<div dir="ltr">Já jsem před pár lety stavěl přijímač pro ROB ( rádiový orientační běh )<div>Zpočátku jsem laboroval s různými feritovými anténami a poměrně chaoticky zkoušel různé počty závitů, různé materiály</div><div>ve stylu co dům dal.</div><div>Lepšího výsledku jsem dosáhl až když jsem použil vzor z tohoto dokumentu:</div><div><a href="https://www.qsl.net/om3cug/rxrob80m/rx_rob_lnenijak.pdf">https://www.qsl.net/om3cug/rxrob80m/rx_rob_lnenijak.pdf</a><br></div><div>je tam na str. 17 výpočet takové antény, vč. vinutí.</div><div><br></div><div>A další chybu, kterou jsem udělal bylo zastínění feritky alobalem. Samozřejmě tak, aby nebyl závit nakrátko, byla tam mezera.</div><div>Tohle zastínění kvůli elektrické složce signálu vlastnosti antény silně degradovalo.</div><div>Další velké zlepšení citlivosti (zisku) antény blo to, že rezonanční obvod antény byl samostatně a signál byl navázaný dalším samostatným vinutím </div><div>( myslím že jen 2 závity ) Tahle věc velmi pomohla, nebyl zatlumený ten hlavní rezonanční obvod. </div><div>Feritka pak byla velmi ostrá, při měření na woobleru kdy TX šlo do další pomocné feritky jako vysílač a RX na vazební vinutí přijímací feritky to maximum bylo krásně vidět.</div><div>A další zlepšení bylo, když jsem cívku namotal "na výšku". Na anténu jsem uprostřed přilepil dvě čela z pertinaxu s mezerou 0,5mm a do té mezery pak namotal cívku.</div><div>Tohle uspořádání bylo opravdu vymazlené a vlastní přijímač chodil velmi dobře. </div><div>A stínění antény jsem pak udělal 5 cm hliníkovou trubkou vně antény. Trubka samozřejmě byla proříznutá kvůli závitu nakrátko.</div><div>Celý zisk trochu poklesl, ale pokles se dal eliminovat připojením kondenzátoru ( tuším 6n8) na konce rozříznuté trubky. Celé to stínění se pak nejspíš také dostalo do rezonance.</div></div><div id="DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2"><br> <table style="border-top:1px solid #d3d4de">
<tr>
<td style="width:55px;padding-top:18px"><a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank"><img src="https://ipmcdn.avast.com/images/icons/icon-envelope-tick-round-orange-animated-no-repeat-v1.gif" alt="" width="46" height="29" style="width: 46px; height: 29px;"></a></td>
<td style="width:470px;padding-top:17px;color:#41424e;font-size:13px;font-family:Arial,Helvetica,sans-serif;line-height:18px">Bez virů. <a href="https://www.avast.com/sig-email?utm_medium=email&utm_source=link&utm_campaign=sig-email&utm_content=webmail" target="_blank" style="color:#4453ea">www.avast.com</a> </td>
</tr>
</table>
<a href="#DAB4FAD8-2DD7-40BB-A1B8-4E2AA1F9FDF2" width="1" height="1"></a></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">so 24. 10. 2020 v 20:39 odesílatel Vláďa Anděl <<a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz">vaelektronik@vaelektronik.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">Moc hezké. Jen nevím, ten materiál N87 není na tohle příliš <br>
nízkofrekvenční? Koukal jsem na porovnání materálů <br>
<a href="http://www.ferity.cz/materialy/cross_ref_list.pdf" rel="noreferrer" target="_blank">http://www.ferity.cz/materialy/cross_ref_list.pdf</a><br>
N67 je jako prameťácká H24 a předpokládám, že N87 má ještě vyšší <br>
permeabilitu. Ono snad ani není na závadu ta vysoká permeabilita, ale <br>
tyhle materiály mají obvykle i vyšší vodivost a ta to pak zatlumí. <br>
Pramet dělal feritky z hmoty H7 a aby se ztráty vířivými proudy omezily, <br>
feritka měla hodně hluboké drážky. Ale tyhle feritky se používaly na <br>
středních vlnách, na VLF předpokládám, že by to chodilo dobře i bez těch <br>
drážek. Ostatně na <a href="http://www.ferity.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.ferity.cz</a> jsem koupil tyčky H11 bez drážek a na <br>
DCF chodí dobře.<br>
<br>
Ohledně vinutí - když jsem začínal vyrábět DCF přijímače, měřil jsem <br>
závislost Q na průměru drátu (v příloze). Je to teda měřené na feritce <br>
160x10 mm, v těchto rozměrech bude asi všechno jinak... Zajímavé je, že <br>
od určitého průměru drátu zase Q klesá. Moje vysvětlení (a vůbec nevím, <br>
jestli je správné), že mg. pole prochází nejen jádrem, ale i vodičem na <br>
něm navinutým a že v tom tlustém drátu jsou při větším průměru větší <br>
ztráty vířivými proudy? Pokud drát nahradím lankem i s celkově vyšším <br>
průřezem, Q s průřezem roste.<br>
<br>
Zajímavé by bylo feritku zkusit nějak zoptimalizovat, změnit poměr délky <br>
a průřezu. Třeba to ještě vylepšíte :-)<br>
<br>
Anděl<br>
<br>
<br>
Dne 24.10.2020 v 18:20 Daniel Valuch napsal(a):<br>
> ... a zrazu som mal na stole jadrovy reaktor Chicago Pile-1 :-)<br>
><br>
> <a href="http://cern.ch/dvaluch/temp/FerriteAntena/" rel="noreferrer" target="_blank">http://cern.ch/dvaluch/temp/FerriteAntena/</a><br>
><br>
> Vcera doslo 32 kilo feritu, tak som ca chcel v ramci vikendoveho <br>
> samostudia pohrat s feritovou antenou. Musim povedat, ze ma celkom <br>
> prekvapilo kolko magnetickeho bordelu je vo vzduchu. Cievku som <br>
> naladil na DCF a MSF. DCF hra celkom pekne, ale to MSF ani tuk. Uplne <br>
> vobec nic... Som sa celkom tesil, ze by som vyskusal cislicovu <br>
> filtraciu signalu, ale nie je co :-)<br>
><br>
> b.<br>
><br>
><br>
> _______________________________________________<br>
> HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
> <a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
> <a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
<br>
<br>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div>