<HTML><HEAD></HEAD>
<BODY dir=ltr>
<DIV dir=ltr>
<DIV style="FONT-SIZE: 12pt; FONT-FAMILY: 'Calibri'; COLOR: #000000">
<DIV>Někdy koncem 80. let bylo ve VTM, že v SSSR budují DC vedení snad 1,6 MV, a
nějaké GW. Ale později jsem o tom již neslyšel, tak nevím zda to
realizovali.</DIV>
<DIV> </DIV>
<DIV>Ale obecně vzato, DC síť až domů by se mi v současné době líbila taky. AC
rozvody chápu jako dočasnou věc, protože dřív to jinak nešlo. DC znamená menší
ztráty, míň drátů a jednodušší spotřebiče (nejdřív domácí, ale i v průmyslu bude
za chvíli víc motorů s frekvenčním měničem, než bez). Úplně jinej level je pak
třeba využití baterií v elektromobilech pro vyrovnávání sítě s OZE. Prostě
připojit k AC síti další zdroj není triviální, u DC si dokážu představit řešení
menšího výstupu do sítě ve stylu “dávej proud dokud je U<Umax”.</DIV>
<DIV> </DIV>
<DIV>Zda k přechodu dojde za 10, nebo 50 let si předpovědět netroufám:-)</DIV>
<DIV>Na praxi nám v r. 1990 mistr říkal, že někde na Smíchově mají ještě
DC...</DIV>
<DIV> </DIV>
<DIV>PH</DIV>
<DIV>
<DIV
style='FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none; FONT-FAMILY: "Calibri"; FONT-WEIGHT: normal; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline'></DIV>
<DIV style="FONT: 10pt tahoma">
<DIV style="BACKGROUND: #f5f5f5">
<DIV style="font-color: black"><B>From:</B> <A title=pavel.poucha@papouch.com
href="mailto:pavel.poucha@papouch.com">Pavel Poucha</A> </DIV>
<DIV><B>Sent:</B> Tuesday, September 26, 2017 4:14 PM</DIV>
<DIV><B>To:</B> <A title=hw-list@list.hw.cz
href="mailto:hw-list@list.hw.cz">HW-news</A> </DIV>
<DIV><B>Subject:</B> Re: [OT] Lapp newsletter</DIV></DIV></DIV>
<DIV> </DIV></DIV>
<DIV
style='FONT-SIZE: small; TEXT-DECORATION: none; FONT-FAMILY: "Calibri"; FONT-WEIGHT: normal; COLOR: #000000; FONT-STYLE: normal; DISPLAY: inline'>
<DIV dir=ltr>Tady máte pěkné schéma měniče AC/DC , 320kV, 200MW: <A
href="https://www.plexim.com/support/application-examples/938">https://www.plexim.com/support/application-examples/938</A>
. Je pravda, že ty tranzistory si z GM v pytlíčku neodnesete...
<DIV> </DIV>
<DIV>Mimochodem, zajímavé téma, musím si přečíst, jak to dělali ti Švédové v
roce 1954. Úctyhodné parametry 100kV, 20MW měnič (<A
href="http://new.abb.com/systems/hvdc/references/the-gotland-hvdc-link">http://new.abb.com/systems/hvdc/references/the-gotland-hvdc-link</A>).
Kdysi jsme to probírali ve škole, ale to už je dlouho.</DIV></DIV>
<DIV class=gmail_extra>
<DIV> </DIV>
<DIV>
<DIV class=gmail_signature data-smartmail="gmail_signature">
<DIV dir=ltr>
<DIV>
<DIV dir=ltr>
<DIV>Dne 26. září 2017 15:56 Pavel Kadečka <SPAN dir=ltr><<A
href="mailto:pavel.kadecka@gmail.com"
target=_blank>pavel.kadecka@gmail.com</A>></SPAN>
napsal(a):<BR></DIV></DIV></DIV></DIV></DIV></DIV>
<DIV class=gmail_quote>
<BLOCKQUOTE class=gmail_quote
style="PADDING-LEFT: 1ex; MARGIN: 0px 0px 0px 0.8ex; BORDER-LEFT: #ccc 1px solid">Obyčejný
transformátor je jednoduchý, tzn. spolehlivý. Vedle toho<BR>DC/DC měnič je
složitý, z mnoha součástek a navíc je to zdroj rušení.<BR><BR>P.K.<BR><BR>Dne
26. září 2017 15:24 Pavel Poucha <<A
href="mailto:pavel.poucha@papouch.com">pavel.poucha@papouch.com</A>>
napsal(a):<BR>
<DIV class=HOEnZb>
<DIV class=h5>> No, v "hodně velkém měřítku" to také nesmysl není, používá
se už desítky<BR>> let. Právě kvůli nízkým ztrátám existují dlouhá DC
vedení vysokého napětí.<BR>><BR>> Nesmysl to asi je v tom středním
měřítku, kdy by místo každého<BR>> transformátoru musel být měnič. Možná
ale je to nesmysl jen ekonomický,<BR>> nikoli energetický...
