<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72" style='word-wrap:break-word'><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Jestli ta LEDka byla jen tak, nezatížená, tak skutečnej průběh může bejt značně jinej:-)</p><p class=MsoNormal>Tipuju, že je stejnej jako mám v prvním řádku obrázků.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>V druhém je ve skutečnosti stejnej, jen jsem si nevšim, že pokračování začíná o kus dál a přepnul na rychlejší. Pak jsem to dodatečně zjistil po zpracování obrázků a už se mi nechtělo znova půjčovat blesk, přendávat baterky, …</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:tomas.hamouz@divesoft.com">Tomáš Hamouz</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>Velmi edukativní, ale obráceným způsobem, je pomocí LEDky snímat průběh hoření klasického blesku. </p><p class=MsoNormal>Je krásně vidět zapálení, pokles jasu jak se vybíjí kondenzátor a nakonec dohořívání výboje.</p><p class=MsoNormal>Pokud se použije vícebarevná LED, lze sledovat i jak se mírně mění spektrum.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ukázka v příloze, RG LED, který kanál byl který si už nepamatuju,</p><p class=MsoNormal>nenapadlo mě využít barev na osciloskopu.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>S "bleskovou LED" jsem to nezkoušel</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Tomáš</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>A ještě poznámka, fotoelektrický jev se velmi dobře demonstruje tak, že se LED připojí k multimetru a „narve“ přímo před „bleskovou“ LED v telefonu.</p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal>Od: Pavel Hudecek</p><p class=MsoNormal>Ano všem:-)</p><p class=MsoNormal>Teplotní závislost, fotoelelktrický jev (tzn. hlavni poučení je, proč nepoužívat skleněné diody) a pak ještě EMC, že se v tom ozývá brum, který závisí na kvalitě zdroje a přiblížení různých vodivých věcí = antén.</p><p class=MsoNormal>Prostě prakticky všechny parazitní jevy, co si lze běžně pomyslet-)</p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal>Od: Jaromir Sukuba</p><p class=MsoNormal>Pokial je ta 4148 v sklenenom puzdre, tak ta frekvencia bude zavisla</p><p class=MsoNormal>aj od osvetlenia diod.</p><p class=MsoNormal>Ta teplotna zavislost u diod bude komplikovana tym, ze aj tie hradla</p><p class=MsoNormal>maju nejaky vstupny prud, ktoreho velkost (a polarita) sa meni s</p><p class=MsoNormal>napajacim napatim, teplotou a tym ako velmi skaredo na to pozries. A</p><p class=MsoNormal>moze byt uplne iny ked sa tam strci 4093 od ineho vyrobcu. A kedze je</p><p class=MsoNormal>to schmitt, tak aj jeho rozhodovacie urovne sa budu menit od teploty a</p><p class=MsoNormal>napajacieho napatia.</p><p class=MsoNormal>Nakolko okolo toho kondiku su obvody vysokej vstupnej impedancie, bude</p><p class=MsoNormal>frekvencia zavisiet jednak od povrchovych zvodov na suciastkach a</p><p class=MsoNormal>pripadne aj objemovych zvodov v plosnom spoji, ktore zavisia trebars</p><p class=MsoNormal>od vlhkosti a opat teploty. Na tejto vysokej vstupnej impedancii sa</p><p class=MsoNormal>bude dat pri troche stastia a dlhych privodoch indikovat</p><p class=MsoNormal>elektrostaticke pole (indikator vedeniav v stene) alebo pripadne aj</p><p class=MsoNormal>demodulovat nedaleky dlhovlnny vysielac, ak nieco take v danom mieste</p><p class=MsoNormal>este existuje.</p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal>Zapojenie je skratka indikator vsetkeho, kazdy den niecoho ineho.</p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal>ut 12. 1. 2021 o 18:35 František Burian <BuFran@seznam.cz> napísal(a):</p><p class=MsoNormal>> Řekl bych frekvencí pisku závislou na teplotě ?</p><p class=MsoNormal>> </p><p class=MsoNormal>> ---------- Původní e-mail ----------</p><p class=MsoNormal>> Od: Pavel Hudecek <edizon@seznam.cz></p><p class=MsoNormal>> Čím vším je obvod z přílohy edukativně zajímavý?</p><p class=MsoNormal> </p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>