<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72"><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Podstata fungování těchto řad je mi samozřejmě dávno jasná. Ale jasné mi není, čemu by vadilo, kdyby pár hodnot bylo nepatrně ujetých na celá čísla. Obzvlášť pak u takových, kde je použití hodně časté, např. kvůli velmi rozšířené hodnotě impedance vedení. Ale samozřejmě přesná celá čísla se hlavně hodí do měřících přístrojů.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>K těm impedancím ještě opačná otázka: V DS od Eth Phy zpravidla požadují 49R9. Když na GbE použiju běžnějších 51, nebo 47, stane se něco, co by reálně ovlivnilo kvalitu spojení?</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>A k těm Phy ještě 2. otázka: Prakticky všechny mají nějaký R na nastavení U nebo I a vždycky má nějakou úchylnou hodnotu z vyšších řad. Je skutečně tak důležité aby byla přesně taková, nebo proč to tak je?</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:konfera@efton.sk">Jan Waclawek</a><br><br><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>Na realne otazky neviem odpovedat, ale na tuto ano:</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>> Taky by mě zajímalo, proč vlastně autor standardu udělal 4,99 a ne 5,00.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>No lebo je to z exponencialneho radu, nie nejakeho "praktickeho". Konkretne</p><p class=MsoNormal>4.99 sa objavi prvykrat v rade E96, kde medzi jednotlivymi clenmi radu ma</p><p class=MsoNormal>byt pomer 10^1/96=1.024 (t.j. odpory s toleranciou +-1% pokryvaju cely</p><p class=MsoNormal>rozsah, 1.024*0.99=1.01 - aj ked to nie je uplne presne lebo to je 1.013</p><p class=MsoNormal>takze tam taka mala medzierka je, ale to je pre prakticke ucely</p><p class=MsoNormal>irelevantne, aj tak sa hodnoty zaokruhluju na dve desatiny... nechce sa mi</p><p class=MsoNormal>ratat, aky to ma dopad na "pokrytie", aj tak je to nedolezity parameter).</p><p class=MsoNormal>Ten 4.99 je konkretne 67. prvok v rade, 10^67/96=4.98789, na dve desatinne</p><p class=MsoNormal>zaokruhlene to je 4.99.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Podobne 10^46/96=3.01416 a 10^58/96=4.01945</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>