<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
        {font-family:"Cambria Math";
        panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
        {font-family:Calibri;
        panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
        {margin:0cm;
        font-size:11.0pt;
        font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
        {mso-style-priority:99;
        color:blue;
        text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
        {mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
        {size:612.0pt 792.0pt;
        margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
        {page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72"><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>No já chápu, že je to více zatěžující pro transformátory. Jenže zároveň je to normální činný výkon, který spotřebič normálně sežere, nic nepošle zpět. Takže když vezmu klacický</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>S = P + Q</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Tak pokud spotřebič celý S sežere, platí S = P a tedy Q = 0.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>A na druhou stranu, transformátor přenáší S a přenáší ho v každém okamžiku, takže pokud je koncentrován do kratší doby, tak je pro něj jakoby vyšší … o Q? … které se ale nevrací do elektrárny, takže je to pořád ňáký zmatený:-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Jinak teda ještě jsem našel diplomku o 3f usměrňovačích a tam jim při fázové regulaci vznikal opravdovej Q, tzn. proud přelejzal do doby, kdy je u opačné. Takže tam to bylo jasné.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>A taky ten opravdovej Q umí vyrobit L když je mezi usměrňovačem a C, což je zajímavej paradox, když se používá jako passive PFC:-) asi kompromis.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><b>Od: </b><a href="mailto:butan@centrum.cz">Lubor Otta</a><br>No k vyšším harmonickým.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>Společně s "jalovým" proudem na 50Hz to zatěžuje vedení, elektrárnu a <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>energie se také vrací, ale s frekvencí té harmonické.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>A vyšší harmonické mohou prolézat do dalších spotřebičů, zejména <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>točivých strojů (v každé domácnosti lednice), a zahřívat i ty, nejen vedení.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dne 17.11.2020 v 12:35 Pavel Hudecek napsal(a):<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>> Často se uvádí, že kombinace usměrňovač + C na výstupu odebírá jalový <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>> výkon. Když to vezmeme podle vzorce pro sin. výkon, tak ano, cos φ je <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>> menší než 1. Jenže jalový výkon je výkon, který spotřebič vytáhl <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>> z elektrárny, akumuloval ho a pak zas vrátil.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> . Takže tam žádné vracení výkonu nenastává.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> Jak to tedy je?</p></div></body></html>