<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72"><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Na jednom konci je dělič R12/R13, na druhém napětí z 8b DAC (+nějaké offsety OZ na obou koncích). Tzn. nějaké napětí tam je, protože se to nemůže přesně trefit, ale budou to max desítky mV. No a mojí měřící metodě je DC napětí ukradené (změří, udělá hranu, změří, <b>odečte</b>).</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dá se říct, že ty kondíky tam jsou pro psychologickou pohodu zadavatele:-) On má totiž zkušenosti s rychlou destrukcí elektrod při použití 555+Arduino, kde je měřící napětí na úrovni rozkmitu v rámci funkce 555. Oni to v rámci „šetření“ elektrod vypínají, jenže zablokovaná 555 vede v podstatě k DC napětí a to zas může generovat bludné proudy, když má zdroj uzemněný GND a voda je třeba v plechový či betonový kádi. S kondíkama jim to jakžtakž chodilo.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Moje verze tohle eliminuje galvanickým oddělením, pracovní napětí je 0,5 Vac a DC je kromě doby od zapnutí do náběhu programu v těch na začátku popsaných pidi mezích, tedy bez šance překonat elektrochemické potenciály.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Celý měřící cyklus pak vypadá tak, že se zapne generování AC 1 kHz, počká se 100 ms, pak se sekundu měří na všech hranách a nakonec se vypne AC. Pokusně jsem zjistil, že těch 100 ms na případné přechodové děje vlastně není potřeba, jak to kmitání jede 128 +/-konst a předtím tam bylo 128, tak hned první cyklus vypadá úplně stejně jako poslední. A to při konduktivitě od 0,1 (většina rostlin neroste, ryby můžou dostat osmotickej šok) až do 5 (většina rostlin i ryb chcípne).</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:balu@k-net.fr">Daniel Valuch</a><o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>Som z toho teraz akýsi zmätený. Ak je cielom pouzitia kondenzatorov zamedzit priechod DC elektrodami, ako pises v predchadzajucom maile, tak tam nejaka DC zlozka bude nie? Inak by si nemusel pouzit tie kondenzatory. Ci sa mylim? Ak bude kondenzator nejak polarizovany, bude zrejme vidiet aj prispevok od tej absobcie, co sa moze prejavit ako offset.<o:p></o:p></p></div><div><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div><div><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div><div><p class=MsoNormal>On 10/04/2020 13:16, Pavel Hudecek wrote:<o:p></o:p></p></div><blockquote style='margin-top:5.0pt;margin-bottom:5.0pt'><p class=MsoNormal>Domnívám se, že když je na kondíku cca nulové DC napětí, je to napájeno AC 0,5 V a v sérii je R od 2k výše (2k+Rx), je to ten případ „mozu pouzit aj inde, ale VEEELMI opatrne“.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>Ale možná se tím vysvětluje, co měl p. Kubáč na mysli: Když je tam před začátkem nesymetrický přechodový děj, což uvedený typ oscilátoru dělá, C se nevybije hned a může tedy nějakou dobu škodit, pokud je měřící metoda citlivá na přítomnost DC, což je zrovna i případ zapojení tam prezentovaného, obsahuje usměrňovač. Moje naopak měří jen výšku hran, tak je to jedno. Navíc DC přechodové děje skončily dávno před měřením, při zapnutí zařízení. Počítá se s provozem v řádu půl roku až několik let nepřetržitě.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>PH<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><div style='border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal><b>Od: </b><a href="mailto:konfera@efton.sk">Jan Waclawek</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>Treba si do hlavy vtlct jednu zasadu: vacsie (Xxx/Yyy) keramicke<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>kondenzatory sa pouzivaju LEN a LEN ako filtracia napajania. Mensie (C0G)<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>sa mozu pouzit aj inde, ale VEEELMI opatrne.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>Jednak je ten piezoelektricky jav, co spomenul pan kolega Libor, a je<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>mimoriadne nechutne v audiu ale aj v meracich aplikaciach; no a potom je<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>ta dielektricka absorpcia. Ta zavisi od vyrobcu a konkretnych materialov a<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>postupov, a fyzikalnou pricinou je, ze sa na rozhrani dielektrika a kovu<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>kontaktov vytvaraju stavy hlboko v zakazanom pasme toho dielektrika, v<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>ktorych sa zachytavaju nosice nabojov a tie sa odtial dostavaju len velmi<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>pomaly (tak trocha je to ten isty efekt ako co je podstata EEPROM/FLASH<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>pamati).<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>Casova konstanta je v rade od jednotiek sekund do jednotiek hodin (!).<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>Mozete si to vyskusat: vezmite taky 10uF keramicky kondik, nechajte ho<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>pripojeny na napatie blizke nominalnemu niekolko hodin, potom ho odpojte,<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>vyskratujte na par sekund, a potom merajte napatie. Je to celkom zabavny a<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>poucny experiment.<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal> <o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>V jednom clanku, co som na tuto temu cital<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>(<a href="https://nepp.nasa.gov/files/25847/2013-Taverovsky-paper-NEPPweb-MLCCsVabs-n264.pdf">https://nepp.nasa.gov/files/25847/2013-Taverovsky-paper-NEPPweb-MLCCsVabs-n264.pdf</a><o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>), sa pise, citujem (Ct je celkova kapacita do ktorej sa v modeli uklada<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>ten absorbovany naboj):<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>On average, Ct value is approximately 25% to 30% of the nominal value for<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>most tested X7R capacitors. However, for COG capacitors the value of<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal>absorption capacitance is much less (see Figure 7.3.b) and comprises ~ 3%<o:p></o:p></p><p class=MsoNormal style='margin-right:36.0pt'>of C0.<o:p></o:p></p></blockquote></div></body></html>