nevím.<BR>><BR>> Dne 26. září 2017 15:08 Pavel Kadečka <<A
href="mailto:pavel.kadecka@gmail.com">pavel.kadecka@gmail.com</A>>
napsal(a):<BR>>> Nojo, ale Lapp tam píše ve velkém měřítku, dokonce v
tom německém<BR>>> článku píšou, že změnou sítě na DC by se ušetřilo
tolik energie, že by<BR>>> mohli vypnout dvě uhelné elektrárny v
Německu...<BR>>><BR>>> P.K.<BR>>><BR>>> Dne 26. září
2017 13:28 Pavel Poucha <<A
href="mailto:pavel.poucha@papouch.com">pavel.poucha@papouch.com</A>>
napsal(a):<BR>>> > Zdravím,<BR>>> ><BR>>> > v malém
měřítku to zase až takový nesmysl není. Tady v konferenci se<BR>>> >
přece<BR>>> > několikrát probíral rozvod 12V DC nebo 24V DC
doma. Také to tak někde v<BR>>> > bytě mám v některých místech,
pro LED osvětlení. Pan Anděl to myslím má<BR>>> > pěkně provedené, už
dlouho.<BR>>> ><BR>>> ><BR>>> > Dne 26. září 2017
13:18 Pavel Kadečka <<A
href="mailto:pavel.kadecka@gmail.com">pavel.kadecka@gmail.com</A>><BR>>>
> napsal(a):<BR>>> >> Kdyby to někoho zajímalo, tady je původní
článek (v němčině), ze<BR>>> >> kterého vychází ten český, mnohem
kratší:<BR>>> >><BR>>> >><BR>>> >> <A
href="https://www.lappkabel.de/aktuelles/news/allgemeine-news/gleichstrom-die-umstellung-wird-kommen.html"
rel=noreferrer
target=_blank>https://www.lappkabel.de/<WBR>aktuelles/news/allgemeine-<WBR>news/gleichstrom-die-<WBR>umstellung-wird-kommen.html</A><BR>>>
>><BR>>> >> (Pokud neumíte německy, přeložte si to google
translatorem nejlépe do<BR>>> >> angličtiny.)<BR>>>
>><BR>>> >> P.K.<BR>>> >><BR>>> >>
Dne 26. září 2017 10:42 Pavel Kadečka <<A
href="mailto:pavel.kadecka@gmail.com">pavel.kadecka@gmail.com</A>><BR>>>
>> napsal(a):<BR>>> >> > Přátelé,<BR>>> >>
><BR>>> >> > přišel mi od Lappu jakýsi newsletter a nestačím
se divit.<BR>>> >> ><BR>>> >> ><BR>>>
>> ><BR>>> >> > <A
href="https://lappczech.lappgroup.com/aktuality/5-trendu-v-oblasti-spojovacich-technologii.html"
rel=noreferrer
target=_blank>https://lappczech.lappgroup.<WBR>com/aktuality/5-trendu-v-<WBR>oblasti-spojovacich-<WBR>technologii.html</A><BR>>>
>> ><BR>>> >> > Čelist mi spadla při čtení odstavce
"Stejnosměrný proud nahrazuje<BR>>> >> > proud střídavý",
posuďte sami:<BR>>> >> ><BR>>> >> > "Dny
střídavého proudu jsou sečteny. Zaprvé solární technika<BR>>> >>
> produkuje<BR>>> >> > stejnosměrný proud, který se převádí
pro napájení do sítě na proud<BR>>> >> > střídavý. Zadruhé
stále více elektronických přístrojů (televize,<BR>>> >> >
smartphony, LED osvětlení atd.) vyžaduje stejnosměrný proud, který
se<BR>>> >> > musí ze sítě střídavého proudu nejdříve znovu
usměrňovat – potom se<BR>>> >> > nabízí otázka, zda má ještě
střídavý proud smysl. Ztráty energie při<BR>>> >> > převádění
jsou obrovské – velký počet elektráren by se mohl odpojit,<BR>>>
>> > když by se do průmyslu a domácností přivedly sítě
stejnosměrného<BR>>> >> > napětí. Tato změna paradigmatu ale
není samozřejmě tak jednoduchá.<BR>>> >> > Dostupné spínače a
konektory se nehodí pro stejnosměrné napětí,<BR>>> >> > protože
polarita napětí se nemění a světelný oblouk se při vypínání<BR>>>
>> > neodtrhává – tady se ukrývá nebezpečí. Zde jsou žádoucí
nové<BR>>> >> > konektory<BR>>> >> > a
automatiky odpojování, tato témata jsou však již zvládnutelná.
Také<BR>>> >> > výrobci kabelů čelí výzvě: existují silné
indicie, že plasty pro<BR>>> >> > izolace a pláště kabelů
vlivem polí vytvořených stejnosměrným proudem<BR>>> >> >
stárnou jinak. Vývojové projekty se však již těmito tématy
zabývají."<BR>>> >> ><BR>>> >> > Jestlipak
marketingové oddělení vůbec tuší, komu takové newslettery<BR>>> >>
> posílá? Technikům a inženýrům, ti se nedají opít
rohlíkem.</DIV></DIV></BLOCKQUOTE></DIV></DIV></DIV></DIV></DIV></BODY></HTML>