.hamouz@divesoft.com">Tomáš Hamouz</a><br>
<span style=" font-family:'calibri'; font-size: 11pt;">Velmi edukativní, ale obráceným způsobem, je pomocí LEDky snímat průběh hoření klasického blesku. <br>
Je krásně vidět zapálení, pokles jasu jak se vybíjí kondenzátor a nakonec dohořívání výboje.<br>
Pokud se použije vícebarevná LED, lze sledovat i jak se mírně mění spektrum.<br>
<br>
Ukázka v příloze, RG LED, který kanál byl který si už nepamatuju,<br>
nenapadlo mě využít barev na osciloskopu.<br>
<br>
S "bleskovou LED" jsem to nezkoušel<br>
<br>
Tomáš<br>
<br>
<br>
<br>
A ještě poznámka, fotoelektrický jev se velmi dobře demonstruje tak, že se LED připojí k multimetru a „narve“ přímo před „bleskovou“ LED v telefonu.<br>
PH<br>
Od: Pavel Hudecek<br>
Ano všem:-)<br>
Teplotní závislost, fotoelelktrický jev (tzn. hlavni poučení je, proč nepoužívat skleněné diody) a pak ještě EMC, že se v tom ozývá brum, který závisí na kvalitě zdroje a přiblížení různých vodivých věcí = antén.<br>
Prostě prakticky všechny parazitní jevy, co si lze běžně pomyslet-)<br>
<br>
Od: Jaromir Sukuba<br>
Pokial je ta 4148 v sklenenom puzdre, tak ta frekvencia bude zavisla<br>
aj od osvetlenia diod.<br>
Ta teplotna zavislost u diod bude komplikovana tym, ze aj tie hradla<br>
maju nejaky vstupny prud, ktoreho velkost (a polarita) sa meni s<br>
napajacim napatim, teplotou a tym ako velmi skaredo na to pozries. A<br>
moze byt uplne iny ked sa tam strci 4093 od ineho vyrobcu. A kedze je<br>
to schmitt, tak aj jeho rozhodovacie urovne sa budu menit od teploty a<br>
napajacieho napatia.<br>
Nakolko okolo toho kondiku su obvody vysokej vstupnej impedancie, bude<br>
frekvencia zavisiet jednak od povrchovych zvodov na suciastkach a<br>
pripadne aj objemovych zvodov v plosnom spoji, ktore zavisia trebars<br>
od vlhkosti a opat teploty. Na tejto vysokej vstupnej impedancii sa<br>
bude dat pri troche stastia a dlhych privodoch indikovat<br>
elektrostaticke pole (indikator vedeniav v stene) alebo pripadne aj<br>
demodulovat nedaleky dlhovlnny vysielac, ak nieco take v danom mieste<br>
este existuje.<br>
Zapojenie je skratka indikator vsetkeho, kazdy den niecoho ineho.<br>
<br>
ut 12. 1. 2021 o 18:35 František Burian <BuFran@seznam.cz> napísal(a):<br>
> Řekl bych frekvencí pisku závislou na teplotě ?<br>
> <br>
> ---------- Původní e-mail ----------<br>
> Od: Pavel Hudecek <edizon@seznam.cz><br>
> Čím vším je obvod z přílohy edukativně zajímavý?<br>
</td>
</tr>
</table>
</body></html>