<html xmlns:o="urn:schemas-microsoft-com:office:office" xmlns:w="urn:schemas-microsoft-com:office:word" xmlns:m="http://schemas.microsoft.com/office/2004/12/omml" xmlns="http://www.w3.org/TR/REC-html40"><head><meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=utf-8"><meta name=Generator content="Microsoft Word 15 (filtered medium)"><style><!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri",sans-serif;}
a:link, span.MsoHyperlink
{mso-style-priority:99;
color:blue;
text-decoration:underline;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
--></style></head><body lang=CS link=blue vlink="#954F72"><div class=WordSection1><p class=MsoNormal>Taktak, praxe… Já jsem si kdysi, nemaje patřičné konstanty, naměřil tabulku asi 20 dvojic teplota vs 1024*Rx/Rn mezi -25 až +150 °C pro svůj oblíbený termistor z Ali a program pak změřené hodnoty najde na úsečce mezi patřičnými body tabulky. A to dodnes používám všude:)</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>PH</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><div style='mso-element:para-border-div;border:none;border-top:solid #E1E1E1 1.0pt;padding:3.0pt 0cm 0cm 0cm'><p class=MsoNormal style='border:none;padding:0cm'><b>Od: </b><a href="mailto:mrazik@volny.cz">Miroslav Mraz</a><br><br><o:p></o:p></p></div><p class=MsoNormal>Ono v praxi to budete stejně dělat úplně jinak. Závislost kde vystupuje </p><p class=MsoNormal>inverzní teplota a ještě k tomu v exponentu a v různých mocninách se </p><p class=MsoNormal>fakt bude blbě počítat. Takže to budete prokládat nejlépe polynomem </p><p class=MsoNormal>N-tého řádu v nějakém intervalu. To se dá udělat i z naměřených dat, </p><p class=MsoNormal>jsou na to knihovny, které určí koeficienty polynomu jako nejlepší </p><p class=MsoNormal>aproximaci podle zadaných kritérií. Pro termistor bude vycházet řád </p><p class=MsoNormal>polynomu pro nějakou rozumnou přesnost dost velký, takže sáhnete raději </p><p class=MsoNormal>po platinovém čidle a tam už patrně budete mít koeficienty polynomu </p><p class=MsoNormal>přímo v datasheetu, takže se s tím nemusíte moc mazat.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Mrazík</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p><p class=MsoNormal>Dne 17. 01. 20 v 14:25 Jan Waclawek napsal(a):</p><p class=MsoNormal>> Povodny clanok Steinharta a Harta je za $$ ale da sa rychlo guglenim</p><p class=MsoNormal>> zistit, ze vo vseobecnosti navrhli korekciu tej linearizacie nekonecnym</p><p class=MsoNormal>> polynomom, ale v praxi sa berie len niekolko clenov z neho. Ten</p><p class=MsoNormal>> kvadraticky clen je napriklad spomenuty priamo v tom clanku z wikipedie</p><p class=MsoNormal>> ktory citujete :)</p><p class=MsoNormal>> </p><p class=MsoNormal>> Ten polynom sa da vymysliet vselijako - ako som pisal a ako aj Vy pisete,</p><p class=MsoNormal>> aj sa v praxi pouziva vselijaky, nielen ten Steinhart/Hart, proste sa</p><p class=MsoNormal>> vycucia z prsta akykolvek, ktory pomerne dobre sadne na danu krivku danou</p><p class=MsoNormal>> technologiou vyrobeneho termistora - ako vravim, jednoducho je to preto,</p><p class=MsoNormal>> lebo tie vztahy nie su fyzikalne podlozene, je to len interpolacia</p><p class=MsoNormal>> nameranej krivky pre termistor vyrobeny nejakou konkretnou technologiou.</p><p class=MsoNormal>> Tipujem, ze dominantny jav je zmena pravdepodobnosti generovania</p><p class=MsoNormal>> elektron-dieroveho paru (t.j. pravdepodobnosti prechodu elektronu z</p><p class=MsoNormal>> valencneho do vodivostneho pasma) teplotou, a z toho asi bude vyplyvat ta</p><p class=MsoNormal>> zakladna "prevratena exponenciala" ktora je aj v tom zadani, ale nejdem</p><p class=MsoNormal>> vyhrabavat poznamky z VS aby som si nasiel presne vzorec. Lenze uz aj u</p><p class=MsoNormal>> intrinzickeho polovodica (t.j. bez elektricky aktivnych primesi) je druhy</p><p class=MsoNormal>> konkurencny jav rozptyl nosicov na tepelnych kmitoch mriezky (ktory ma</p><p class=MsoNormal>> kladny teplotny koeficient); dalej pasmovy diagram sa teplotou tiez meni,</p><p class=MsoNormal>> lebo sa menia eeee uz si nepamatam pri akych teplotach ako. A to sme este</p><p class=MsoNormal>> nezacali skumat vplyv primesi, ktory je dramaticky. A to sa bavime</p><p class=MsoNormal>> monokrystalickom polovodici a jeho neohranicenom objeme, bez kontaktov a</p><p class=MsoNormal>> povrchov atd.; pricom ten termistor je sintrovany zlepenec praskov z</p><p class=MsoNormal>> oxodov kovov, co su sice v principe polovodice, ale rozhodne nie</p><p class=MsoNormal>> intrinzicke (t.j. bez primesi) a rozhodne vsetko mozne len nie</p><p class=MsoNormal>> monokrystaly a rozhodne nie s dokonalymi povrchmi a kontaktami...</p><p class=MsoNormal>> </p><p class=MsoNormal>>> Problematický mi připadá bod c) - Vhodnou voľbou premenných veličín x, y</p><p class=MsoNormal>> </p><p class=MsoNormal>> To je uplne bezne u skolskych uloh, ze je zadanie nepochopitelne, lebo</p><p class=MsoNormal>> zadavatel vychadza z niecoho co sa "bezne uci" (castokrat to, co prave on</p><p class=MsoNormal>> bezne uci, cim sa to stane nepochopitelne este aj tym detom co to maju</p><p class=MsoNormal>> riesit). Na Slovensku je napriklad relativne bezne, ze na testy typu</p><p class=MsoNormal>> maturity, testovanie 9 aka monitor apod., ktore vypracovava cele stado</p><p class=MsoNormal>> ludi v Narodnom ustave certifikovanych merani https://www.nucem.sk/ (kto</p><p class=MsoNormal>> by povedal ze to suvisi so skolstvom?) sa ozyvaju *ucitelia*, ze v nich</p><p class=MsoNormal>> boli ulohy zadane nepochopitelnym sposobom ci ulohy ktore sa daju</p><p class=MsoNormal>> interpretovat roznymi sposobmi.</p><p class=MsoNormal>> </p><p class=MsoNormal>> Asi by to malo zadanie zniet nejako tak ze "navrhnite vhodnu substituciu y</p><p class=MsoNormal>> = f(T) x = g(R), taku, aby medzi y a x bol linearny vztah, aby sa</p><p class=MsoNormal>> interpolacia meranych velicin spravit aj pravitkom na milimetrovom papieri</p><p class=MsoNormal>> a z toho sa da urcit E.</p><p class=MsoNormal><o:p> </o:p></p></div></body></html>