<HTML><HEAD></HEAD>
<BODY dir=ltr>
<DIV dir=ltr>
<DIV style="FONT-SIZE: 12pt; FONT-FAMILY: 'Calibri'; COLOR: #000000">
<DIV>Při přesycení především začne brutálně růst proud, ostatní je tak nějak 
nedůležité. Hlavní je se tohoto chybového stavu zbavit a rozhodně by neměl být 
součástí běžné funkce normálně používaného měniče:-)</DIV>
<DIV> </DIV>
<DIV>PH</DIV>
<DIV 
style='FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none; FONT-FAMILY: "Calibri"; FONT-WEIGHT: normal; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline'>
<DIV style="FONT: 10pt tahoma">
<DIV> </DIV>
<DIV style="BACKGROUND: #f5f5f5">
<DIV style="font-color: black"><B>From:</B> <A title=BuFran@seznam.cz 
href="mailto:BuFran@seznam.cz">František Burian</A> </DIV>
<DIV><B>Sent:</B> Friday, January 05, 2018 1:30 PM</DIV>
<DIV><B>To:</B> <A title=hw-list@list.hw.cz 
href="mailto:hw-list@list.hw.cz">HW-news</A> </DIV>
<DIV><B>Subject:</B> Re: 5VSB zdroj</DIV></DIV></DIV>
<DIV> </DIV></DIV>
<DIV 
style='FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none; FONT-FAMILY: "Calibri"; FONT-WEIGHT: normal; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline'>Dobrý 
den,<BR><BR>Aha, takže C502 je ten, co definuje dobu vypnutí T2 ! Ten mi unikl. 
Jinak je má analýza stejná.<BR><BR>Díky za popostrčení vpřed.<BR><BR>Hlavní 
dotaz tedy zní - co dělá nasycený transformátor v saturaci (tedy Imag > Isat 
jádra) - <BR>přestane přenášet napětí nebo ne ? Podle mě je v tom bodě d_fi = 0 
(protože tok už<BR>nemůže dále růst, je nasycený), a tedy nemůže generovat 
napětí na cívkách sekundáru (U=dfi/dt). Je to tak ?<BR><BR>Na odkazy p. 
Nesvačila se kouknu jak bude čas, vypadá to že je to přesně to co jsem hledal a 
nenašel, klíčové slovo k hledání je DCC.<BR><BR>S pozdravem,<BR><BR>  
František Burian<BR><BR><ASIDE>---------- Původní e-mail ----------<BR>Od: Pavel 
Hudecek <edizon@seznam.cz><BR>Komu: HW-news 
<hw-list@list.hw.cz><BR>Datum: 5. 1. 2018 11:54:10<BR>Předmět: Re: 5VSB 
zdroj </ASIDE><BR>
<BLOCKQUOTE data-email="edizon@seznam.cz">
  <DIV dir=ltr>
  <DIV dir=ltr>
  <DIV style="FONT-SIZE: 12pt; FONT-FAMILY: 'Calibri'; COLOR: #000000">
  <DIV>Jsem línej ty věty analyzovat, tak to zkusím jednoduše vysvětlit, jak si 
  myslím, že to funguje. A použiju taky nechť:-)</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>Nechť jsou vinutí T3 orientována tak, aby kladné napětí na hlavním 
  sekundáru bylo po rozepnutí primáru a na pomocném sekundáru naopak v době, kdy 
  je primár zapnutý. Pokud je orientace vinutí jiná, funguje to úplně 
  jinak:-)</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>1. Po zapnutí napájení se přes R501 začne nabíjet C502 a následně otvírat 
  Q2. Tím se na pomocném sekundáru objeví napětí, které tomu otevírání dále 
  pomáhá a nastane kladná ZV vedoucí k okamžitému plnému sepnutí.</DIV>
  <DIV>2. Roste proud, takže roste napětí na R502, až se začne otvírat Q1 a 
  “užíráním” proudu z báze Q2 vyvolá zahájení jeho vypínání, které je následně 
  zas dokončeno za přispění pomocného vinutí trafa.</DIV>
  <DIV>3. Energie akumulovaná v trafu se přenáší na hlavní sekundár a zároveň se 
