<div dir="ltr">V době asi před 30 lety se hojně stavěly výkonové posilovače pro krátké vlny do 30MHz z dostupných elektronek - vojenských pentod GU50. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/GU-50">https://en.wikipedia.org/wiki/GU-50</a><div>Bylo jich dost, tenkrát to byly dostupné ve větším množství...dostal jsem jich celou bednu za bednu piva. Včetně vyřazených zesilovačů PZ-589 kvůli soklům.<br><div>V původním zapojení byly 4 kousky paralelně a to ještě použité jako triody. Prostě se všechny mřížky spojily a rázem byla z pentody trioda :-) </div><div>Pamatuji si , jak mi učitel na SPŠE jednou říkal, že je to nesmysl, nicméně to (nejen mě) fungovalo. </div><div>Já tam tenkrát měl paralalně 5x GU50 a tím, jak byla již velká kapacita anody už mi to nejelo nad 21MHz, směrem k vyšším f padal výkon. </div><div>Ale při 1300V anody mi to dávalo 700-900W při 80-100W buzení od 3,5 do cca 18MHz. Elektronky byly přetěžované - občas u některé z nich odkápla do červena rozpálená anoda.</div><div>Pak to uvnitř prásklo a odpařila se anodová pojistka.</div><div><br></div><div><a href="http://ok1amf.nagano.cz/konstrukce/PA4xGU50/PA_4xGU50.htm">http://ok1amf.nagano.cz/konstrukce/PA4xGU50/PA_4xGU50.htm</a><br></div><div><a href="http://www.ok3rm.cz/?q=node/254">http://www.ok3rm.cz/?q=node/254</a><br></div><div><a href="http://om6bb.bab.sk/files/Koncove%20stupne/KClanky/PA%20s%20elektronkou0001.pdf">http://om6bb.bab.sk/files/Koncove%20stupne/KClanky/PA%20s%20elektronkou0001.pdf</a><br></div><div><br></div></div><div>Jinak s tím i v současnosti páchají i NF PA : <a href="http://k15.kreteni.cz/gu50.php">http://k15.kreteni.cz/gu50.php</a> </div><div><br></div></div><br><div class="gmail_quote"><div dir="ltr" class="gmail_attr">po 7. 9. 2020 v 22:37 odesílatel Petr Zapadlo <<a href="mailto:zapik@email.cz">zapik@email.cz</a>> napsal:<br></div><blockquote class="gmail_quote" style="margin:0px 0px 0px 0.8ex;border-left:1px solid rgb(204,204,204);padding-left:1ex">
<div>
<p>Děkuji za perfektní popis - konečně jsem pochopil tu oblast
záporného odporu u tetrod proč to vlastně nastává. <br>
</p>
<p>Ještě k tomu doplňující dotaz, problém částečně řeší svazková
tetroda - varianta kdy má G2 tvar který je přesně v zákrytu s G1.
Chápu, že na minimalizaci kapacity G1-A to stačí, ale jak to
odstraní tu problematickou oblast?</p>
<p>Petr<br>
</p>
<div>Dne 07. 09. 20 v 22:05 balu napsal(a):<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<p>Ahoj,</p>
<p>zacneme triodou, co je najjednoduchsia konfiguracia. Ma katodu,
ktora emituje elektrony, anodu, ktora je voci katode kladna a
mriezku. Anodovy prud je dany tym, kolko dokaze katoda emitovat,
napatim na riadiacej mriezke a velkostou napatia na anode.
Volt-amperova charakteristika je na nasledujucom nacrtku:<br>
</p>
<p><img src="cid:1746a6c4c5cae91be5b1" alt=""></p>
<p>Cierne su charakteristiky, modra je zatazova ciara (maximalny
prud a nulove napatie, nulovy prud a maximalne napatie),
cervenou je oznacene kde sa moze nachadzat pracovny bod. Ak je
trioda zapojena napriklad ako zosilnovac s rezistorom v anode,
anodove napatie klesa s pretekajucim prudom koli ubytku na
anodovom rezistore. Nizsie napatie na anode obmedzuje maximalny
prud triodou, cim sa znacne zmensuje priestor kde moze pracovat.
