<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72"><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Tak původně byl požadavek na použití interního ADC v MCU, proto jsem možnosti omezil na to co obvykle mají MCU.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>No a že rozsah není do 330M, ale 330k je dost důležitá informace, zásadně měnící situaci:-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Samozřejmě, když se vezme vhodný ADC, navíc vybavený pro měření R, je to podstatně jednodušší. A optimální postup je pak popsán v AN od konkrétního ADC.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Na druhou stranu, to „vybavení pro měření R“ se dost často omezuje na měření přibližné teploty tenzometru termistorem a primární, přesné, je až to měření rozvážení tenzometrického můstku (např. AD7794), takže nakonec zas skončíme u věcí jako proudový zdroj vs dělič a zas bych hlasoval pro dělič, protože proudovej zdroj považuju za další možný zdroj komplikací se zanedbatelnou přidanou hodnotou.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Takže bude možná lepší rovnou hledat ADC s dobrými parametry pro daný účel, tedy hlavně malý Ibias, malý, nebo stabilní offset a vysoká linearita.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Pak už zbývá dát Rref shodný s Rt v místě největší požadované přesnosti a ověřit přesnost na koncích rozsahu. Pokud nebude stačit, uděláme přepínání.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:konfera@efton.sk">Jan Waclawek</a><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>[preposielam]</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>odpovede v texte.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> Použití timeru není vyhnutí se µA, ale zvětšení dyn. rozsahu, protože 12b je na 180R-330M trochu málo, i když zrovna metoda s děličem tomu trochu pomůže, neboť se rozlišení plynule komprimuje směrem od středu.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ano, ale mozes pouzit niektory z tych 24bitovych ADC s</p><p class=MsoNormal>programovatelnym zosilenim, takze s timerom sme aspon naoko</p><p class=MsoNormal>porovnatelny...</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>> Tzn. pokud to má umět těch 330M, musí se použít komparátor odpovídajících parametrů. A stejně bych ten RC obvod nepovažoval za exaktní ohmmetr (hlavně kvůli protichůdným požadavkům na „odpovídající parametry“ komparátoru), přistupoval bych k němu jen jako ke zdroji jakýchsi dat, ze kterých se dá dostat naměřená teplota. Bohužel ne přímočarým způsobem t=f(R), kde f se dá exaktně zjistit podle DS termistoru, ale t=f(T), kde T je naměřený čas a f se zjistí na základě kalibrační procedury s dostatečným počtem bodů.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ano prave som si uvedomil, ze 330M a M330... Ano to je ten chybajuci</p><p class=MsoNormal>kruzok elektrotechniky... Ale uvaha ostava stale rovnaka aj pre tych</p><p class=MsoNormal>M330. A prepocet teploty, tomu som sa chcel zamerne vyhnut, pretoze to</p><p class=MsoNormal>je problematika sama o sebe ale treba k nemu principialnu schemu</p><p class=MsoNormal>merania. To, ze robis t=f( g(tau) ), je uz len taky matematicky bonus</p><p class=MsoNormal>pre sikovnych skolacikov...</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>>Hlavní závěr je, že než někam dávat termistor 180R-330M, dám tam PT1000 a ušetřím si spoustu starostí. A pokud chci ušetřit peníze, dám tam obyčejnej termistor, kterej se dá změřit obyčejnými prostředky.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>No pomylil som si pocet digitov, ale ubezpecim Ta, ze aj 180R-M330 je</p><p class=MsoNormal>ten najobycajnejsi termistor od Vishay. Ale inak, myslim, ze sme sa tu</p><p class=MsoNormal>teraz zacali hrat na profesionalov a nepriamo kritizujeme ucitelov. :)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>>Co se týče detekce poškození termistoru, nebo OZ, tak to bych nechal na pracovníkovi servisu:-)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Ked sa uz hrame na tych profesionalov, tak kazde dobre profesionalne</p><p class=MsoNormal>zariadenie ma service-mode... Aspon podla mna.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>>>Vzhledem k obvyklému použití termistorů bych ostatně nepředpokládal, že změna parametrů bude sama o sobě. Naopak to bude marginální drobnost k primární závadě, při které hořela baterka, nebo se tavily lopatky větráku.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Vies, sranda je vtedy, ked sa parametre zmenia bez sucasnej zmeny</p><p class=MsoNormal>vsetkych ostatnych a termistor strati napr. tu spomenutu dynamiku. A</p><p class=MsoNormal>zacne smrdiet a je divny na dotyk, myslim, ze to bude nejaky spray...</p><p class=MsoNormal>Ale to su uz snad tie dvere na inom poschodi. :(</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>