  C502 nabíjí, až se dostaneme do stavu podobnému začátku 1 a všechno začne 
  nanovo.</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>Tolik základní funkce.</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>Pak je tam ZV s IC3, která do Q2 přidává další proud a způsobuje, že bude 
  zahajovat vypínání při nižším proudu.</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>Nezmíněné součástky jsou “bižuterie”, která je potřeba, aby to v praxi 
  dobře fungovalo, ale na základní princip vliv nemá.</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>Za zmínku stojí RDC článek na primáru, který pálí energii z rozptylové 
  indukčnosti, co se nemůže přenést na sekundár a jinak by ohrožovala Q2, 
  případně kdyby to Q2 nevadilo, pálil by větší energii, protože z jeho pohledu 
  je indukované napětí v sérii s napětím ze sítě.</DIV>
  <DIV> </DIV>
  <DIV>PH</DIV>
  <DIV 
  style="FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none; FONT-FAMILY: 'Calibri'; FONT-WEIGHT: normal; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline">
  <DIV style="FONT: 10pt tahoma">
  <DIV><FONT size=3 face=Calibri></FONT> </DIV>
  <DIV style="BACKGROUND: #f5f5f5">
  <DIV style="font-color: black"><B>From:</B> <A title=BuFran@seznam.cz 
  href="mailto:BuFran@seznam.cz">František Burian</A> </DIV>
  <DIV><B>Sent:</B> Friday, January 05, 2018 11:03 AM</DIV>
  <DIV><B>To:</B> <A title=hw-list@list.hw.cz 
  href="mailto:hw-list@list.hw.cz">HW-news</A> </DIV>
  <DIV><B>Subject:</B> Re: 5VSB zdroj</DIV></DIV></DIV>
  <DIV> </DIV></DIV>
  <DIV 
  style="FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none; FONT-FAMILY: 'Calibri'; FONT-WEIGHT: normal; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline">Dobrý 
  den,<BR><BR>  Díky za odpověď. Principy flyback měničů mi jsou jasné, ale 
  v knihách jsem se nedočetl <BR>právě ty věty níže, které jsou označeny 
  otazníkem. Už jen ten princip že transformátor v<BR>saturaci přestane 
  transformovat je poznatek typu jedna paní povídala - a nevím zdali<BR>platí a 
  můžu se na něj spolehnout.<BR><BR>  Činnost měničů s IO je velmi dobře 
  popsaná, mimo jiné i v datasheetech těch IO, ale takovéto "jedno/dvou 
  tranzistorové" měniče se nedočte. Mám knihu, teď nevím název, kde sice jsou 
  jednotranzistorové měniče ale není popsán obvodářsky princip, kniha začíná 
  slovem nechť,<BR>a pro pochopení vyžaduje důkladnou znalost Maxwellových 
  rovnic se všemi důsledky (tam<BR>jsem se nedostal přes prvních pár stránek) a 
  je spíš orientovaná na výběr feritu a návrh trafa.<BR><BR>Proto bych rád, 
  kdyby mi někdo vysvětlil jednoduše - zdali ty věty s otazníkem jsou 
  pravda,<BR>a pokud ne, proč.<BR><BR>Každopádně díky,<BR><BR>  František 
  Burian<BR><BR><ASIDE>---------- Původní e-mail ----------<BR>Od: Jiří Nesvacil 
  <nesvacil@posys.eu><BR>Komu: hw-list@list.hw.cz<BR>Datum: 4. 1. 2018 
  17:37:38<BR>Předmět: Re: 5VSB zdroj </ASIDE><BR>
  <BLOCKQUOTE data-email="nesvacil@posys.eu">
    <DIV>Najdete si flyback menice. Q1 je jen pro snížení - regulaci, celé to 