Prejavuje sa to ako nizky zisk a nizky maximalny prud. <br>
</p>
<p>Dalsi problem triody je vazobna kapacita medzi anodou a
mriezkou, ktora znizuje zisk s rastucou frekvenciou. Obdoba
Mullerovej kapacity u tranzistorov. Exisuje mnozstvo roznych
spatnovazobnych technik, ktore sa to pokusaju kompenzovat. Uz si
asi pocul termin neutralizacia. Do gridu sa privadza signal v
protifaze, ktory by mal trochu obmedzit tento efekt. Ina metoda
potlacenia tohoto efektu je kaskodove zapojenie. Vo vykonovych
aplikaciach sa triody koli nizkemu zisku a sirke pasma pouzivaju
pomerne zriedkavo.<br>
</p>
<p>Problem s premenlivym napatim na anode a poklesom maximalneho
prudu sa da obist tak, ze sa medzi riadiacu mriezku a anodu
vlozi dalsia, takzvana tieniaca mriezka. Tato je pripojena na
kladny potencial voci katode, ale nizsi ako je kludove napatie
anody. U nasich elektroniek RS2048 v LHC je anodove napatie
12kV, predpatie riadiacej mriezky Ug1 -120V a napatie tieniacej
mriezky Ug2 medzi 900 a 1000V. <br>
</p>
<p>Tieniaca mriezka zabezpeci konstantny gradient medzi katodou,
riadiacou mriezkou a tieniacou mriezkou, co vyrazne zmeni volt
amperove charakteristiky</p>
<p><img src="cid:1746a6c4c5d1bf98c502" alt=""></p>
<p>Zacinaju sa podobat na charakteristiky mosfetu, jzacinaju v
nule a je tam saturacia anodoveho prudu ako funkcia napatia
riadiacej mriezky a len malo funkcia napatia anody. Cierne su
aktualne charakteristiky, sedive je ako vyzera mosfet. Znova
modra je zatazova ciara, cervena kde sa moze pohybovat pracovny
bod. Rozsah je ovela vacsi ako u tetrody, rovnako sa daju
dosiahnut vyssie prudy a vyssi zisk. Tieniaca mriezka na
konstantnom potenciale tiez zmensuje vazobnu kapacitu medzi
riadiacou mriezkou a anodou, co minimalizuje neziaducu spatnu
vazbu a nenici zisk na vysokych frekvenciach. <br>
</p>
<p>Anoda pri dopade pracovneho zvazku elektronov emituje
sekundarne elektrony, ktore vylietaju naspat ku tieniacej
mriezke. Ak je potencial anody vyssi ako tieniacej mriezky,
charakteristiky su pekne "mosfetove" (seda). Ak je ale potencial
anody nizsi ako potencial tieniacej mriezky, anodovy prud klesa
so zvysujucim sa anodovym napatim a v charakteristike sa vytvori
oblast negativneho odporu - cierne ciary nalavo od Vg2. Kolega
vravel, ze sa to dokonca pouzivalo na tetrodove oscilatory.<br>
</p>
<p>Problem so sekundarnymi elektronmi vytvarajucimi divne
charakteristyky a oblast negativneho odporu sa da vyriesit
vlozenim dalsej mriezky medzi tieniacu mriezku a anodu -
suppressor grid. Toto uz nie je klasicka jemna riadiaca mriezka,
ale naozaj hrubozrnna mreza. Je pripojena na potencial katody.
Jej ulohou je pozbierat vsetky sekundarne elektrony a co
najmenej absorbovat prud od katody. Charakteristiky sa uplne
narovnaju a dostaneme tie mosfetove bez oblasti negativneho
odporu (sediva).<br>
</p>
<p>Nezaclanat a zaroven pozbierat nie je uplne jednoduche a prudy
touto potlacacou mriezkou su pomerne vysoke, co sposobuje vysoky
stratovy vykon. Preto sa v nizkovykonovych obvodoch pouzivaju
pentody s troma mriezkami. U vysokovykonovych obchodov, ako su
vysielace by bola vykonova strata na tejto mriezke velmi vysoka,
co je nerealizovatelne. Preto nie su pentody na tieto aplikacie
vhodne a pouzivaju sa tetrody.</p>
<p>Takze tolko :-)</p>
<p>b.</p>
<p><br>
</p>
<p><br>
</p>
<div>On 07/09/2020 12:59, Pavel Hudecek
wrote:<br>
</div>
<blockquote type="cite">
<div>
<p class="MsoNormal">Dobrý den všem,</p>
<p class="MsoNormal"><u></u> <u></u></p>
<p class="MsoNormal">proč se v přijímačích hojně používaly
pentody a nepoužívaly tetrody a ve vysílačích naopak?</p>
<p class="MsoNormal"><u></u> <u></u></p>
<p class="MsoNormal">Díky,</p>
</div>
</blockquote>
<blockquote type="cite">
<div>
<p class="MsoNormal">PH</p>
<p class="MsoNormal"><u></u> <u></u></p>
</div>
<br>
</blockquote>
<br>
<fieldset></fieldset>
<pre>_______________________________________________
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" target="_blank">www.HW.cz</a>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a>
</pre>
</blockquote>
</div>
_______________________________________________<br>
HW-list mailing list - sponsored by <a href="http://www.HW.cz" rel="noreferrer" target="_blank">www.HW.cz</a><br>
<a href="mailto:Hw-list@list.hw.cz" target="_blank">Hw-list@list.hw.cz</a><br>
<a href="http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list" rel="noreferrer" target="_blank">http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list</a><br>
</blockquote></div>