    obstarává Q2 a cívky - trafo.<BR>Jirka<BR><BR><BR>
    <DIV>Dne 04.01.2018 v 8:57 František Burian napsal(a):<BR></DIV>
    <BLOCKQUOTE>Dobrý den,<BR><BR>  Koukám, že se tu člověk dozví velmi 
      zajímavé informace o tom jak věci fungují. Měl bych proto též otázku na 
      objasnění principu činnosti 5VSB zdroje dle<BR> <A 
      href="https://www.imgup.cz/images/2018/01/03/12164184.gif" 
      rel=noopener>https://www.imgup.cz/images/2018/01/03/12164184.gif</A><BR><BR>Jestli 
      to dobře chápu, tak  moje poznatky co vím vcelku jistě:<BR><BR>* 
      D503, R505, C503 jsou odlehčovací obvody vypínání Q2 - rozfázují proudy a 
      napětí aby v okamžiku vypnutí nebyl P na Q2<BR>* IC3, R507 se připojí v 
      okamžiku UVýst > práh, stejnosměrný režim (vpodstatě řízená 
      impedance<BR>* R502, R506, C51 počítám že je nadproudová ochrana, odpojí 
      Q2 v okamžiku proudu cca 250mA primárem trafa<BR><BR>Co mi není jasné jak 
      to kmitá, tohle je ještě jasné: <BR><BR>* Na počátku Q2 lehce otevřený 
      přes R501<BR>* Na vinutí T3 je napětí, na všech ostatních vinutích se 
      objeví napětí, sekundár odpojený přes D03/D04<BR>* Přes R504, C502, D502 
      se "posílí" proud do Q2, ten se sepne úplně<BR>* magnetizační proud roste, 
      T3 se "nabíjí", napětí na R502 lineárně roste<BR><BR>... a nyní mi není 
      jasné kdy se aktivuje Q1, který vypne Q2, v následujících větách si nejsem 
      jist co platí a co ne<BR><BR>? v okamžiku nabíjení T3 je na všech vinutích 
      napětí dané poměrem závitů<BR>? nárůst magnetizačního proudu nad saturaci 
      jádra vypne napětí na všech sekundárech (trafo přestane transformovat) tj 
      odpojí se D502,R504 - Q2 napájen jen R501<BR>? nárůst magnetizačního 
      proudu nad saturaci jádra způsobí ztrátu indukčnosti trafa, tedy začne 
      prudce růst proud přes R502 - sepne Q1 který vypne Q2<BR>? přes D501, ZD1, 
      R508 teče (ihned po zapnutí Q2) proud do báze Q1, práh sepnutí Q1 od 
      proudu vinutím ovlivňuje zpětná vazba - seplé IC3 - Q1 sepne dřív<BR>??? 
      zapojení C51 při vypnutí proudu přizavře Q1 protože na R502 klesne napětí 
      na 0 a tím pádem klesne napětí na bázi Q1 - to mě mate nejvíc<BR>??? co 
      drží seplé Q1 po dobu než je T3 vybitý do zátěže ?<BR>? co definuje 
      kmitočet zdroje ? (C51 se mi zdá malý, jiný časovací prvek 
      nevidím???)<BR>? Zdroj využívá saturace jádra ?<BR><BR>* T3 se vybíjí do 
      zátěže, funguje regulace TL431 která sníží impedanci R507+IC3 pokud je 
      Uout > práh<BR>* nižší impedance -> rychleji nabitý kondík -> 
      kratší puls -> méně 
  energie</BLOCKQUOTE></DIV></BLOCKQUOTE></DIV></DIV></DIV></DIV>_______________________________________________<BR>HW-list 
  mailing list - sponsored by 
  www.HW.cz<BR>Hw-list@list.hw.cz<BR>http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<BR></BLOCKQUOTE>
<P>
<HR>
_______________________________________________<BR>HW-list mailing list  
-  sponsored by 
www.HW.cz<BR>Hw-list@list.hw.cz<BR>http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list<BR></DIV></DIV></DIV></BODY></HTML>